Seirei no moribito

Seirei je zložitým, komplexným a do najmenšej maličkosti prepracovaným počinom. Ani jedna scéna v ňom nie je zbytočná, všetko má svoje presne určené miesto. Pomalý, lyrický spôsob rozprávania príbehu, úcta k všetkému živému, postupné, pomalé odhaľovanie postáv a ich minulosti, hľadanie odpustenie cez službu iným, hrdinstvo bez pátosu, láska bez srdcervúcich vyznaní, dostánie si povinnostiam, hľadanie rovnováhy a všadeprítomná taoistická filozofia. Viac japonskejšie (a snáď ani lepšie) by to už ani nemohlo byť. 10/10. (23.02.2008)

Budete si ted myslet ze urcite hodnotim tak prisne, jen abych zhorsil prumer. Tak tomu ovsem neni. Davam tak malo, jelikoz me tenhle serial nudil, nudil az me skoro unudil, jeste ze se da preskakovat. Ke kladum zminim skvelou a plynulou animaci a vyikajici hudbe, jenze abych se dival na neco hezkeho, tak si pustim dokument o prirode a abych slysel hezkou hudbu tak mi staci soundtrack. Hlavni deviza anime pro me tak zustava jen a pouze pribeh, ktery skrz hrot tuzky dokaze vykouzlit neexistujici svety s lehkosti, kterou omezuje jen autorova fantazie. Ale 26 dilu sledovat, jak se nic nedeje, dej s naprostou urcitosti predvidatelny asi od 6teho dilu vam zkratka nic neprinese. Postavy se celou dobu babraji v nicem. Ospravedlnuji kazdy svuj krok a natahuji tak delku uplne zbytecne. Co na tom ze se na to dobre diva. Pro me nejhorsi anime, ktere jsem kdy dokoukal az do konce. (05.08.2008)

Guardian of the Sacred Spirit je žhavým kandidátem na anime roku, a to nejen díky skvělému, dospělému příběhu, který v sobě kombinuje fantasy s asijskou kulturou provázenou detailní animací a dobrým soundtrackem od Kenji Kawaie – OP a ED jsou naopak poměrně slabé. Celou dobu trvání seriálu mě překvapovalo, jak se seriál zaměřuje na zdánlivě bezvýznamné detaily všedního lidského života a lidské činnosti. Všechny tyto body spolu s poselstvím o rovnováze, o věčném koloběhu života, o nezabíjení a o tom, že největším zlem na světě je nevědomost, vytváří obrovský dojem filmovosti, tudíž mi nezbývá jinak nežli hodnotit 100 % (06.11.2007)

Kenji Kamiyama se po kyberpunkových, filosofických (a skvělých :-)) Kôkaku kidôtai pustil do něčeho úplně odlišného a vychází mu to parádně. Místo budoucnosti nacpané technikou se seriál odehrává v době, kde nejlepšími zbraněmi byly meče a luky. Zatím jsem shlídl jenom prvních pár dílů, ale už z těch můžu říct, že je to jedno z nejlépe nakreslených anime jaké jsem kdy viděl. Krásná hudba je samozřejmostí a jediné co mi tentokrát moc nesedí jsou písničky v openingu a endingu. (27.10.2007)

Toto anime mě vždy dokázalo uvolnit, nechat na chvíli zapomenout na reálný svět a příjemně relaxovat. Příběh nikam nespěchá, kousek po kousíčku vám odkrývá pozadí postav, hraje si s lidovými tradicemi, dává vám čas pochopit. Postavy se chovají lidsky a každý jejich čin má opodstatnění. Akce tu moc nenajdete, ale když už na ní přijde, radost pohledět. Hudba je jako pohlazení po duši a kresba patří k tomu nejlepšímu co jsem kdy viděl. Nebýt zklamání v podobně opravdu slabého konce, sáhl bych po plném hodnocení. (31.05.2008)