Wall-E

WALL-E. Dokonal-E. Poslední filmy Pixaru už ani nepotřebovaly diváka (konzumenta) k tomu, aby byly zhlédnuty (zkonzumovány), protože se zabalily do úhledného balíčku a nezapomněly se ještě k tomu ohodnotit (ať již je to rozhovor dvou staříků o starých dobrých dobách a kluk na kole v ÚŽASŇÁKOVÝCH či jihnoucí Anton Ego v RATATOUILLE); ošklivost se vynahrazovala opojnou krásou (např. Rémy vynořující se ze stoky zíral na romantickou Paříž) a jednoduchý příběh s mravním ponaučením na bázi "neboď egoista a sobec, mysli i na druhé" se na rodinný film natahoval a vyprávění uměle povyšovalo (mýtizace cesty Marlina za Nemem slovestností v HLEDÁ SE NEMO)._____ VALL-I se těchto neduhů zbavuje a je tak nejdospělejším, možná i nejlepším filmem studia Pixar (na takové prohlášení mi ale chybí větší časový odstup). Zbavuje se i neduhů jiných animáků posledních let, a tak se nesetkáváme s komickou vedlejší postavičkou (švába za takovou nelze považovat a porouchaní roboti v akčním finále zatávají obdobnou funkci jako znetvořené hračky v PŘÍBĚHU HRAČEK či akvarijní rybky u zubaře v HLEDÁ SE NEMO), muzikálové či zpívané pasáže zde jsou prostřednictvím intertextových vložek směrem k HERRO, DOLLY!._____ VALL-I je depresivní animák s ryze filmovým snímáním, který hlediskové záběry využívá k větší procítěnosti a za jehož výpravu by se nemusela stydět jakákoliv apokalyptická filmová sci-fi, zvukové efekty jsou naprosto precizní a nepřekvapí, že je za ně zodpovědný Ben Burtt. Úvodní scéna zaujme tím, jak ladně se nediegetická hudba stane diegetickou a co se týče hudby, pracuje se na několika úrovních - Newmanova vhodně podkreslující dění na pláně, písně z HELLO, DOLLY! "zvněšňující" myšlenky postav a ryze parodická (Straussovo "Tak pravil Zarathustra" z 2001: VESMÍRNÉ ODYSSEY)._____ Je sice pravda, že akční finále mírně drhne (ovšem pouze napoprvé) a že úvodní originální cca. půlhodina beze slov, pouze s jednou reklamou ala BLADE RUNNER, je lepší než zbytek, ale... Stejně jako předchozí Pixarovky, i takhle je tematizací jejich vztahu s Disneym. Přetechnizovaná a odlidštěná posádka Axiomu, jejíž postavení se nezpochybňuje, totiž narazí na robůtka s osobností, poučeného starými filmy a vypravěčskými postupy (stylizace VALL-I do grotesky ala Charlie Chaplin, muzikálové vsuvky), který je zachrání a ukáže jim cestu. I ono enviromentální poselství (až na jednu scénu s kapitánem o uvědomění) není nucené a nepřijde mi nikterak pokrytecké kritizovat konzumní styl života, protože je to alespoň podvratné a takhle to může vyslechnout spousta lidí. Nejsem pokrytec, který VALL-I - kritiku konzumerizmu - označuje za pokrytecké dílo natočené za velkou spoustu peněz, kdy další se ještě vrazily do reklamy, přičemž onanuji nad SPEED RACEREM (viz Cival). P.S. Plakal jsem. (30.07.2008)

Pixar zase válí, opět perfektní a nádherný animace, prostředí, stíny, barvy, osvětlení, prostě úplně všechno a ještě víc to posléze vynikne, když se děj přesune na kosmickou loď. Nicméně tentokrát to trochu ztrácí příběhově, sice je děj velice milej, taktéž postavy, ale nic novýho to nepřináší, ale ono to ve výsledku nakonec ani nijak nevadí. Pixar se svým Wall-E jsou opět daleko přede všemi konkurenty a jen tak někdo je z trůnu nejlepších animáků asi nesesadí. (02.11.2008)

Když se Wall-E přižene na svých pásech před kameru, zarachotí svými melancholickými součástkami, upře na mě ty velikánské, emocemi nabité fotoreceptory a zapípá něco ze své citoslovečné slovní zásoby, tak ho prostě musím přijmout celým srdcem, protože on je tak děsně rozkošný, legrační, vlezlý, zvídavý, pečlivý, citlivý a... zamilovaný. A je velká škoda, že se poté vývoj vztahu mezi ním a Eveou přesune z romantikou načichlých míst zpustošené planety do uzavřených prostor vesmírné stanice a že se začíná trochu moralizovat. Animace působí snad až ďábelsky dokonale, hudba, zvuk, kamera, to všechno jsou jenom plusové body. A těm, kteří by se našli v Eysenckově grafu temperamentu v levém horním kvadrantu, možná na konci nějaká ta slza ukápne. 90% 180 miliónů dolarů(rozpočet)/507,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/74 miliónů dolarů(zisk z kinoprojekcí) (11.09.2008)

Letošní rok se ještě zdaleka nepříblížil svému konci, a ač nás čeká ještě spousta filmových lahůdek, nebojím se napsat, že pixarovský animák WALL-E je filmem roku. Perfektně zvolený příběh má ten pravý punc i díky skvělému načaqsování. Příběh o první lásce, dětské naivitě a fascinaci vším novým umístěný do nepříiš lákavé budoucnosti musí totiž nutně zapůsobit na každého. WALL-E totiž není jen dalším animákem, ale hlavně perfektně vymyšleným snímkem, ve kterém má každá věc své opodstatnění. Pečlivě vsunuté hrané prvky jsou do snímku naroubovány až s překvapivou precizností a jedná se kouzelně zvládnutou spojnicí mezi minulosti (v podstatě současností - dobou kdy lidé ještě žili na Zemi) a současností (dobou kdy se planeta stala definitivně neobyvatelnou). WALL-E však není jen ekologickou agitkou, jak se může vzhledem k okolním komentářům zdát. Jedná se o příběh téměř až biblický. Vždyť narážky na první příběh o lásce (Adama a Eva) nebo dokonce osidlování planety jsou více než zjevné. Tomuto snímku se podařilo představit dospělý animovaný film bez zbytečných berliček. WALL-E stírá rozdíly mezi animovaným a hraným. Miluji tenhle film. (30.07.2008)

(1001) -"I don't wanna survive. I wanna live!" Při zpětném pohledu oceňuji velmi přesně a čistě vybudovanou kombinaci toho nejcyničtějšího a nejnaivnějšího, co si američtí tvůrci nejspíš mohou (mohli) dovolit ukázat ve filmu "pro děti". WALL-E sice trpí syndromem tak moc kladného hlavního hrdiny, až je chvílemi skoro nezajímavý, ale potom se mi zase začne líbit, když inspiruje jak lidskou, tak robotickou osádku lodě k sebeuvědomění, a hned si domyslím, že WALL-E sám není až tak důležitý jako postava, ale spíš jako zosobnění myšlenek, se kterými si film pohrává. Na konci jsem i chvilku zainvestovaně slzela, nejvíc tedy samozřejmě při Also Sprach Zarathustra. (25.11.2017)