Katanagatari

Takže na takový konec jsem čekala 12 měsíců? Jsem zklamaná a zároveň spokojená. Ty jeho oči na konci byly skvělé, asi bych zvládla fall for you, Šičika, ale... Anime zaujme neobvyklou kresbou, která tomu dodává na atmosféře - pasuje k příběhu. Ten je zajímavý, s posunem a jasným cílem. Bohužel se vyskytly chvíle, díly, kdy jsem se nudila a opravdu mě to moc nebavilo. Ale ten konec byl opravdu... Prostě se koukněte. Doporučuji anime "ze středověku" s dobrou hudbou, kresbou, nápadem, zajímavýma postavama. Pro mě slabší 4*. (11.12.2010)

Zatim super, nějakej Afro Samurai se může jít vycpat... A dokoukáno, pokud jde o akci, tohle skoro nemá konkurenci. Specifická animace a zvláštní děckost namíchaná s brutalitou tomu dává originální atmosféru. Děj je v zásadě jednoduchej ovšem ne nudnej, což je v tomhle žánru podle mě nejlepší volba. Taky postavy jsou zajímavý a tvoří silnou stránku celé série. Komu se líbil ten zmíněnej Afro, ať se radši podívá na tohle, aby věděl, jak se to má dělat... (pokud už v tu chvíli nebude rozsekanej na kousky) (29.09.2010)

Když se anime odchýlí od anime kánonu, málokdy to opomenu zmínit v komentáři. Leckdy jde jen o kresbu, ale často jiný vzhled indikuje i poněkud osobitější obsah. V případě Katanagatari jsme někde na půli cesty - zápletka naznačuje příliš jasně, že každý díl má své povinné části. Seriál má 12 dílů, Shichika má za úkol získat 12 mečů, které mají 12 majitelů a v tomto úkolu mu konkuruje 12 nindžů. Takže si dáme dohromady jedna a jedna: "V každém díle bude poražen jeden protivník, uzmut jeden meč a zabit jeden nindža. Nuda. Ledaže by protivníci a nindžové byli zábavní a oku lahodíc by bojovali." Vidíte první díl, sestavíte tuhle hypotézu, vidíte druhý díl, hypotéze začínáte věřit, vidíte třetí díl, hypotézu označíte za zákon, vidíte čtvrtý díl a ejhle - divácká očekávání jsou rozcupována na maděru, přičemž je na divákovi spáchán tak úžasný podraz, že se tolerantní divák musí smát své touze vidět to a ono. Jde právě o takový vtip, jaký nabízejí Monty Pythoni v závěru Cyklistické výpravy, jenže tady ho naprosto nečekáte. Nemohu to nazvat jinak než rozkladem principů šónen anime. Těch "rozkladných momentů" se tu nachází víc, nicméně ne dost. Souboje se vyvedly pravděpodobně ze všeho nejlépe. Jsou plny vysvětlování použitých chvatů a technik, neb šónen žánr rád nabízí nejenom vypracovaná těla, pohyby, sílu a rychlost, ale i prohnanou mysl a tu nám pouhý obraz zprostředkuje jen obtížně. Zvykl jsem si a mám to i vcelku rád. Psychologie postav je hrubá, má povětšinou jen jeden aspekt, na kterém občas tato postava křečovitě trvá, jindy ho překoná v okamžiku smrti, případně je příliš zjevně určen k postupnému vývoji (od mečovitosti k lidskosti). Někdy je cílem tohoto povahového líčení morální či životní poučení, jindy útok na slzné váčky. Nakonec jsem si nejvíc oblíbil nindžy, kteří mě paradoxně zpočátku strašně štvali. Od scénáristy to byl zajímavý tah, protože zjevně přehodnocení divákových sympatií chladně prokalkuloval a dosáhl ho svým způsobem primitivními prostředky. Musím proto ocenit, že to i před onu primitivnost zabralo, jenže se zároveň ptát, jestli ta samá mysl vyplodila otravné žárlivé scény mezi Shichikou a Togame, jejich slovní přestřelky a lechtivé vtípky (pravda, pro anime nadstandardní), jež musí každý díl aspoň 15 minut prznit. (07.02.2011)

Řekl bych, že tohle anime má něco, co chybí spoustě úžasných filmům, včetně takových jako například Artist, kterého jsem taktéž dokoukal dnes (resp. včera, když vezmeme, že právě teď je chvilku po půlnoci). Oním "něčím" je nepředvídatelnost. Respektive, pokud máte už něco nakoukáno, nejen z anime, chápete, jak příběh funguje. Ono je teda několik typů, ale zhruba: Člověk potká protivného(nebo jinak odlišného) člověka. Protivný pomalu měkne a začíná být přístupnější a končí to láskou, zatímco se odehrávají další příběhy kolem tohoto. Autor byl zlý a nechal romantiky a příjmače tohoto klišé plakat až za hrob a na úplném konci je donutil vzít provaz a jít požádat kamaráda, aby mu kopli do bedny od whisky. Dalším skvělým prvkem je animace soubojů, která je logická, svižná a neopakují se v ní čtyři obrázky. --- Za tenhle tah, aneb "divák je hadr na podlahu" autora a všechny, kteří s tím měli co dočinění hodně uznávám a řekl bych, že asi dlouho neuvidím podobný klenot, až tedy do doby, kdy vyjde Kizumonogatari. (13.06.2012)

Časté, neskutočne nudné a dlhé monológy niektorých postáv... Nie vždy som udržal svoju pozornosť a preto som mal proplém pochopiť celý ten koniec, ktorý nebol práve podľa mojich predstáv... Grafika je, no, povedzme, že veľmi originálna - osobne som si na ňu musel zviknúť, ale potom sa mi už páčila... V kombinćii s vyprávačkou pôsobí príjemne rozprávkovo... Veľmi sa mi páčil vzťah Togame s jej "mečom", bola úžasná - a hlavne preto teda 4* (12.08.2011)