Dvojník

Když se Dvojník začal zvrhávat v pornoparodickou verzi Vertiga, byl jsem blahem bez sebe. Tohle bez vážnosti servírované podání Hitchcocka obsahuje spoustu kouzelných okamžiků a není pouhým nudným stylistickým cvičením (mrkněte na Posedlost). Seriózní thriller je shazován béčkovými brutalitami, hlavní hrdina na sebe navlíkne svetr, zahraje si v pornu a následně se promění v nagelovaného machoproducenta - no není to kouzelné? Závěr sice není tak mrazivě zvrácený jako třeba u Výstřelu, Dvojník ale končí naprosto odzbrojujícím způsobem - De Palma je nejenom zvrhlík, ale také skvělý žánrový hračička a člověk s pekelným nadhledem. Fuck Yeah! (14.03.2011)

Briana De Palmu mam moc rád...je to skvělej režisér...líbí se mi cesta, kterou jde...jak tíhne k thrillerům, jak dělá s napětím, jak si pohrává s brakovostí, kašírovaností, jak umí být ironickej a hravej...viděl jsem od něj už asi osm filmů a rád se podívam na další...ale zakázal bych mu psát scénáře...pod pohrůžkou trestu smrti...už dlouho jsem neviděl tak ostentativní a zároveň debilní vykradačku...co to jako mělo bejt ? pocta Hitchcockovi ? aha...tak takhle se dělá pomníček...zkopírujem osmdesát procent Vertiga, do strategickejch scéna nastelem Okno do dvora a sem tam to doplníme Psychem...plus vypíčenej konec, kdy už to asi vlastně nikoho stejně nezajímá, o čem to celé vlastně bylo a kam to směřovalo....natočené výborně ( byť místy je ta nadsázka taky dosti přepálená), ale napsané je to tak, že člověka nezajímá ani ten příběh ( kterej už viděl nejen u Hitche, ale i u DePalmy samotného - viz. Posedlost), ani to stylové trefování se...tři...ale jen z úcty k autorovi a s přihlédnutím k příjemně kýčovité osmdesátkovosti... (26.11.2011)

Mistrná variace na Vertigo. De Palma zde naplno předvádí svojí genialitu. Sledovačka hlavního hrdiny, krásné sousedky a záporáka, který vypadá jak hispánskej otec Fura, v první půlce filmu je naprosto dechberoucí. Je to velmi dlouhá scéna téměř beze slov, plná neuvěřitelně rafinovaných a vynalézavých záběrů, kde naprosto přehledně víme kde, kdo je a působí to přirozeně. A vůbec první půle je opravdu nervydrásající jízda, kde De Palma rozhazuje svoje trademarky plnými hrstmi. Druhá je zase výživný mindfuck, ale už v maličko odlehčenějším tempu. Mno a ty záverečné titulky, to je prostě lahoda. (08.11.2014)

Nepřiznaný bratr Billa Mahera zde řeší vraždu a bojuje s klaustrofobií, to vše ve stylu Hitchcocka mixnutého se soft pornem, ve kterém má hlavní roli mladá Melanie Griffith. Teď si přečtěte znovu mou první větu a pokud si okamžitě neřeknete "Tak tohle musím okamžitě vidět!", tak si tento film neshánějte, protože se vám pravděpodobně nebude líbit. De Palma měl vždycky svůj lehce ujetý styl a to se mi na něm líbí. Druhá projekce je nutná, ne, že bych nepochopil děj, ale spíše se chci soustředit na ty detaily, které na vás De Palma hází a o kterých ani nevíte, dokud se nedozvíte pointu… 80 %. (11.08.2014)

De Palma byl na přelomu 70. a 80. let (a) fetišistický znásilňovač Hitchocka, (b) nenapravitelný erotoman, a za (c) si ze sebe i z diváctva začal dělat legraci (viz taky epilog BLOW OUT). Tady už vykrádá sám sebe, překombinovává a klouže po povrchu VERTIGA jako po teflonu, ale na hlubší zásek se pro nadbytek koksu, pýchy a péček v šuplíku nezmůže. (25.07.2004)