Köbi

Ulrich Seidl se nekompromisním způsobem dostává na dřeň lidského ponížení, utrpení, životní prázdnoty. Díky statickým, pečlivě komponovaným záběrům vzniká dojem zvláštního odstupu a pocit odcizení. Řada lehce absurdních, zároveň ale mrazivě realistických scén - pornografické pasáže vyvolávají pouze sklíčenost a maškarní večírek pro pacienty geriatrie také člověka příliš nepovzbudí...