Wall-E

Rozhodně kvalitní film, ale od Pixaru jsem čekal trochu víc. První půlka rozhodně lepší než druhá, a obsahuje několik skvělých fórků. Wall-E a Eva jsou roztomilí, ale další roboti, kteří přijdou na scénu později, jsou nezajímaví a zaměnitelní. Taky bych místo neustálého "Ííííva" dal přednost bezeslovnému pípání, které tak dobře fungovalo třeba u R2-D2. Naopak celkový námět o zpustošené zemi a zdegenerovaném lidstvu se mi líbil, ale obávám se, že pro hloupé děti a leckdy ještě hloupější rodiče to bude moc velká depka a film nepřijmou příliš pozitivně. Konec se ale povedl a byl velmi dojemný. Viděno uprostřed Atlantiku. (07.09.2008)

Psát o tom, že Pixar je na špici technologického vývoje současné animace a že snímky z jeho dílny jsou z tohoto pohledu zážitkem, by bylo nošením dříví do lesa. Od Pixaru se jednoduše čeká podívaná a v tomhle ohledu ani jeho nejnovější kousek nezklamal. Zatímco u Ratatouilla bylo pár scén, které se svým výsledkem blížily hranému filmu, tady jich výrazně přibylo a Pixar ukazuje cestu, jak může animovaný film živý snímek se vším všudy nahradit. Scény mrtvé planety byly úchvatné a mrazivé zároveň. Pokud jde o příběh, film lze v zásadě rozdělit na dvě části. Ta odehrávající se na Zemi je mnohem vstřícnější k dospělému divákovi a rozehrává příběh, který jako by vypadl ze znepokojivých vizí Philipa K. Dicka. Jde o postkatastrofickou představu zdevastované planety plné trosek, prašných bouří a zbytků kdysi funkčního světa. Malý robot Vall-I představuje malý ostrůvek kybernetického života a i když v téhle části filmu nemá jiného protihráče než přírodu, divák se ani na chvíli nenudí a nezbytná porce sentimentu je snesitelná. Tvůrci filmu si nejspíš chtěli vyzkoušet něco nového a taková atmosféra, jakou dokázali v první půli filmu vytvořit, se do té doby opravdu v mainstreamovém rodinném snímku ještě neobjevila. Potom, ne snad že by tvůrčímu týmu došel dech, ale spíš zafungovala záchranná brzda s vědomím toho, jak dopadl u Ratatouilla Jan Pinkava se svým novátorským přístupem a v druhé půli filmu snaživě vyšli vstříc představám disneyovského studia, jak má vypadat klasická dětská podívaná. Otevřeně řečeno, něco na tom bude, protože jsem Vall-I viděl v kině se svým šestiletým synem, a ten se v první půli poněkud ošíval, zatímco v té druhé se spokojeně usmíval a film si užíval. Zbytek filmu odehrávající se v dalekém vesmíru je sázka na tradiční jistoty celovečerní rodinné podívané se zaměřením na dětského diváka. Příběh není špatný, ve skutečnosti je zcela nosný, jenomže je zpracovaný navýsost banálním způsobem. Od Ratatouila je to z pohledu obsahu filmu ve skutečnosti krok zpět. Studio Disney určitě nevrazilo hříšné peníze do nákupu Pixaru proto, aby si zvyšovalo prestiž natáčením špičkových filmů, které budou experimentovat s formou a obsahem, ale proto, aby si plnilo kasičku. Za dobu existence studia Walta Disneyho už mají jeho majitelé dokonale zažitou představu o tom, jak má vypadat dětský animovaný film a je naivní představa, že by se Pixar tomuhle modelu vzepřel. Celkový dojem: 80 %. Stále jde o velmi slušnou podívanou, která děti potěší a dospělého neurazí. Jen si skromně myslím, že kdyby měli tvůrci odvahu rozvinout ty temnější prvky příběhu naplno, byl by to film nepoměrně lepší... (22.08.2008)

Číslo 5 žije! A to i nadále, zato jeho rezivějící synátor Vall-I je mrtev již v polovině stopáže. Brutální vraždy se na něm dopustila Pixaří nemohoucnost příjít s nosnou dějovou linkou. Tak nějak jsem si to dle reakcí před projekcí představoval. A v zásadě tomu tak vskutku je. Vůbec mi to však nevadilo, jelikož ta oduševnělá kukadla s neustále doostřujícími čočkami si mě zcela podmanila. Škoda, že galapředstavení nejsympatičtější animované postavy posledních několika sezón kazí to zpropadené lidské pokolení. Paradoxně totiž dodal Pixar duši strojům, ale ne již i lidem (já vím, že jde z části o záměr, ale i tak). Neorganické bytosti tu totiž překypují city a živelností, zatímco všechny organické formy jsou otravné a hodné totálního vyhlazení. Nejlépe i s celou zelenkavou agitkou. Ovšem i tak, všude, kde mají navrch roboti, je plné hodnocení nedostatečné a naopak - tam, kde se objevují lidé, je to stěží za tři. Ještě, že ten první případ platí výrazně více. (14.08.2008)

Je to možná tak trochu ekologická agitka, ale myslím, že Al Gore by za takovou vraždil a navíc co je na tom špatného?... Zpracování zase trhá všechny hranice, George Lucas se pomalu může jít zahrabat, Pixar se dostává s realističností svých animací tak daleko, že zůstává rozum stát. První záběr na zaneřáděnou Zemi plnou odpadků shora vypadá jako výborná postapokalyptická fotka a do toho začne hrát song z "Hello Dolly" a obejví se ten nejsympatičtější kus plechu, jaký jsem kdy viděla. K tomu perfektní zvuková i hudební stránka, slast pro uši. Měla jsem po naprosto fantastickém Ratatouille strach, že WALL-E prostě nemůže tolik zaujmout, ale k mému překvapení se mu to povedlo a navíc romantika mezi dvěma roboty na mě zapůsobila víc, než většina romantiky neanimované ve většině hraných filmů. Vždycky si říkám, že tahle laťka už Pixaru dlouho vydržet nemůže, ale oni mě prostě každým svým dalším filmem bez problémů přesvědčí o opaku a já jim za to děkuju. (27.08.2008)

WALL-E je od teď v mém žebříčku jedním z nejoblíbenějších Pixarovských animáků. Absolutně jsem nevěděl, co od toho čekat, ale z nevábně vypadajícího robůtka se stal miloučký a vtipný kamarád, co pálí za jiným "applovským" robotem. Jak už to tak bývá, starý a ošuntělý popelář VALL-I má tu nejnekonečnější práci na světě a to zpracování obrovského množství odpadu po malých částech. Ovšem jednoho dne se mu poštěstí a na plaentu Zemi zamíří EVA, velice nepřístupná robotička. Akt svádění patří k vůbec nejzábavnějším částem filmu a budou se u něj bavit opravdu všichni. Tolik ladných pohybů, podpořených skvělou animací, jsem v animáku už dlouho neviděl. Dojem nekazí ani příliš velkolepá druhá část, i když si všichni budou užívat zejména tu první. Tohle se vážně povedlo! ...100% (26.05.2013)