Jodhaa Akbar

Teď jsem se vrátil s kina Světozor, kde jsem se nějak omylem dostal na tenhle epos. Nečekal jsem, že se to zvrhne ve tří a půl hodinový maratón. Dvě hodiny se to dalo vydržet. Klasický Bollywood se zkombinoval s moderními filmařskými postupy, jenže pak už to byla natahovaná otravná mýdlova opera ztracena v nekonečnu. Oceňuji poměrně vtipné scénky, za to bojové choreografie byli hrozně amatérské. 39% a nikdy to už nechci vidět. (09.10.2011)

Barevné, širokoúhlé, výpravné – zlato a perly se z plána téměř sypou, ale zapomenutelné. Téma postupně se rozvíjející lásky mezi jinověrci, kteří spolu původně uzavřeli jen pragmatický svazek, nepřináší nic nového. Film není špatný, ale je neoriginální. Je to pohádka, řeší se především interní problémy ve vladařově rodině, politika zůstává v ústraní. /25. 7. 2017/ (25.07.2017)

Hodně výpravná záležitost, v úvodu dvě velké bitvy, paláce, přepych, taneční scény doslova masové. Většinu času muslimský panovník dobývá srdce své hindské manželky, ten zbylý se k nevoli části státního aparátu snaží stát uvědomělým a osvíceným panovníkem, v jehož říši je místo pro každou víru. Na historii zapomeňte, jde o velkolepě natočené "Muslims and Hindus united". (01.04.2009)

(2x) Jodhaa Akbar je především nádhernou pohádkou, není příliš důležité, že jsme pevně ukotveni v polovině 16. století a úvod i závěr je opatřen stručným dějinným přehledem. Způsob, jakým je vyprávěn příběh císařovny Jodhy a jejího protějšku Akbara odpovídá podvědomě té nejustálenější normě orientální pohádky. Dokonce i ta princezna má před svatbou určité podmínky a po svatbě pokračuje obdobným zadáváním úkolů, nežli se svému císaři zcela poddá. On zatímco buduje sjednocení velké říše za pomoci pokroku a diplomacie (a nikoli násilí a tyranie) musí projít životní volbou mezi vlastní matkou a chůvou, která si zatím na jeho dvoře získala výsadní postavení. Chůva ale udělá chybu a při snaze odstranění novomanželky Jodhy narazí. V momentě usmíření mezi Jodhou a Akbarem chybí už jenom pověstná muška, která by pomohla určit, která z krásných panen je Zlatovláska. A sám Akbar, aby se stal skutečně velikým a mezi lidem oblíbeným panovníkem, si nejprve projde anonymně tržiště, aby se inspiroval v tom, co lid nejvíce trápí... K tomu všemu přidejte realistické bitvy, souboje muž proti muži, ale i proti ženě (Aishwarya krásně zužitkovala své zkušenosti z Poslední legie), nespočet nádherných barev, dechberoucí interiéry, kostýmy, hudbu... a je vám blaze po těle i duši. Ashutosh Gowariker po zásadním úspěchu s Lagaanem odpověděl v Jodhaa Akbar hned na dvojí novou lačnou poptávku po dalším opulentním výpravném filmu a opětovném sezdání Aishwaryi Rai a Hrithika Roshana. Ti se nejdříve potkali jako pár v Dhoomu dvojce ve zcela odlišném žánru a dokázali se zde proměnit z postmoderních zlodějů do pohádkového císařského páru. Rai se mezitím stala Bachchanovou, což zde připomíná také průvodní slovo namluvené jejím tchánem Amitabhem. Jednoduše shrnuto, chcete-li začít s Bollywoodem, Jodhaa Akbar patří mezi nejlepší a nejpříjemnější volby, setkáte se tu s pravým jádrem tohoto unikátního filmového světa. _ Na plátně je to pak samozřejmě pravý filmový orgasmus. #festivalbollywoodskehofilmu (25.07.2011)

Romance je pohádka, protože v reálu měl Akbar asi třicet manželek, na druhou stranu doopravdy zrušil poutní daň pro hinduisty a byl nábožensky velmi tolerantní (pozval dokonce i jezuity a uvedená tolerance vydržela Mughalské říši skoro sto let). Film je poněkud jednoduchý, povahy černobílé a protentokrát jsem indickou kýčovitost nepřijal bez výhrad (přestože to má dost pěkných chvilek). Na druhou stranu náboženská snášenlivost je chvályhodná. Trailer https://m.youtube.com/watch?v=vYvl3CIX0zQ (05.11.2017)