Severné blatá

Tentokrát jsem přesvědčená o tom, že kdybych si knižní předlohu přečetla předem, tak budu s filmovým zpracováním určitě víc spokojená, protože bych se líp koordinovala v ději, to je totiž přesně to, co mně tam scházelo. Klasicky severská atmosféra byla vynikající, ale v té překombinovanosti jsem se občas ztrácela. A závěrečné finále, které mně také moc nesedlo nakonec přispělo pouze k mému průměrnému dojmu. (10.03.2013)

Veľmi temná kriminálka z islandského mestského prostredia, ktorá je pre tento typ filmov priam predurčená a ani nemusí mať tak inteligentne, zručne a originálne napísaný scenár, ale svojou atmosférou ma dokázala pohltiť až do konca. Okrem skvelej atmosféry, však ani námet nezostal pozadu. Veľmi svojrázne spracovanie však viedlo k tomu, že po zhruba polovici začínal tvorcom dochádzať dych, ktorý ale našťastie znova nabrali v samotnom závere, i keď niektorí by mohli nesúhlasiť. Herecké obsadenie je pomerne atypické, najmä trojica detektívov robí film veľmi pozerateľný aj po hereckej stránke, záporáci sú typicky chladní, i keď znova musím pochváliť ich výber. Nakoniec sa nezabudlo ani na zameranie na medziľudské vzťahy, ktorého línia mi nie vždy vo vzťahu k celému deju sedela, no je aj tak impozantné, čomu všetkému sa za tak krátku minutáž stihol film venovať. 80%. (03.11.2009)

Pekelne temná detektívka s unikátnou atmosférou. Postupné rozplietanie záhady návštevou ďalšieho a ďalšieho obyvateľa, ktorý s ňou má niečo spoločné a informáciami posúva udivených detektívov o krok ďalej, je posiľnované čoraz hlbším norením sa do drsnosti a izolovanosti severského prostredia. Film s výbornou audiovizuálnou strankou, ktorý veľa turistov na Island nepriláka. (25.02.2015)

Pochmurné a současně syrové jako nedopečená kýta. Prosté herecké obsazení, jež perfektně zapadá do toho islandského chmuru, jež je obohacen notnou dávkou cigaretového kouře, jež je pro Island typický, jako knedle s vejcem pro ČR. Záběry z patologie a venkovského krchova jsou z věru zapamatování hodné. 73% (22.02.2016)

Severní blata mě zaujala svou audiovizuální stránkou - syrovými exteriéry islandské krajiny a trudnomyslným, nábožensky laděným hudebním doprovodem. Trochu mě zamrzelo, že kriminální zápletka, identita pachatele a vlastně i vypravěčské postupy byly celkem průhledné, takže se v závěru nějaký překvapivý plot twist nekonal. Přesto jde však o povšimnutíhodný film s několika pro severskou kinematografii typicky sugestivními momenty, jenž dělá Islandu celkem vražedně depresivní reklamu. (24.02.2021)