Až bude padat hvězda

proč se taková témata dnes netočí, a namísto toho nastoupily bezkonfliktní či pseudokonfliktní Růžovky? když pominu místy prkenné vedení herců a hodně studiové pojetí (celé to působí jako předskokan Nemocnice na kraji města), tak ten příběh má co říct. základem bude ale přece jen Valja Stýblová = Paní Spisovatelka (31.08.2012)

Pravda, není to žádný velkofilm. Obsazení hlavní postavy T. Medveckou bylo dost nešťastné, zatímco Daně Medřické ta role semetriky vysloveně seděla! Filmu jsem odpustila jistou míru schématičnosti, na druhou stranu mne potěšilo vidět aspoň trochu něčeho pozitivního jak ve vztazích mezi lidmi (osazenstvo pánského pokoje), tak i ve vztahu k svému povolání! Všechno, co se dnes jaksi "nenosí". Jo, a vůbec mi nechyběly postelové scény a vulgarismy. Prostě takový "trapný" film z poloviny sedmdesátek. :-)) (17.03.2018)

Realitu tehdejší zdravotnické školy podle mojí mámy daleko líp zachycoval film My, ztracený holky. Tenhle film se sice měl odehrávat v 70. letech (viz ten americký přístroj), ale postavy se chovaly a mluvily, jako by byly z 50. let (což vlastně potvrzuje i zmínka o umístěnkách). Je to škoda... kdyby ten příběh zasadili do 50. let, tak to i celkem mohlo fungovat. Takhle je to jen nevěrohodný, laciný TV film. (07.07.2017)

Taťjaná Medvecká jako Víťa byla lidská a empatická a možná i trošku naivní, ale naprosto přesvědčivá. Takové osoby jako ona vždycky z kolektivu tak nějak vybočují. Na malou chvíli jsem měla pocit, že vidím samu sebe, ale nemám vystudovanou zdrávku. Radovan Lukavský při rozmluvách s Vi´tou pronášel moudrá a pravdivá slova. Daně Medřické ta nepříjemná vrchní sestra pěkně sedla. Celý ten příběh byl předvídatelný, ale to mi nevadilo. (18.02.2015)

Hbitě zpracovaná, ale skvěle obsazená televizní povídka, která by si zasloužila větší prostor, a byl by vznikl film, který by zastínil lecjaký soudobý barrandovský biják. Medvecká uchvacuje nejen svou věčnou krásou, ale i přirozenou dobrotou, která její postavu prozařuje, a Medřické by se mělo dostat více místa, aby se její nepříjemná, ba zlovolná antihrdinka skutečně prokreslila. A stejně tak celé špitální prostředí se všemi svými obyvateli nemuselo zůstat tak kulisovitě sterilním. A tento bílý svět mohly dále rámcovat události a souvislosti vnější. Vlastně je to promarněná příležitost, ale i tak stojí za to vracet se k této skice. (28.12.2018)