Carrie

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Vynikající thriller mixnutý s horůrkem od Briana De Palmy. Jak já horory nemusím, tak tenhle film mne přibil do křesla a nasál jsem těžkou atmosféru kolem šikanované a trýzněné Carrie. Pak už jsem jen mohl obdivovat mistrné stupňování napětí a stylové scény např. v závěru plesu se zkrvavenou Carrie, nebo její návrat domů k maminečce. Trailer: http://www.csfd.cz/film/2316-carrie/videa/ (11.11.2009)

"JÁ JDU, MAMI. NEMůŽEŠ MĚ ZASTAVIT A UŽ SE O TOM NEBUDEME BAVIT." Kingův první román, který se jako první dočkal zfilmování a jehož filmová podoba byla prvním velkým úspěchem Briana De Palmy (a naučila nás, co je to telekineze). Tenhle film mě kromě mnoha jiných věcí (např. pro DePalmu typických pečlivě promyšlených a naaranžovaných dlouhých záběrů a vynikající Sissy Spacek) vždycky fascinoval svým netradičním, nesmírně působivým použitím filmové krve. Ani v jedné z obou slavných krvavých scén není krev prolita násilně - ve sprše jde o krev menstruační, na plese zase o nastrčenou krev z prasete - a přitom vás pokaždé zasáhne mnohem víc, než kdyby stříkala z nějakého podříznutého hrdla. Protože tahle krev není jen nějaká hustá tekutina vypadající dobře na plátně, je to šarlatové stigma, které vás poznačí jako v obou případech hlavní hrdinku, symbolizujíce nejprve její proměnu v ženu a později ve vražedný stroj. Není možné, aby na vás krev, spouštějící se za idylické hudby po Carriině pihovatém stehně a unikající jí mezi prsty, nesmazatelně neulpěla a jako Carrii vám na plese neslepila vlasy a nevpila se vám do výstřihu, měníce vás před zraky všech z princezny zpátky v Popelku a následně v nelítostného anděla zkázy. Je to krev, kterou už ze sebe nikdy nedostanete. Za zmínku stojí také ironické pojednání náboženského fanatismu, viz. scény kdy matka ztluče Carrie knížkou s biblickými texty nebo Carrie matku ukřižuje. Jeden z nejdrastičtějších a nejsmutnějších filmů, jaké jsem kdy viděl. (24.09.2005)

Docela zajímavý a napínavý horor, který se dodnes docela vymyká. Přestože napodruhé by už to asi nebylo ono, po prvním zkouknutí působí prakticky perfektně. Napínavý děj, který se rozvíjí hned od začátku a docela dobré herecké výkony. Kingovská jednoduchost a krátká stopáž nedovolují začít se nudit, což u třicet let starých filmů není samozřejmost. Carrie se povedla a má co nabídnout i dnes. Co chtít víc? (13.12.2009)

No, čistokrevenej horor to neni, na tom se tady už shodlo víc lidí a já musim jen souhlasit, i když hororvý prvky se rozhodně najdou. Ovšem jinak je to po všech stránkách neskutečně sugestivní dílo, ať už se jedná o parádní hudbu a nebo to jak si Brian De Plama v podstatě dělá s divákem co chce, vodí si ho jak se mu zachce a vytváří potřebný emoce jakoby nic, což se promítně do závěrečný skvostný 20ti minutovky. Krom toho Sissy Spacek skvělá. 4,5* (25.02.2008)

FENOMENÁLNÍ. Ač knihy slavného Stephena Kinga zrovna nemusím, nestává se moc často, že film, který je podle nich natočen by byl zklamáním. Do tohoto trendu zapadá i Carrie, opět kniha kterou jsem se pokusil přečíst, ale Kingův styl mi opět nevyhovoval. Samotný příběh je však natolik zajímavý, že filmové zpracovaní bylo jen otázkou času. Bezchybný De Palmův styl prochází snímek od počátku do konce a skvěle pracuje jak s divákem, tak i s postavami. Snímek začíná zcela nevinně, jako drama jedné dospívající slečny a její značně nábožensky založené matky. Tenhle příběh není děsivý tím způsobem jako ostatní horory, nepracuje s klasickými proprietami, ale sklání se k úplně jiným metodám. Po dramatickém začátku se film přehoupne do druhé poloviny a režisér účelným a velmi progresivním stylem naprosto překročí předchozí rámec a doslova porušuje všechna pravidla, která před chvíli ještě úzkostlivě dodržoval. Tahle část patří k tomu nejlepšímu co nám žánr vůbec nabízí. Ani se nedivím, že zrovna tenhle horor tolik inspiroval Larse von Triera. [TOP 19/9 78%] (03.06.2007)