Flash

Rychlík, kterému se musí běžet naproti. Mně to jde snadno, protože se rád oprostím od toho, do jakých zatáček se rozlil osobní život Ezry Millera a dokážu si jen užívat to, jak autenticky a zároveň neuroticky opět působí. Zachránil tím od nesledovatelnosti Ligu spravedlnosti a pro mě s přehledem uspěl i tady. Vzhledem k diváckému propadáku je to ale jeho konec nejen v úloze hrdiny s bleskem na hrudi, ale nejspíš i jako herce velkých rolí a filmů a s tím se mi smiřuje opravdu těžko. Flashova prokletá sólovka je ale problematická i bez vyhroceného názoru na hlavního představitele. Kombinuje totiž potrefený humor, patosem nešetřící rodinné drama a multivesmír. Film, který chtěl paralelní světy před několika lety představit, tak přichází s křížkem po funuse a vzhledem k několikrát odložené produkci a změnám na tvůrčích stoličkách si k hraní s nimi nestačil vyšlapat cestičku. O to raději jsem, že funguje i to málo, co se povedlo stihnout. Ohlédnutí do minulosti málokdy selže a nostalgické povzdechnutí nad těmi, kteří už mezi námi nejsou sem vzhledem k hlavnímu dějovému oblouku pasuje téměř nevídaně. Zároveň ale třeba přiznat, že nad velkými diváckými vějičkami (bohužel dlouho dopředu prozrazenými), tedy účastí starého Batmana a nového přírůstku z Kryptonu, je potřeba se příliš nezamýšlet. Někoho účast prošedivělého ochránce Gothamu bezpochyby rozpláče, ale jakmile se snažím pospojovat smysluplnost účasti zmíněné dvojice a (ne)dopad na výsledný konec příběhu a časového paradoxu, dostaví se rozpaky, protože jako celek jejich účast působí uspěchaně. Stejně tak možností, jak vesmír kolem adaptací nakladatelství DC rozšířit, přestavět nebo jen hodit zpátky na začátek, bylo nevídaně - a nestalo se vůbec nic. Tohle lákadlo tak dopadá na neúrodnou půdu a dělá z Flashe dobrodružství, srandu, potěšení i doják, ale nikdy ne obří událost, kterou celé ty roky sliboval být. 70% (27.06.2023)

Jediný film DCEU, během jehož sledování jsem si nechtěla vyškrábat oči a vyškubat vlasy. A dokonce jsem se bavila. Ale pořád je to dost pitomé, aby bylo jasno. A problematické skrz Ezrova civilní extempore. Ale mám ještě potřebu pár týdnů poté dojít a říct, že Muschiettimu se povedlo se dvěma Ezry vytvořit víc chemie mezi postavami než všem ostatním DCEU režisérům se všemi ostatními herci dohromady. (24.07.2023)

Je to velké, hlasité a barevné a vůbec to nedává smysl. Co to je? Ano, nový Flash se ladně zařadil po bok žánrové konkurence a bohužel není ničím výjimečný. V jádru totiž jde o DC verzi plácání se v mnohovesmíru, která má hodně styčných ploch s dvojkou Doctora Strange a trpí hlavně slabou prací s postavami a přemírou digikejklí. Proč se finále odehrává na nudné pláni, kde nic není? Proč jede (hlavně „mladý“) Ezra tak vysoký level otravnosti? A proč to celé vede odnikud do bodu, který má vyvolat akorát nekonečnou debatu v hospodě? Tempo naštěstí není úplně marné a příběh má silné jádro ve Flashově vztahu s matkou (tyhle scény fungují na jedničku). Pokud ale čekáte něco víc než komiksový výplach, v němž je Michael Keaton docela fajn a Sasha Calle prakticky zbytečná, těšíte se zbytečně. Třeba kreslený Spider-Man je se svým mnohovesmírovým dobrodružstvím v úplně jiném (mnoho)vesmíru. (6/10) (14.06.2023)

Po marvelovském Spider-Manovi jsem se tento týden vydal již podruhé "napříč paralelními světy", a i když je DC v tomto směru poněkud pozadu, odcházel jsem z kina celkem spokojený. I když se děj Flashe podobně jako u nového Spider-Mana točí okolo (ne)vyhnutelnosti osudu, která jde ruku v ruce s nezodpovědným jednáním hlavního hrdiny, neměl jsem v kině vyloženě pocit, jako bych se díval na "film přes kopírák". I přes místy dost tristní vizuální efekty - především v úvodní "it's raining babies" (tento husarský kousek fungoval lépe u Quicksilvera v Budoucí minulosti a Apokalypse) a v onom "začarovaném uzlu" - jsem si Barryho nové dobrodružství užíval, na čemž měla nemalý (rozuměj: dost velký) podíl účast Michaela Keatona, který je pro mě stále tím nejsympatičtějším Batmanem, a malá, avšak podstatná role Maribel Verdú. Potěšil mě návrat (byť v CGI) starého, ale i nikdy nerealizovaného Batmana, líbily se mi narážky na jiné filmy (z DC i mimo něj: "Zahrajeme si teď na Palpatina!") a oceňuji, že si tvůrci vedle povinné akce připravili i pár milých scenáristických překvápek. Pokud bych byl přísný, dal bych filmu tři hvězdičky, ale jelikož mi v kině prostě sedl tím, že mě pobavil, překvapil, ale i dojmul, tak mu dávám (slabší) čtyři. P. S. Je libo jedno Nespresso?! (16.06.2023)

Tak tohle bylo něco strašně špatného a velmi těžce stravitelného. Snímek jsem zhlédl asi na 3 fáze, protože 2 hodiny bych v přítomnosti toho slizkého homosexuála Ezra Milera rozhodně ve zdraví nepřežil. Z celého DC Univerza to byl bezesporu ten nejotravnější člen. To jsem ovšem netušil, že jeho 18letá verze z paralelního vesmíru bude ještě o několik řádů otravnější. Příběh je neskutečně špatný. Bytostně nenávidím všechny možné verze batmanů a jiných superhrdinů z jiných vesmírů, neboť je zde tvůrčí tendence zastoupit všechna pohlaví a barvy. Byl jsem tedy dost zaskočen, že jsme se dočkali Superwoman v bílé variantě, protože pořádná gorilka s afrem bylo to poslední, co téhle sračce chybělo k dokonalosti. Linka s Batmanem byla rovněž enormně trapná. [15 %] (23.09.2023)