Útek zo Sibíri

Není to špatné. Byl jsem trochu skeptický, raději doporučuji "Bílé peklo", to má trochu akčnější ráz a v podstatě ukazuje stejnou tématiku, akorát má trochu horšího hrdinu, protože půjde o "návrat nácka". The Way Back má silnou pasáž hned na začátku, kde představuje žití v lágru, pak příchází samotný útěk a následuje přežívání. Ono pohoršovat se nad dlouhou stopáží je úplně mimo, protože pokud tento film měl zlenivělému tlustému divákovi příblížit tu nepopsatelnou hrůzu, která se vlekla jak smrad a nešlo se jí zbavit (bavíme se o jejich cestě), pak se jednoduše celý film nedá odvyprávět za hodinu. Chápu, že pro tlusté prdele, co ani nedoběhnou autobus musel být heroický výkon vydržet dvě hodiny sledovat cizí čiré hrdinství, ale stopáž je to nejméně bolestivé na celém snímku. Takovéto filmy, ve kterých se objeví 7 lidí, stojí a padají na postavách a ty tento film moc dobře nepředstavil. Špatný střih zapříčinil fakt, že během jedné minuty uteklo 7 lidí z tábora a vy jste identifikoval pouze 3, ačkoliv vám děj celou půlhodinu nabízel pohled i na ostatní. Vadilo mi také nulové zapojení "sovětské hrozby", trochu přitlačit na pilu a ve jménu zajímavosti do scénáře připsat sovětskou pátrací jednotku, která jim bude alespoň 5 minut filmu v patách. Závěr je tak trochu zvláštní, čekal jsem nějáké informace jak si daní lidé vedli v osobním životě, případně střih jak se konečně pořádně nažerou a přechlastají. Knižní předlohu jsem nečetl, ale dle stylu vyprávění filmu, bude asi věrně napodobená. 65% (06.04.2011)

Peter Weir své řemeslo rozhodně nezapomněl a co se týče řemeslných kvalit, tak filmu není v podstatě co vytknout. Tentokrát ale doplatil na příliš slabý scénář, ve kterém se v podstatě jenom pořád někam jde a čas od času se něco stane. To by ještě bylo v pořádku, kdyby se Weir dostal postavám trošku víc pod kůži. Śel na to ale tou chladnější cestou a celou dobu brouzdá jen tak po povrchu, takže s postavami ani nesoucítíme a to i přesto, že herci jsou prvotřídní. Pomalé tempo a přemrštěná délka tomu také moc nepomáhají. I tak ale režisérovi fanoušci zřejmě zklamáni nebudou. (13.04.2011)

Silných příběhů není nikdy dost. A věřtě že tento je opravdu vyčerpávající. Při přechodu Gobi si i divák sáhne na dno, stejně jako mrzne na Sibiři. Zkrátka nelze neprožívat s našimi hrdiny utrpení. Peter Weir je skutečným velikánem, obklopil se bezchybným a charismatickým Edem, dokonale využil talent Sturgesse a ještě přidal bonbónek v Colinu Farrellovi. Film je krásným cestopisem na pozadí dramatu, při putování člověk žasne nad přírodou a nad kameramanovými dovednostmi. (23.04.2011)

Útěk z ruského gulagu po americku, kde se nemusí divák brodit krví, tak trochu sází i na krásné obrazy přírodních krás, za které by se nemusel stydět ani filmový program National Geographic. Kdo četl literární předlohu Dlouhá cesta od Slavomira Rawicze, toho bude patrně nejvíce zajímat, jak se podařilo přenést do řeči filmu emocionální působivost, která jde v knížce mnohem více na dřeň lidského nitra než filmový příběh. Prchající navzájem konfrontují své dosavadní životy pod tlakem prostředí, ale chyběla mi zde ta síla odžitých emocí z knihy. Ostatně myslím, že v tomto případě nešlo o nic víc než rychle a dobře povyprávět příběh, který nepostrádá příklad odvahy a touhy po svobodě, a následně ho oprostit od surových zbytečností, aby byl věrohodnější. Nepřísluší mi rozebírat, jestli všechno vychází ze skutečnosti, či jsou některé věci údajně fikcí, ale neoddiskutovatelným faktem pro mne je, že podobný starší německý film Bílé peklo se stejným námětem určitě více mrazil v zádech. (20.04.2011)

Sławomir Rawicz prožil cosi nepředstavitelného, proto nemám problém mu tolerovat tu jeho fikci. Poválečná generace potřebovala mnoho takových příběhů, aby dokázala přežít. Po první válce tu byla Anastázie, po druhé Útěk ze Sibiře. Jediný problém mám s příliš univerzální adaptací a příliš známými herci. Colin Farrell a Ed Harris? Ty jejich obličeje jsou prostě překážkou na cestě k uvěřitelným obyčejným postavám. (17.01.2023)