Klub poslednej nádeje

Jako jedna z pokusných krys kapitalistického zdravotnictví si dovolím tvrdit, že důležité je nemoc hýčkat, hrát si s ní, něco na ní vydělat a udělat vše pro to, aby se pacient neuzdravil. Proto se léčím sám a Ronovi Woodroofovi jsem přál každý den života navíc, aby to těm farmaceutickým šmejdům a úplatným asociacím pořádně znepříjemnil. V této rovině u mne snímek vyhrál, ale jinak mne příliš nebavilo sledovat nemocného rodeadora a zatepleného feťáka v souboji s šikovně rozestavěnými větrnými mlýny, jejichž lopatky by spolehlivě umlátily i dva zdravé jedince zastupované neporazitelným JUDr. Sokolem. (29.10.2014)

,,ODHADUJEME, ŽE VÁM ZBÝVÁ 30 DNÍ…“ … ,,NA SVĚTĚ NENÍ NIC, CO BY RONA WOODROOFA ZABILO ZA 30 DNÍ… /// Den 1: Souhlas, lepší je umřít vobutej… O 2 měsíce později: … Dobrej film o vážnejch věcech. (Nemyslím AIDS). Vod prvního vokamžiku udivuje Matthew, kterýho ,,rodeo man“ – hlavně teda vizáž je stejně neuvěřitelná jako když ,,bukvil“ Douglas. Za zmínku pak možná stojí i Jared, kterej si jen tak vodskočil vod plotny a příběh. PŘÍBĚH! Vo to tady jde. Vo síle bojovníka, kterýho je třeba si zapamatovat v sedle! (na ,,koníčka“ jsem zrovna nemyslel… spíš bejka…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rona Woodroofa jsem neznal. 2.) Rona Woodrofa jsem…(škoda, že nám vo tom nemůžeš nic říct…). 3.) Thx za titule ,,gimli61“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (27.01.2014)

Dallas Buyers Club mnozí řadí do škatulky oscarovek, které ze svých závažných témat (tady boj s AIDS, ale současně s oficiální zdravotní politikou USA) dělají slzopudné kýče postavené hlavně na výjimečných hereckých výkonech (zde brilantní McConaughey a neméně skvělý Jared Leto). Takovéhle cejchování ale v tomhle případě uplatňovat nelze, alespoň ne v plné míře. Film lze sice chápat jako poctu Woodroofovi, ale ani omylem ji není možné vidět jako prostou glorifikaci - sledovat McConaugheyho vychrtlého kovboje je po většinu času nepříjemné, stejně jako s ním sympatizovat vzhledem k jeho homofobním a dalším předsudkům. Jistě, jeho přerod v kámoše gayů a transsexuálů je ilustrovaný scénami, které mohou vzbuzovat pobavený úsměv, ale pořád to není nic, co by bilo do očí. Navíc, film některé emocionálně vypjaté momenty, u nichž oscarovky obvykle tráví nejvíc času, chytře odbyde krátkou promyšlenou montáží, která je nicméně svojí zkratkovitostí o to působivější. Naštěstí zdaleka nejde jen o film s excelentními herci a po otřesném Café de Flore mě překvapuje, co Jean-Marc Vallée zvládl natočit tady. Každý má asi svoje highs & lows. (05.01.2014)

DALLARS BUYERS CLUB by určitě slušelo minimálně 30 minut navíc. Několik postav je tu lehce odbytých, na Oscara nominovaný Jared Leto je tu jen lehce nastíněný, Bradford Fox je jen zvláštní cameo a ačkoliv celý film okupuje McConuaghey, i jeho postava by si zasloužila trochu dokreslit abych Rona Woodroofa dokázal pořádně pochopit. A nedá se svítit - DBC jsem viděl v momentě, kdy dobíhá TRUE DETECTIVE, ve kterém je McConaughey ještě o dva stupně lepší. Ale to jen tak na okraj, DBC určitě patří mezi nejzajímavější filmy roku 2013. (06.03.2014)

Kdyby Metjú McQueer nebyl žabař a přizdisráč, nýbrž skutečný ctitel Stanislavského metody, sundal by těch padesát kilo nikoliv pár měsíci osvětimského menu, ale střihl by si třeba nechráněnou stonožku s Medžikem Džonsnem. Vypadal by přirozeněji, dokonale naplnil frázi "životní role" a navíc by ušetřili za maskérku na leze a krví podlitý pohled. Ale i tak šprcku dolů! Jeho kreace slizkého, jižanského hochštaplera a náruživého heteropíchala, před kterým se třesou i bowlingové koule, protože mají díry a jsou ženského rodu, a co si nevšimne, že jedna z fen štěká "hiv, hiv", je v letošních nominacích snad jediná, jenž si to opravdu zasouloží. Dalšího protěžovaného, teplého kandidáta, Zužu Žareda, bych zrovna dvakrát nevyzdvihoval, protože konečně dostal roli, ve které může být přirozený a určitě se cítil jako ryba v vodě. Pardon, chtěl jsem říct tranďák v travestišou, ryby, jak známo, homo nebývají. Překvapením rozhodně je, že se nejedná o plačtivou, kýčovitou filadelfskou melancholii Povislého Tomáše, ale o poměrně záživné obchodování s vitamíny proti AIDS na předpis ponikelské báby kořenářky, kvůli němuž musela Zentiva rychle vyvinout nějaké silně závislostní antidepresivum proti ušlým ziskům. (18.01.2014)