Thirst
Réžia:
Václav KubásekKamera:
Bohumil KolátorHudba:
Jiří Julius FialaHrajú:
Oldřich Vykypěl, Otto Čermák, Hermína Vojtová, J. O. Martin, Josef Kozák, Antonie Hegerlíková, Josef Bek, František Klika, Josef Chvalina, Miluše Zoubková, Karel Svoboda, Miroslav Svoboda (viac)Obsahy(1)
Léto 1947: katastrofální sucho ohrožuje úrodu. Vesničtí boháči zadržují povinné dodávky, šmelí na černém trhu a pokoušejí se sabotovat výstavbu místního vodovodu. Dobová propangistická agitka. Logické chyby příběhu ztěžují orientaci v ději. (oficiálny text distribútora)
Recenzie (16)
Zlí buržoazisté, sympatizanti se západem, chtějí všechnu vodu pro sebe a když ne, tak ji minimálně kontrolovat. Naštěstí pracující lid má dobráka předsedu, který všechny spojí a zařídí vodovod i přes všechny imperialistické nástrahy. Tak co si budeme povídat, film smrdí agitací až běda. Na druhou stranu, já se docela dobře bavil. Trochu mě sice mrzelo, že nebylo ukázáno vypořádání se s "Trautenberkem", ale pohled na vysmátého Koubu v rozevláté košili mi to bohatě vynahradil. Nadhodnocovat každopádně nebudu (zase taková "sranda" to nebyla), takže 2* jsou myslím tak akorát. ()
Není nic příjemnějšího, než se takhle po ránu postarat s Pepíkem Beků o vodovod a pušušňat si nad bídnými živly v křehké třetí republice. Ty manýry, to roucho beránčí zkrátka již nemůže dlouho fungovat... to dá přece rozum. Tváří zítřka je Tonička Hegerlíková a ne nějaký zlatomládežnický živel, který se chová jako v předmnichovské republice. To je pasé. Nějaké to pádlování soudné mladé lidi nemůže zajímat, když jde o vodu. Bať. Takže se soustředíme na miláčka Oldu Vykypěla a už je zase dobře. ()
Hned v prvních minutách je názorně demonstrováno, že je parné léto, úděsné vedro a všude sucho. Pro jistotu v rychlém sledu, aby i méně chápavým divákům došlo, že je nouze o vodu. Ve stejném duchu plyne i zbytek vpravdě černobílého filmu. Nebo spíš rudošedého. Výsledkem je účelový propagandistický škvár, který úráží inteligenci i filmový vkus diváků. ()
Lehce nadprůměrná agitka z vesnického prostředí, plusem je přítomnost Josefa Beka v hlavní roli, jeho optimismus je nakažlivý. Některé dialogy jsou tak nepřirozené, že je lze označit až za nadpřirozené. ()
Strašné. Do půlky sledujeme mnoho nezajímavých postav, které se různě dohadují, zda budou mít vodovod. Jedni jsou pro, jiní proti. Pak nastane schůze, kde celá vesnice výstavbu odsouhlasí. Když konečně stavba odstartuje, některé z postav ji začnou komplikovat nebo úplně blokovat. Problém celého filmu spočívá v tom, že jednání postav vůbec nedává smysl. Bohatý statkář nejdříve na vodovod přispěje velkou částkou, aby následně za pomocí jiných postav, které vydírá (na základě jejich nevysvětlitelného chování), stavbě odporoval. Daná postava, která byla nucena výstavbu brzdit, je pak najednou přesvědčena hodným vesničanem, že se má dat na jejich stranu, takže stavba zase pokračuje. A podobně je to s většinou dění ve filmu. Situace se tu vycucávají z prstu, konflikty zůstávají nedořešené, postavám chybí dostatečná motivace. Bohužel, ve filmu, který je přímo založený na vztazích mezi postavami, je tato absence logiky a motivace fatálním nedostatkem. PS.: Vyloženě případ filmu, který mě iritoval svou blbostí. ()
Au... ()
Tak tohle je hodne zvlastni podivana...a souhlasim s "obsahem" v tom, ze je trosku slozite orientovat se v deji... Pepa Bek buduje vodovod. Leckdo mu skodi, leckdo pomaha. Ve svem volnu chodi s Hegerlikovou. Krasku v tovarnikove sidle predstavuje hodne hezka Miluse Zoubkova. Zvlastni film...jako bizarnost me to zaujalo. ()
Pomineme-li budovatelský schematický závěr s útěkem statkáře Bervidy a skotačením nad tím, že nám teče voda, ale třeba i tím, jak rychle byl obecní vodovod vykopán a jak slabé trubky k tomu byly použity, pak to byl film, který má svou hodnotu vypovídající o době, v níž se odehrál - v suchém roce 1947. Boj o budoucnost vesnice teprve začínal a vesnice byla stále sociálně značně diferencovaná. Na jedné straně statkář Bervida i sedlák Hromádka, na straně druhé drobní zemědělci a chalupníci. Ti se stali oporou předsedy MNV, když zjistili, že bohatí odmítají dávat vodu ze svého kohoutku ostatním spoluobčanům. Objevila se tu řada herců, kteří nijak nepronikli do historie filmografie, ale vedle starých a starších (Fiala, Martin, Vojtová, Prchal) se tu objevují nové budoucí hvězdy Bek, Hegerlíková a Chvalina. ()
Veľmi jednoduché, predvídateľné. Na danú tému sa dalo určite vytiahnuť viac. ()
„A vy zajedete do cihelny a koupíte tam všechny trubky. A maj po vodovodu.“ - cha cha cha. Jediným tématem je vodovod. Vodovod na všechny způsoby. Film se odehrává asi tak ve dvou až třech dnech. Za tu dobu se vodovod stihne vymyslet, naplánovat, schválit, vyměřit, postavit a přes zákeřné diverzní akce kapitalistů i spustit. Pěkný výkon zde předvedl Vykypěl. Ve 37 hraje sedláka fakt skvěle. Bek tradičně v roli rázného a usměvavého chasníka. Některá jednání a motivace postav jsou fakt podivná. Škoda zbytečného klení ("sakra" x 100). 30 % ()
Vy zapomínáte, že je rok 1947, dva roky po válce. Že se všecko vrací k starému pořádku! O tom se s vámi bavit nebudu. Jděte! Nebo: Náš dobytek jejich vodu pít nebude! To ho radši necháme zdechnout! / Hrůza, naprostá zvrhlost. Myšlenková černobílost získala s tímhle filmem další úroveň. Ale mladá Hegerlíková byla nádherná, to ano. ()
,,Aničko, vodu! No tak sakra, honem!“ Jo, téma vody je v tomto filmu prostoupeno zcela vším. Voda není, tak se o ní mluví, zpívá a staví se vodovod. Vše se děje v tradičním duchu boje kladných venkovanů se zápornými statkáři. Jejich kápo a největší záporák pan Bervida však rozehrává tak složitou síť intrik a podrazů až se do toho zamotá sám. Jeho počínání a vlastně i počínání dalších postav je nelogické a vůbec motivace postav se mění jako mávnutím kouzelného proutku. Bek je zase v roli největšího komunisty na světě, a to mu jde. Kupodivu zde není tolik nechtěně legračních údernických a revolučních replik a dialogů, na který jsem jinak zvyklý. Bombastický závěr s kravím náběhem mě však naprosto dostal, takovou blbost jsem si nebyl schopný vůbec představit. ()
Děsně zdlouhavé a bez humoru. Místy to stagnuje. Viděl jsem lepší agitky u kterých se bavím a chechtám, jak jsme byli hloupí. Občas mi asi něco uniklo. 201206179653/9659 s.u.(Cs film) ()
Suché leto, neradostne naladení ľudia chodia s kýblami k posledným vysychajúcim studniam a prepadajú trudomyseľnosti. "To víte, musím zachytit to překrásné, zcela zvláštní léto!" Našťastie sa jedná o vojnovým utrpením zocelenú akčnú generáciu, ktorá sa namiesto rečí o klimatickej kríze podujme pod vedením rázneho predsedu Beka postaviť vodovod a priviesť vodu z prameňa až do stredu obce. "Tak občané, končím schůzi, děkuju vám a zítra ráno začínáme!" Polená pod nohy tomuto všeobecne prospešnému počínaniu samozrejme hádžu bohatší gazdovia disponujúci ešte vodu dávajúcimi studňami na čele so statkárom, ktorý má k dispozícii celý rybník, kde sa jeho zhýralé dietky oddávajú člnkovaniu a iným buržoáznym kratochvíľam. "Náš dobytek jejich vodu pít nebude! To ho radši necháme zdechnout!" Intrigovaniu urobí koniec očakávaný príjazd nákladiaku s brigádnikmi za zvukov skoro až anjelských fanfár, ktorí v svojich radoch privezú kontrolné orgány z mesta a tí zatočia s neplnením kontingentov, šmelinou a inými neprávosťami. "Chcete aby vám studnu vzal do správy místní národní výbor?!" Voda sa prúdom dovalí do žľabu, oportunistické živly v podobe umelecky založeného učiteľa prebehnú na správnu stranu a všetko je tak ako má byť. "Neměl by jste tak snadno odpouštět, vždyť ani nevíte komu!" Solídna budovateľská agitka, plná kvalitných hereckých výkonov, vtipných hlášok a optimizmu, aká ma vždy poteší. "Nashledanou, musím za kravama." ()
Propaganda, dnes už sranda! ()
Ten, kdo tuhle neskutečnou hovadinu dodíval do konce, je u mě hrdina (socialistické práce). ()