Útek zo Sibíri

Sedm let v Tibetu dovedených k dokonalosti. Přes jistou prvoplánovost celého projektu se tahle adaptace knihy Slawomira Rawicza povedla vskutku nevídaně, režisérský nestor Peter Weir natočil strhující příběh, který je, bez v Hollywoodu téměř nemyslitelného patosu, skutečnou poklonou oněm polozapomenutým hrdinům. O přístupu tvůrců hovoří nejlépe už jen ten prostý fakt, že se v gulagu mluví rusky, jen polština je nahrazena angličtinou (je to výhra jen napůl, ale díky bohu za ni). Weirovi se podařilo na americký film nevídaně udržet autenticitu ruských reálií, což bylo podpořeno vynikajícím castingem i mnohým odpozorovaným (kostýmy, tetování, typologie herců...). Útěk ze Sibiře je složen ze dvou částí - gulag a odysea z něj, přičemž samo téma gulagu vlastně teprve čeká na své filmové objevení. Sekvence ze sovětského lágru svou až didaktickou konotací trochu skřípe, ale záměr je jasný. Připomnělo mi to analogii literární, a totiž novelu Jeden den Ivana Denisoviče, v němž šlo také především o nutnost sdělit jistá fakta světu, což Solženicyn realizoval prostým soustředěním se na detaily. Skutečné filmové demaskování zrůdného systému gulagu teprve na své ,,souostroví" čeká. Jestli je něco k vyzdvižení zvlášť, pak především herecké mistrovství většiny zúčastněných herců - od zkušeností Eda Harrise až po křehkost Saoirse Ronan, kongeniální byl ale především výkon bravurního Colina Farella. Poláci mohou být právem na co hrdí - mají své hrdiny. Nezapomínejme, že i my máme podobné, už by někdo (a klidně zase americká produkce) mohl konečně zfilmovat osudy bratrů Mašínů a Milana Paumera a jejich legendární útěk přes celé východní Německo do západního sektoru rozděleného Berlína (třeba jako filmovou adaptaci strhujícího románu Jana Nováka Zatím dobrý), příběh je to stejně neuvěřitelný... (12.04.2011)

Úvod ma na vlastné počudovanie bavil aj napriek tomu, že to smerovalo skôr k "historický" ako "dráma". Neskôr v časti odohrávajúcej sa v gulagu držali atmosféru filmu pri živote Colin Farrell a pekné zábery na prírodu. Útek aj ich cestu na štýl "Ultimate Survival" som si celkom užil... vyčítať môžem len scenár, ktorý však nebol až taký zlý ako píšete ;) (08.04.2011)

Nechybělo moc a dal jsem plný počet. Casting je perfektní (Farrella i Harrise ovšem zastínila mladá Saoirse, která, už jsem o tom pevně přesvědčen, to někam dotáhne), přírodní scenérie jsou překrásné (hlavně hory) a po většinu filmu jsem se nenudil. Jenže když to skončilo, tak to ze mě vyprchalo strašně rychle. Pamatuju si, že Bílé peklo na mě udělalo mnohem větší dojem. Ale to bude asi má jediná výtka vzhledem k tomuto filmu. Tohle je hodně dlouhá cesta, kterou si za nějaký čas určitě zopakuju, a uvidíme, co to se mnou udělá na druhé zhlédnutí. 80 %. (12.07.2011)

Pouze několik nadprůměrných scén, které chytnou za srdce. Jinak je tento snímek až příliš uhlazený a filmový. Není se však čemu divit, když ho natočil filmový klasik a člověk, který jde jen málokdy proti proudu. Petr Weir je nepochybně velký režisér, ale jeho konzervativní styl mi sem příliš nepasuje. Umí rozehrát dobrou hru, v atraktivním tématickém pojetí se zvučným hereckým ansáblem. Nicméně strhnout mne se mu úplně tak nepovedlo. Nebýt crazy Farrela a syrového Eda Harrise, nebude útěk ze Sibiře nic víc, než průměrným dobrodružným snímkem, kde je všechno tak jak má a děj se dá v podstatě předvídat. Snové scény jsou mimo - opět sem nepatří. Buď mám drsný film bez kompromisů, nebo mohu filozofovat. Obojě dohromady tady nefunguje. (04.06.2011)

Miluji filmy o tom, jak někdo někam jde! Zvlášť ty extrémně dlouhé. Jeden si u nich po perném dni najde konečně chvilku pro sebe, něco hezkého si přečte, udělá si nehty, kvalitně zašuká, zajde vyvenčit psa, zasmaží na mobilu tetrisy a přitom se vůbec nemusí obávat, že mu z tolik hutného a komplikovaného děje něco uteče. Je pravda, že pravidelně v půlhodinových intervalech ubude jeden herec, nicméně fakt, že se prostě ušel, nikterak nedegraduje strhující tempo ostatních a člověk celou dobu myslí jen na otravnou repliku Shrekova Oslíka: "Už tam budéééém??". A tak naší milí hrdinové jdou a jdou, místy mají žízeň, místy hlad, někdy je jim zima, pak zas horko, ale oni to všechno prostě přejdou. Výhodou je, že se dá takový svižný film sledovat velmi aktivně a jen tak nezahálet. "Už tam, kurva, konečně budéééém??", blesklo mi po desáté hlavou někdy v šedesáté minutě a opět jsem se otočil na druhý bok, abych neměl proleženiny. A takových otoček jsem udělal tři série po desíti!!! No nemám nic proti, za chvíli je léto a ladím plážovou formu! Zvláštní pozornost si také zaslouží citlivý casting, který bezděky vnesl do tak vážného spektáklu notnou dávku humoru. Poté, co židovský producent zjistil, že pan Sturgess je Angličan, bylo jasné, kdo bude hrát Poláka! Vždyť Polsko je taky v Evropě, hned vedle Vídně. Jeho plynnou polštinu pak nerozeznáte od rodilého mluvčího. S vybitými předními zuby, hubou plnou aft a horkou bramborou na patře! A tak je to se všemi. Jedinou opravdu světlou výjimkou je Farellova kreace ruského mukla! Vyrostl z něj opravdu Pan Herec a náramně mě bavil až k Mongolské hranici! Někdy bych ho hrozně rád potkal u Colína. (10.03.2011)