Kuličky
Réžia:
Olga DabrowskáScenár:
Olga DabrowskáHudba:
Stefan ValdobrevHrajú:
Marika Procházková, Jiří Vyorálek, Petr Jeništa, Jaroslav Someš, Tereza Nvotová, Alena Štréblová, Vladimír Škultéty, Marta Vítů, Ester Kočičková (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Kuličky jsou komediální povídkový film o tom, jak ženy manipulují s muži. O drobných vydíráních, o pláči, o slzách, o schopnosti se obětovat pro vysněný cíl, o sexu ve službách, o tom jak využít empatie. Začíná to už v dětství na hřišti a nekončí ani po smrti. Postupem let se ženský mechanismus manipulace rozvíjí, formuje, zraje až dospěje k dokonalosti. Jednotlivé příběhy se odehrávají na techno-party i na katolické faře a završují se ve spokojené domácí rutině dvou starých lidí, kterou už nemůže narušit nic – ani smrt. Povídky o ženách různého věku a životního stylu dohromady složí příběh celého lidského života, který byl díky manipulaci s druhými prožit podle plánu a zároveň ze stejného důvodu promarněn. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
Prací na celovečerním filmu doposavad nepolíbená Olga Dabrowská nelichotivě staví ve čtyřech generačních povídkách, dle úsloví „za vším hledej ženu“, něžné pohlaví do rolí muži manipulujících loutkohereček. Pohled genderově nevyvážený, pohled odvážný, pohled jedním směrem. Z mé strany určitě nic zásadního proti. Všichni víme, kdo je oním pověstným krkem, který otáčí hlavou………..po filmařské stránce však nic světoborného. Každopádně uvidíme, na koho začínající režisérka ukáže prstem příště……kuráž jí zřejmě nechybí. ()
Tak rozhodně to pro mě patří k tomu lepšímu, co se v Česku v poslední době natočilo, ale vůbec nechápu, proč je to tady nadepsané jako komedie. Jako nějaké komediální prvky to zřejmě mělo, ale rozhodně to nestálo ani za jedno zasmání, úsměv ano, smích ne. Z těch tří povídek mě asi nejvíce zaujala ta poslední. Ani první ani druhé mě nijak nezasáhla, ale ta poslední byla vskutku smutným vrcholem. ()
Tento film me zaujal, pokud pripoctu, ze se jedna o rezisersky debut, chvalim velmi pozitivne. Pres ctyri povidky se dostaneme od detstvi, pubertu, produktivni vek az ke stari, ci smrti. V prvni povidce, ktere je venovano nejmene prostoru je spise jen pro nastineni situace a smeru, kterym se film bude ubirat. Posledni veta teto povidky je vsak neskutecne trefna a rozesmeje na dlouho... Druha povidka o mladezi je podle me nejhorsi, zbytecne ukazuje dospivani negativne. Pointa je ale celkem slusna, i kdyz predvidatelna... Treti povidka hlavne zaujme vyberem hercu ( ? ), muze pusobit sice hodne amatersky, o to vice vsak autenticky. Asi nejzajimavejsi povidka. Povidka posledni uz sice neni vubec optimisticka, avsak ji napsal sam zivot. Vyborne herecke vykony a dialogy... Celkove hodne dobry film, v porovnani s tim, co u nas za posledni roky natocili daleko znamejsi reziseri. ()
Čtyři povídky mají jednoznačně gradující tendenci, proto váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Nejslabším místem jsou typizace až karikaturizace jednotlivých postav a prostředí, nejsilnějším momentem vypointování třetí i čtvrté povídky. Kvůli hereckému skřípání na několika místech jsem se nakonec rozhodl pro tři hvězdy, byť tím filmu bezesporu křivdím. ()
Dost amaterská ilustrace faktu, že ženy jsou potvory. Autorka nehledá kořeny manipulace, nevysvětluje, proč to ženy dělají, jen jako v hospodě vypráví k dobrému pivku pár historek. Zpracování na úrovni socialistických Bakalářů, jen tu chybí ten žoviální spojovací komentář (myslím Menšík?). Hvězdičku navíc za zvolené téma, ale jinak se tomu těžko dá říkat film. Kdyby ty příběhy-anekdoty uváděly nějaký populárně výukový pořad, ve kterém by odborníci rozebírali, proč jsou ženy tak manipulativní, tak snad, ale v tomto balení jde jen o hospodské vyprávění. ()
Reklama