Bratia Bloomovci

Trik spočívá v tom necítit se podvedený, ale v tom naučit se sám podvádět. Tak by mohlo znít motto tohoto filmu. A já se podvedený opravdu cítím. Proč? Protože, když zkušený kouzelník prozradí svůj trik přestává být atraktivním a ztrácí své kouzlo. A jak už víme od dob Dokonalého triku - divák si přeje být klamán. Bratři Bloomovi nejsou trumfem, žádným esem či žolíkem, nýbrž sázkou na podivnou kartu, která nemá vyšší cíle, než vyplnit karetní ( filmový ) balíček podzimní nadílky. Režisér se snaží namíchat příjemnou retro atmosféru za použití černých plášťů, buřinek či retro vozidel všeho druhu. Až to chvilkami připomíná hru kloboučku hop nebo skořápky. Ostatně Bloomovi se tváří jako hravý film a určitě jím i jsou, alespoň co se první hodiny týče. Jak praví Bloom: „Dokonalý podvod je ten, když všichni aktéři dostanou to, po čem toužili“. Tady se jen vlk nažral a koza zůstala celá. I přes své zápory, a že jich opravdu je, jsou Bratři Bloomovi místy velmi milým filmem, který se hodí do podzimního nečasu. Ačkoliv divák odchází z kina s pocitem, že je velkou škodou, když část Pražského hradu vyhodilo do vzduchu tak nemotorné kvarteno a ne třeba Jason Bourne. (10.10.2009)

Za podobné kúsky sa v športe dáva pár mesačný až dvojročný dištanc. Michael Phelps či Richard Gasquet o tom vedia svoje. Kvalitne sa zhuliť je jedna vec, bezprostredne (časovo zhulený) natočiť film a ešte k tomu v Prahe - to je iná. Scenár musel skončiť niekde v koši a tak film ťahajú absolútne odzbrojujúci herci a ich dokonale ušité kostýmy. Inými slovami - Rachel v pre mňa najprekvapujúcejšej role jej filmografie, Adrien so svojimi večne psími očami a Rinko s hláškou filmu: FUCK ME ! (21.10.2009)

V jednom filmu se sešli hned tři moji oblíbení herci, Josepha Gordon-Levitta nepočítám, ten tam byl asi na dvě vteřiny (nechápu). Do Adrienových očí bych se mohla vpíjet snad celé hodiny, Mark Ruffalo je svérázný manipulátor a Rachel Weisz, té to její nadšení prostě žerete. Rinko Kikuchi znám z Babelu kde byla skvostná, tady též. Ta to má všechno na háku. Film baví, nenudí, rychle plyne a celá ta stylizace je velmi příjemná na oko. Pohoda. Pěkné scény: Když Bang Bang jen tak mimochodem uřízne Stephanovi větev co mu překáží ve výhledku a on jen tak mimochodem poděkuje; vážná debata dvou bratrů a za nimi se projde velbloud; na začátku kdy jsou v tom baru, hraje hudba, chlápek na klavír a kamera jede doleva a je záběr kde čísi ruka krátce hraje na skleničku. (31.01.2011)

První polovina skvělá. Rozesmálo mě to jak už dlouho nic a když se do jedné z hlavních rolí dostala i matička Praha a z Racheliných úst jsem zaslechl češtinu, byl jsem odhodlán dát plný počet. Bohužel druhá polovina už trochu zvážněla, což bylo na škodu. Na smutný kukuče Adriana Brodyho fakt neletim. Trochu mě dostal až zase konec. Herecky to bylo solidní. Brody ani Ruffalo sice nepatří k mým favoritům, ale tady mi docela sedli. Ženská část byla ovšem dokonalá. Rinko Kikuchi jako velmi neupovídaná specialistka na výbušniny Bang Bang s jedinou hláškou "Fuck me!" byla bezchybná, ale mě uchvátila Rachel Weisz. Byla rozkošná, okouzlující, krásná, roztomilá a já nevim co všechno a pokaždé, když se objevila na scéně, tak jsem roztál - ano, tál jsem skoro pořád. Na těch 80% má lví (nevím, jak se skloňuje lvice) podíl.:D (18.10.2009)

Po dlouhé době film s Rachel Weisz, který se mi líbil. Tahle komedie mi jednak přišla vtipná, ale hlavně nápaditá a celkem originální, Mark Ruffalo jako autor povídek, ehmtedy podvodů, je fakt jedinečný ve své roli a Adrien Brody zamilovaně trpitelské role vyloženě sedí. Potěší i Rinko Kikuchi, která i když ve filmu skoro nemluví, tak to má docela důležitou roli a je značně zajímavý charakter, ostatně jako všichni v tomto filmu, zejména ten kus děje v Praze byl dobře vypečený. Příběh se přehoupne z rošťáckého řádění do trochu vážnější polohy zcela nenásilně až v půli a pořád jsou zde vtipné vložky, konec mě dostal, tohle si rád pustím znova. (08.02.2010)