Max a Maxipríšerky

No nevim, jesli je zrovna nejlepsi napad natocit film o tom, jak se malej kluk chova jak naprostej kreten a utece na ostrov plnej divnejch potvor, ktery se taky chovaj jak kreteni a pak spolu hodinu pobihaj po lesich. Ale budiz no, jista originalita se tomu uprit neda. Problem je, komu to je vlastne urceny, jako detska pohadka moc depkoidni, jako fantasy zas moc infantilni. Proste nechapu, co tim chtel Jonze rict, obzvlast, kdyz se nekona zadna pointa. Takle proste hodinu a pul sledujem naprosto prisernyho malyho srace, kteryho jsem mel chut co minutu nakopat do drzky, jak pobiha s urvanejma a kretensky se chovajicima potvorama, co vypadaj jak velky, tlusty, zmutovany plysaci. Tady se fakt nic jinyho nedeje, ale je s podivem, ze tomu Jonze dokazal dat docela sviznej styl a urcitou atmosferu, misty to pusobi docela depresivne a hlavne tu je misty sice infantilni, ale paradni hudba, takze to ty 3* nakonec da. (05.02.2010)

Warner bros pictures nechalo své logo obkreslit bílou tužkou do podoby jedné maxipříšerky. Maxův řev je ušidrásající, tak zlostné dítě jsem dlouho neviděl. A ani k tomu nemá důvod, zdá se, že matka ho má ráda, nebije ho a vychází mu vstříc. Podle mého je Max spíš rozmazlenej. Dětem bych ten film nepouštěl. (08.05.2010)

Filmu se daří vyprávění optikou představ malýho kluka, kterej není zrovna prototypem spořádanýho potomka. Z Maxipříšerek tak vzniklo dost specifický dílo, plný naivity a bizarní fantastiky dětský mysli (jakkoliv napřesdržku vám ten kluk bude připadat). SPOILER: Závěr, v němž se nezvedený dítko vrací domů a jí večeři, zatímco jeho matka po hodinách strachu usíná únavou za znění Food Is Still Hot od Karen O, patří svým způsobem k nejkrásnějším, jaký se kdy v rodinným filmu objevily. (06.07.2017)

Chci si přečíst knížku, jelikož mě zajímá, jakým způsobem je vystavěno její vyprávění a hlavně o čem! Filmová verze je totiž uřvaná směs ničeho o nasíracím spratkovi, který by zasloužil dva výchovné hned zkraje stopáže. Nad (ne)dějem si hlavu raději nelámat a konečnou míru na stupnici s nápisem ‚weird‘ radši nehledat. (29.07.2010)

Velmi rozporuplný film. Místy je to prostě nuda, musíte si opravdu uvolnit několik blokád a uvolnit se, než se do tohoto světa ponoříte. Když ale na tuto hru přistoupíte, čeká Vás opravdu zvláštní, vzrušující jízda do hlubin nevědomí, infantilní imaginace a absurdní dětské logiky. O tom vlastně je celý tento film - zhmotnění všech těch nesmyslných plánů, které jsme si jako malí caparti kreslili na papírky, smrtelně vážně míněných vyhrůžek a zákonů, pevností s tajnými vchody, válek s projektily z bláta a kamení. A právě zde konečně našla uplatnění Jonzeova neschopnost vést normální příběh a vymyslet kloudnou pointu - protože kruté, dětské hry žádný příběh ani pointu nemají. (14.02.2010)