Superbad

Superbad nabízí jeden z pohledů na komunikaci nezatíženou etiketou a etikou. Jeho první jméno je nadrženost, jeho druhý jméno je upřímnost. Kompozičně sice vychází z klasických komedií, jen s tím rozdílem, že postavy vypouštěj z úst ukrutně cool obscénní interdialekt - jako když někdo přidá do piva víc chmelu. (05.12.2007)

Nikovli samoúčelně vulgární, ale pekleně vtipné a v závěru sympaticky citlivé. Výborný scénář, který se nebojí jít občas do absurdity, ale většinou se drží v dost reálné a uvěřitelné rovině. Skvěle napsané a zahrané postavy a vůbec je to strašná pohoda sledovat. Už se těším, až si tohle dám podruhé. Pro mě osobně mnohem zábavnější než Zbouchnutá. (14.10.2007)

Musel jsem se pořád usmívat. Je v tom hodně hodně výborných fórů a promyšlených ujetých situací, ten hlavní důvod permanentní spokojenosti pramenil ale z úplně něčeho jiného – ten film je dokonale výstižný. Ne že by snad každá snaha o pořádnou opileckou noc měla vypadat takhle, ale jde o tu atmosféru, jde o to pravidlo, že cokoli špatného se může zvrhnout v ještě něco neuvěřitelně horšího. Tohle je ztělesněná zkušenost, jíž podobnou máme každý v historii a na kterou možná před světem zapomínáme, v hloubi duše si jí ovšem s pobavením držíme. Superbad je uchovanou vzpomínkou, která mě donutila k rekapitulaci vlastních skopičin… a to finále na jezdících schodech, roztomilejší vstup k dospělosti by jeden těžko pohledal. Vynikající teenagerovská verze Všech mých lásek, 90%... (01.11.2008)

Jedu dneska takhle autobusem, celej udejchanej, ani nemám chuť si sednout jak jsem autobus stihl jentaktak. Prostě jsem měl namále, díky tomu, že řidič namotával další roli papíru na lístky jsem prostě měl štěstí a autobus zadýchaný a zpocený bez problému stihl. Byl jsem šťastný až do jedńé chvilky. Napravo odemě stála partička chlapců, náctiletých, nebylo jim více jak 16 let. Nemám od nich daleko, nicméně jsem se nedokázal divit, jak moc si tahle partička v čele s guru vůbec dokáží dovolit, jak trapně se dokáží chovat a jak uboze dokáží reagovat na vnější jemy z okolí. Každopádně v Superbad to takhle funguje také. Já jsem tomu nevěřil, když jsem tuhle komedii viděl a taky jsem jí patřičně ohodnotil. On je tu jeden, přesto dosti zásadní průser, a to ten, že je to všecko holá pravda a pár takových debilů se najde opravdu všude. A tak bych rád dodal, že i když sledujete film, ne vždy je to fikce i když se to zdá být absurdní tak moc, až se protáčejí panenky. Nakonec z toho vzniklo dvojité nasrání ohledně jedné věci. Té proložené na posteli u tohoto filmu, a té prostojené uprostřed autobusu s propoceným trikem vedle party magorů, kteří se baví, ale není legrace je sledovat, stejně jako tento film. Není legrace ho sledovat, opravdu není. (01.05.2008)

Precenená úbohosť, na ktorú chcem veľmi rýchlo zabudnúť. Pokusy o "humor zo života" zúfalé, väčšina situácií trápna nezábavným spôsobom, postavy nesympatické (stretnúť toho hlavného tlsťocha v reáli, tak mu po 5 minútach rozkopem tú fuckujúcu tlamu). Párkrát som sa poumial (McLovin...), asi trikrát zasmial. A to je asi tak všetko. Film sa stal znesiteľným vlastne až v poslednej scéne v obchodnom dome, kde sa postavy začali chovať ako normálni ľudia. Do týchto vôd nech sa Apatow a Rogen radšej nepúšťajú. Zlaté Prcičky. (28.03.2008)