Takéto je Anglicko

This Is England ma jeden problém. Nevie či chce riešit osud malého vzdorovitého Shauna, alebo príbeh prepusteného väzňa Comba, alebo len podrýpnuť do citlivej otázky naciaonalizmu potažmo rasizmu. Rozožere, ale nedožere čo je veľká škoda. Navyše tento problém ide ruku v ruke s ďalšiou chybičkou krásy a tým je od polovice jasný ťah na jednu "nevyhnutnú" scénu, ktorá je nakoniec vrcholom filmu a svojím prevedením trochu zamlží obsah výpovede. Pozitíva sú prakticky všetko ostatné. Od hudby, cez dobovú atmosféru, končiac pri typovo skvelo obsadených a dobre zhratých charakteroch. Hlavne Stephen Graham (alias Tommy z Podfu(c)ku) je s vyholenou hlavou a 20 kilami navyše úplný ďábel. 70% (21.06.2007)

Skinheadem se člověk stává, má-li špatné sociální zázemí, a skinheadi se dělí na ty hodné a na ty zlé, přičemž ti hodní vás ochrání před šikanou a jsou to velice dobří kamarádi zastupující rodinu a ti špatní jsou vlastně taky dobří kamarádi, kteří za vás jdou odsedět několik let zločin a nebezpeční jsou jen v tom případě, pokud se zhulí a opijou. Pokud s tím nesouhlasíte, budete mít s THIS IS ENGLAND dost vážný ideologický problém, který nezmění ani to, že vychází ze skutečných událostí a je silně autobiografický. Ale i kdybych pominul ideologii, stále se jedná o hloupý, v závěru nabubřele tezovitý a špatně odvyprávěný film, který je manýristický ve snaze prohudbit se až do konce, ale na kterém stojí za pozornost typově velice dobře obsazení herci a evokace Anglie let minulých. Jenže tenhle britský film, přestože ho otvírá a uzavírá montáž záběrů vystihující zemi, nepodává žádnou zprávu a selhává. (05.06.2008)

Sonda do anglické mládeže v osmdesátých letech, která se promítala s hnutím skinheads. Docela jsem zvědav na to, jak to bude působit jako celek (tři následující minisérie), protože samotný film na mě moc velký dojem neudělal. Neříkám, že to není zajímavé, ale... V hlavě mi zůstanou asi hlavně dvě věci, vůdcovství Comba a snaha Smell přefiknout dvanáctiletýho kluka. Jinak je zajímavé, jaká herecká sestava se tady sešla, protože vcelku pár herců později na britské scéně zabodovalo. (04.09.2017)

Oi! Scénarista tohoto filmu by si zaslúžil poriadny kopanec martensou rovno do ksichtu. Prečo sa to točí okolo dvanásť ročného smrada?! Čo je to za zhovadilosť? Neviem ktorý dospelý skin by sa vláčil s cudzím deckom. Vrcholom hlúposti sú erotické scény toho krpca s akousi retardovanou feťáčkou. Skoro som sa dogŕcal. Ale i mnohé iné postavy boli silne nepresvedčivé a hodne protivné. Napríklad Woody, úplny kretén, čo sa správa ako vajda hipíkov a nie ako vodca skinheadskej partie. Tiež ten jamajský hulič trávy v ska klobúčiku ma sral už od začiatku. Jediná postava, ktorá je dobre napísaná a i zahraná je psychopat Combo. Inak čo sa týka atmosféry thatcherovského Anglicka a dobového image british skinheads je to veľmi hodnoverné. *** (23.01.2015)

Stylový a zároveň maximálně realistický obraz thatcherovské Anglie 80. let minulého století s důrazem na problematiku sociální, přistěhovalectví a především na vznik subkultury skindheads, a to na základě osudu dvanáctiletého chlapce Shauna (jehož brilantně zahrál Thomas Turgoose). Tematických rovin najdeme však vícero. Absolutorium zaslouží nabušený soundtrack, jakož i výběr herců, výkony i typizace jimi představovaných postav. Stejně tak nápaditá kamera. ~ /možné spoilery/ Přestože je snímek vnímán hlavně jako hraný dokument o prvopočátcích neonacistického hnutí v Anglii, já považuji za středobod This is England právě Shauna. On je v prvním i POSLEDNÍM záběru, on také rozvíjí většinu dalších tematických rovin (např. válku o Falklandy prostřednictvím jeho zesnulého otce apod.). Právě Shaunův strastiplný a zároveň jedinečný příběh ukazuje a dokládá jak zárodky zmíněné subkultury, tak i její pozdější rozštěpení a vznik ultrapravicového křídla – zde představený konfliktem Combo x Woody. Současně reflektuje citově nedostatečné Shaunovo rodinné zázemí, touhu po respektu a začlenění se do nějaké skupiny / party, potřebu někam patřit a být uznáván. Jsme svědky jeho transformace z šikanovaného chlapce stranícího se ostatních v uznávaného člena skupiny, jsme svědky jeho (snad předčasného) dospívání a rebelie… Motivicky se snímek dotýká také přátelství, smrti (potažmo války) či lásky. Základní dějová linka spěje k Shaunovu závěrečnému procitnutí / poznání, byť, připouštím, poněkud tezovitému, avšak s ohledem na jakési uzavření tématu, vypořádání se s ním či výhledem a nadějí do budoucna, vhodně zvolenému. ~ Vymezuji se však vůči těm z uživatelů (Bluntman, Tetsuo…), kteří snímek nařkli z omlouvání rasismu a vyvozují z něj z mého pohledu zcela mylné závěry (jako např. že skinheadem se člověk stává, má-li špatné rodinné zázemí, nebo že skinheadi se dělí na zlé a hodné apod.). Film nikoho neobviňuje ani neomlouvá, naopak šikovně pokládá otázky nad hranicemi mezi skinheadem a náckem / mezi vlastenectvím (nacionalismem) a rasismem? Otevírá i dnes často skloňovanou, méně však již řešenou, problematiku multikulturalismu. Nutno také zmínit, že (– jak zde již uvádí jiný z kolegů) v této tematice časté černobílé vidění postav smazávají četné autobiografické rysy. Doporučuji. (08.04.2012)