Dvojník

Palma si diváka vodí, jak se mu zlíbí. Nejhorší je ta bezmoc, kterou u filmu prožíváte. Jsem si zcela jistý, že každý pocit, který z filmu máte, Palma dopředu nachystal. I když jsem byl na konci zmatenej jak lesní včela, převládá spokojenost. Výborná atmosféra, kterou umějí jen americký osmdesátý. Celou dobu jsem vážně uvažoval o tom, že Holly a Glorie jedna a ta samá jsou, čímž se Deboře omlouvám, vypadá vážně o dost líp než paní Banderasová. Díky titulkový verzi jsem měl poprvé možnost všimnout si textu songu Relax od Frankie Goes To Hollywood - to je teda nářez :-) (24.02.2013)

Když se Dvojník začal zvrhávat v pornoparodickou verzi Vertiga, byl jsem blahem bez sebe. Tohle bez vážnosti servírované podání Hitchcocka obsahuje spoustu kouzelných okamžiků a není pouhým nudným stylistickým cvičením (mrkněte na Posedlost). Seriózní thriller je shazován béčkovými brutalitami, hlavní hrdina na sebe navlíkne svetr, zahraje si v pornu a následně se promění v nagelovaného machoproducenta - no není to kouzelné? Závěr sice není tak mrazivě zvrácený jako třeba u Výstřelu, Dvojník ale končí naprosto odzbrojujícím způsobem - De Palma je nejenom zvrhlík, ale také skvělý žánrový hračička a člověk s pekelným nadhledem. Fuck Yeah! (14.03.2011)

De Palmu mám rád. Jeho dlouhé steadicam záběry ( kde by bez něj byl Quentin ), voyeurství, hitchcockovské variace, černý humor. To, že se nebere příliš vážně a nebojí se vymykat běžnému rámci hollywoodské mainstreamové produkce. Jeho "úchylárny" nebudou nikdy oceněny širokým publikem ( dále viz např. Kainova výchova, Femme Fatale ), ale těm, co jim přišli na chuť, vždy potěší....a já se mezi ně s hrdostí počítám. Potěšení ze šmírování... (28.05.2006)

Nepřiznaný bratr Billa Mahera zde řeší vraždu a bojuje s klaustrofobií, to vše ve stylu Hitchcocka mixnutého se soft pornem, ve kterém má hlavní roli mladá Melanie Griffith. Teď si přečtěte znovu mou první větu a pokud si okamžitě neřeknete "Tak tohle musím okamžitě vidět!", tak si tento film neshánějte, protože se vám pravděpodobně nebude líbit. De Palma měl vždycky svůj lehce ujetý styl a to se mi na něm líbí. Druhá projekce je nutná, ne, že bych nepochopil děj, ale spíše se chci soustředit na ty detaily, které na vás De Palma hází a o kterých ani nevíte, dokud se nedozvíte pointu… 80 %. (11.08.2014)

"I DO NOT DO ANIMAL ACTS. I DO NOT DO S&M OR ANY VARIATIONS OF THAT PARTICULAR BENT, NO WATER SPORTS EITHER. I WILL NOT SHAVE MY PUSSY, NO FISTFUCKING AND ABSOLUTELY NO COMING IN MY FACE..." ---------------- Na úvod je potrebné uviesť dôvod, prečo som sa rozhodol pozrieť si tento De Palmov splnený sen. Dve slová – John Lautner. Jeden by sa mohol pýtať, čo má americký architekt spoločné s neo-noir thrillerom s prímesou voyerizmu a ľahkého porna? Opäť dve slová – The Chemosphere. Modernistický dom v Hollywood Hills, ikona jedného mesta, stelesnenie vrcholu americkej architektúry. A spojitosť s Dvojníkom? Jedná sa o jeden jediný film, ktorý sa natáčal vo vnútri tohto osemuholníkového skvostu. Exteriér domu sa objavil v jednej epizóde seriálu The Outer Limits, počítačom vytvorená podobizeň bola v Charlieho anjeloch, no a De Palma je jediný, komu sa podarilo dostať sa dnu a natáčať v ňom. Možno sa môže zdať, že sa nejedná o nejak dôležitú vec, opak je však pravdou, pretože ak sa nemýlim, neexistuje žiadne video z interiéru, fotky, samozrejme, sú, nuž ale video je video. Bola to unikátna možnosť nahliadnuť dnu, do srdca veľdiela velikána. Pre mňa, ako obrovského obdivovateľa Lautnerovej práce a fanúšika architektúry je Body Double významná záležitosť, no ako fanúšika filmu by som na to najradšej zabudol čo najskôr. (09.12.2019)