Výbuch

Výborne zvládnutý krimi thriller so skvelou mrazivou atmosférou, napätím a excelujúcim mladým Johnom Travoltom, ktorého rola Jacka Terryho je jedna z najlepších v celej jeho kariére. Aj napriek tomu, že film obsahuje pár nudnejších a zbytočných scénok, všetko sa napravilo na samotnom konci kde ma posledná scéna totálne prevalcovala, pričom samotný záver filmu už nemohol byť lepší. To sa málokedy vidí. 80/100 (11.08.2015)

Depalmovsky vymazlený (dlouhé sugestivní záběry, výrazné kompozice, svícení...) a hustoatmosférický thriller o zvukaři, který při nahrávání zvuku pro filmovou vraždu nahraje zvuk vraždy skutečné a pouští se do nebezpečného pátrání na vlastní pěst. Ocenil jsem jak hrdinu z filmařského prostředí (konkrétně ze studia natáčejícího osmdesátkové vyvražďovačky) v Travoltově výborném podání, tak děsivého profi zabijáka Johna Litghowa a v neposlední řadě krásně smutný konec. (27.04.2014)

To je, panečku, bída! Někdo někde vyštrachá námět, ne snad původní, ale přece ne až tak špatný. Jenže dál už to Palmovi prostě nemyslelo, vleče se to upoceně a trapně k jednomu ze dvou možných blbých závěrů. Záběr šikmo vzhůru na siluetu muže napřahujícího k osudové bodné ráně a na pozadí temné nebe a ohňostroj. Palma to asi točil na Silvestra u nás na dědině, taky už pěkně zbořenej. --- O to nic, však špatných filmů je vždycky víc než dobrých. Jen když se dívám na tu všeobecnou spokojenost kolem, říkám si, to je teprve ta pravá bída! On někdo otočil kameru plynule dvakrát dokola. To se musí vidět, úžasné umění a hotový zázrak moderní techniky. Asi okopírovali špičkový afghánský vodní čerpadlo a z druhé strany to tlačil osel. (23.10.2011)

Thrille o akom som vždy sníval. Šokujúce tajomstvo ukryté na magnetofónovej páske čaká na svoje odhalenie, bude však výsledok stáť za to? De Palmova forma stúpa a ponúka naozaj mrazivé napätie podporené vizuálnym kumštom majstra (rotačná scéna hľadania záznamu v štúdiu). Záverečná pointa černejšia než smola, je jednou z najlepších vôbec. (05.04.2004)

Některé starší kousky z dějin americké kinematografie jsou tak výjimečné, že při jejich sledování ihned zapomenu na moderní vybroušená dramata a zběsilé akční filmy, které mám tak rád. Jiná starší filmová díla pak jsou i navzdory osvědčenému jménu režiséra nezáživně natočené, nudné události, které nezachrání ani zvuční herci nebo bezvadná atmosféra. Výstřel bohužel pro Briana De Palmu (od kterého jsem nedávno viděl perfektní Carlitovu cestu) spadá do druhé kategorie. Začátek se slušně rozjede, občas připomíná Travoltovo hledání pravdy nezapomenutelnou Zvětšeninu z roku 1966 - při které jsem ve scénách s vyvoláváním fotek tajil dech - ale pak nastane jakýsi podivný zlom, a zbytek filmu se zvrtne v ohromnou nudu. Je sice pěkné míchat thriller se špionážním dramatem, jenže když mě vyšetřování vedené hlavními postavami vůbec nebaví, asi je něco špatně. Od dvacáté minuty jsem na televizi koukal spíše ze setrvačnosti a zájmu o Travoltovo herectví, než aby mne opravdu zajímalo, jak to celé dopadne. 55% a perfektní konec. (02.10.2009)