Obsahy(1)
Zoufalý muž pátrá po genetickém původu mozkové choroby, které podlehla jeho dcerka. Samotářský detektiv vyšetřuje vraždu starého podivína, jehož pohnutá minulost mění zdánlivě běžný případ v bizarní mystérium. Obě příběhové linie se postupně proplétají v divácky nejúspěšnějším islandském filmu všech dob, nejnovějším snímku Baltasara Kormákura. (kwejgaar)
(viac)Recenzie (179)
Severní blata disponují především osvědčenou a stále působivou atmosférou chladných a ponurých severských zemí. Místy mi snímek připomínal úchvatnou švédskou Insomnii. Ovšem podání samotného příběhu mě příliš nezasáhlo. Chybí v něm prvky nějakého zvratu, šokujících momentů, překvapivého závěru či rozuzlení. Děj se mnou nějak nedokázal pohnout. Představitel Örna, nějaký Atli Rafn Sigurðsson mi svým vzezřením neodbytně připomínal postavu Erica Northmana v podání Alexe Skarsgårda. Ta mrtvolně bledá tvář, kruhy pod očima a blonďaté vlasy sčesané dozadu. Každou chvílí jsem očekávala, kdy vysune špičáky:) Na tomto dojmu také výrazně zapracovalo chladné, bledě modré světlo, které jeho postavu často při výskytu na obrazovce obklopovalo. Rozhodně zdařile působivé, ale dějově tak nějak neúplné. ()
,,Tatínku, víš proč máme oči? Přece abychom mohli plakat.....“ Taková malá, nepompézní a celkem obyčejná detektivka o jedné chybě, která pár lidí pronásleduje celej život. Ve vzduchu je cítit něco shnilého a mě se líbí klidná atmosféra, kamera a (nemíním to sexisticky rozebírat) detektiv Ingvar Eggert Sigurðsson. Určitě je to mnohem lepší než Reykjavik-Rotterdam! Vo ovčí hlavu! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět a slyšet zpívat sborově ukolébavku (na pohřbu?). 2.) Zjistím, co se stalo s mozkem Alberta Einsteina. 3.) Mám dceru feťačku (a čirou náhodou je ,,v tom“). 4.) Na filmech mám nejraději klid, sychravo, usychat, sýkora, sýček…. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Ponurá kriminálka s hutnou atmosférou je divákovi předložena ve dvou liniích, které se v závěru spojí a já poctivě skládala všechny střípky téhle syrovosti.. Ingvar Sigurðsson opět skvělý, on snad ani nehraje, on tou postavou je, líbil se mi i jako detektiv, stejně tak jako milující a odpouštějící otec.. Jinak je to tedy veskrze mrazivá záležitost.. ()
No, jako krimi to není špatné (označení žánru také jako thriller je celkem vedle), ale Severní blata jsou docela obyčejným filmem s nijak vyhrocenými nebo napínavými scénami (nemluvě o sice neobvyklé, přesto ve své podstatě docela suché pointě), který těží a nasává atmosféru vlastně jenom z místa, kde byl natočen. A nebýt jím právě taková krásná země jako je Island, myslím, že by většina hodnotitelů 1* ubrala. Jinak musím podotknout, že hudba (dost specifická) mi moc neučarovala, na to ve mně Mýrin vyvolal příliš málo emocí. Dávám lepší 3* a doporučuju spíš jen opravdovým milovníkům Islandu, jeho krajiny a způsobu života než divákům, kteří se chtějí podívat na kvalitnější evropskou detektivku. ()
Temnotemné krimi, ktoré je síce prepletené, ale všetko tu má hlavu a pätu. Kormákur má od romantika ďaleko, tu sa hrá na autenticitu a realistické vykreslenie. O to väčšie prekvapenie, že sem - tam prebleskne aj čierny humor. Odporúčam pozerať všetkým , ktorý sa chystajú na Island, aspoň budú vedieť aká lahôdka frčí v miestnych fast - foodoch:))) ()
Galéria (12)
Fotka © Sena
Zaujímavosti (3)
- Malé město v Kelfavíku se jmenuje Hvalsnes. (TomikZlesa)
- Postava Örn a jeho dcera Kola jsou v tomto příbuzenském vztahu i ve skutečnosti. Otec Atli Rafn Sigurdsson a dcera Rafnhildur Rósa Atladotir. (TomikZlesa)
- Erlendur si ve Fastfoodu objedná ovčí hlavu nazývanou "Sviđ", jedná se o skutečnou islandskou specialitu. (TomikZlesa)
Reklama