Réžia:
Frank MillerScenár:
Frank MillerKamera:
Bill PopeHudba:
David NewmanHrajú:
Gabriel Macht, Samuel L. Jackson, Scarlett Johansson, Eva Mendes, Sarah Paulson, Jaime King, Paz Vega, Dan Lauria, Richard Portnow, Eric Balfour, Stana Katic (viac)Obsahy(3)
Moje mesto kričí a plače.
Príbeh zavraždeného policajta Dennyho Colta, ktorý sa za záhadných okolností vracia na svet ako nezraniteľný maskovaný bojovník so zločinom, známy pod pseudonymom Spirit. V snahe očistiť mesto Central City od zločinu sa púšťa do boja s tými najhoršími kriminálnymi živlami a nezastaví sa pred ničím, kým spravodlivo nepotrestá toho najobávanejšieho a najšialenejšieho zloducha Octopusa. Na svojich cestách Spirit stretáva celý rad pôvabných, výnimočných a osudových žien, či už je to Octopusova pobočníčka Silken Flossová, zvodná zlodejka Sand Sarefová alebo šialená tanečnica a vrhačku nožov Plaster of Paris.
Keď sa policajt Denny Colt stal obeťou prestrelky a zomrel, geniálny vynálezca Octopus mu, vtedy ako policajný lekár, vpichol experimentálnu látku, ktorá ho oživila a dala mu dar nezraniteľnosti - všetky rany sa mu ihneď zahoja. Po návrate z ríše mŕtvych sa z Dennyho Colta stal nesmrteľný a nezraniteľný maskovaný pomstiteľ Spirit, ktorý spolupracuje s políciou.
Ellen, dcéra komisára Dolana, kedysi Dennyho milovala a dnes miluje Spirita. Denny sa v puberte zaľúbil do krásnej Sand Sarefovej, ktorá ho však opustila a po rokoch sa teraz vracia ako slávna zlodejka šperkov. Čiernovlasá krásavica túži po poklade Argonautov, ktorého súčasťou je Jasonovo zlaté rúno, ale aj amfora s bájnou Herkulovou krvou, po ktorej túži aj Octopus, pretože po jej vypití sa stane nesmrteľným. Po nesmrteľnosti však túži aj Spirit. Na pustom mieste, kde si obaja hrdinovia z podsvetia chcú vymeniť tovar, sa objaví aj Spirit, a tak môže vypuknúť diabolská záverečná prestrelka...
(TV JOJ)
Videá (4)
Recenzie (554)
Hýbe se to líp než Sin City, respektive využívá to lépe zákonitostí comicsového média a jeho převoditelnost do filmu. Evidentně to má být taky nějaká persifláž klasických comicsů z 30.-50. let a zároveň sebeironie Millera vůči sobě samému coby "autorovi kultovního Sin City". Jenomže, když neznáme ani Spiritovu původní mytologii, a když film nenabízí srozumitelný příběh, a všechny "vtipy" jsou zbytečně roztahané, tak to čiročirým způsobem nudí. ()
„Toilets are always funny!“ Ne, Same, nejsou. Stejně tak jako sebeparodická rovina celého snímku, který padá s tragickým výběrem hlavního představitele a hubu si definitivně natlouká v Millerově bezradnosti. Hrdina bez osobní historie a děj bez pevnější kostry, to vám ve filmu podle komiksu neprojde. Bude to totiž mrtvé… „like a Star Trek!“ ()
Naprosto chápu, co chtěl Frank Miller stvořit, bohužel jeho minimální zkušenosti s režírováním nechaly dobré úmysly jen na půli cesty. Spirit měl být jakýmsi pastyšem brakových detektivek a superhrdinských filmů, přičemž pastyš mnohdy přechází až v uvědomělou parodii sebe sama. Věřím, že mělo jít zároveň i o parodii původního Eisnerova Spirita, jelikož se ale jedná o dnes poměrně neznámý komix (jistě, jedná se o klasiku, ale na takového Loba, Slainea, Blacksada nebo Tin Tina slyší určitě víc lidí), Millerova snaha se v tomto směru míjí účinkem. Zároveň se jedná o oslavu ženy jakožto atrakce. Samotný scénář rozhodně nepovažuji za špatný, ale Miller je stále spíše komiksovým scénáristou než filmovým tvůrcem, takže to, co by dobře sloužilo komiksové formě, ještě zákonitě nemusí fungovat ve filmu. Jasným důkazem budiž už Millerovo Sin City, které doplatilo na přílišnou spjatost s předlohou, následkem čehož samotný film mnohdy obcházel tradiční filmové postupy, další adaptace Millerova díla – 300 – zase trpěla na akci zbavenou dynamiky, když bylo nadměrně užíváno extrémního slow-motionu pro „vytípání“ určitých záběrů v duchu komiksových políček. Millerův režijní debut Spirit je sice o poznání filmovější, ubylo hutných monologů, které se v Sin City míjely účinkem, Miller ale není schopný vdechnout scénám dynamiku, akce je statická a místo důmyslnějších postupů při snímání se zde sází na povrchní efekt. Zároveň se ve filmu ale vyskytuje i celkem dost povedených záběrů, celkový vizuál je opravdu stylový a některé postmodernistické prvky dokáží příjemně překvapit. Pokud jde o scénář, Miller opět kombinuje tradiční brak s teatrálností, mytologiemi, mezi nánosem dialogů prostých jasných point se sem tam najde i nějaká ta švihlá a za vlasy přitažená perla („Sklapni a krvácej“, „Jsi mrtvej jako Star Trek“, „Zabiju tě všemi možnými způsoby“,…) a s ohledem na patos a kýč obsazený v dialozích se zdá, že autor tak trochu paroduje i sám sebe. Škoda, že Miller nepřenechal režisérskou sesli někomu ostřílenějšímu, který by jeho svéráznému scénáři vdechl opravdový život a nestvořil něco na pomezí komiksu a filmu. Takhle je Spirit studený jako psí čumák, spousta věcí kvůli nejisté ruce režiséra nevynikne tolik jako ve scénáři a přes potenciál nového postmoderního kultu vznikl pouze lehce nadprůměrný film. Škoda, potenciál by tu rozhodně byl. 60% ()
Gabriel Macht má charisma, o tom žádná. Zbytek je ale tak otřesně nesourodý slepenec absurdností, nelogického příběhu a ultradementních dialogů, že to ani chytlavé provedení nezachrání. Posledním hřebíkem do rakve je pak Scarlett Johansson, jejíž role je zde totálně nepodstatná a díky maximálnímu zahalení hlavních předností se ani ta vizuální slast nekoná. Snad už Millerovi po tomhle fiasku konečně došlo, že film a komiks jsou absolutně rozdílné věci. ()
Spirit mě šíleně zklamal, Sin city miluju a tak jsem se těšil na nářez, a vypadalo to parádně. Ale bohužel něčím mě to zklamalo a nedokážu zpecifikovat čím. Herci byly dobří, hudba se mi líbila, scénář klasickej, stylizace super. tak proč nemůžu dát víc jak 3*? Pro mě je to jen jeden velký otázaník. ()
Reklama