Křižovatka osudu

Na korejské dramata lidských vztahů a osudů to pořád ještě nemá, ale překvapilo mne, že i tento film mne donutil přemýšlet, jak je život křehký..."Nebojím se smrti. Ale myšlenka, že jsem nedokázala žít? Ta mne děsí!!"...Plně se ztotožňuji s touto větou a opravdu většina lidí se frajersky smrti nebojí, ale když už taková tragédie či nemoc příjde do naších životů, večer si každý před spaním, pokládáme otázku: "Co po smrti?Proč žiju?Žil jsem vůbec?..Když pak člověk neví, tak smrt je pak naším bububu... (20.08.2008)

Koukám, že Hurvínek natočil víc filmů než jsem si myslel... Copak citový vyděračství, to samo o sobě ještě nemusí vadit, pokud má hlavu a patu. Křižovatka smrti ovšem připomíná bezhlavýho rytíře na vozejku, co se točí dokolečka jak pomatená káča a volá "ale jóóó, je to možný, takhle by to šló!" Sorry, nešlo. Takhle naivní nejsem ani já, když se na mě v kavárně usměje holka, který na krku visej dva kořeni. Jak je to doopravdy s tím stromem a jablkem, Alison? (11.10.2013)

Prednedávnom som s Kevinom videl a hodnotil "Death Sentence", kde hral akčného drsňáka a pomstiteľa. Moc som mu ho nežral. Ale citovo vyhorený týpek, ktorému umiera manželka a jemu sa to v práci posiera, to je trošku iná parketa. Celkovo dobre odvedená, ničím neurážajúca dráma, bohužiaľ len málinko vyčnievajúca z priemeru. (16.10.2008)

Připravte se na to, že ve filmu se hodně brečí. Každá z hlavních postav brečí hned několikrát a pár z nich občas předvede i slušný záchvat vzteku. Ve vážně pojatém filmu o smrti a umírání nejde čekat třeskutou komiku. Snímek je takový úhledný, emoce jsou sice vypjaté, ale umírání je podáno s melancholickou elegancí a od druhé půlky snímku se objeví i naděje. /můj komentář č. 5500/ (04.09.2015)

"Křižovatka osudů" – tak nějak by se měl jmenovat tento smutný, ale citem naplněný film. Křižovatka, na které se setkává hned několik smutných osudů, ... křižovatka, která dá každému z nich jiný směr, ... a konečně i křižovatka, která všechny ty osudy spojí. Je to film, který normálního nebo citlivějšího diváka osloví a také film, který by nenormální předůležití studení cynikové vidět raději neměli, protože cynikovi "nic nevysvětlíš" (viz komentář Rosomak). Nemusí být všechny filmy dějově nepředvídatelné a naprosto uvěřitelné (viz komentář DavidS). Vždyť osudy lidí jsou někdy tak prazvláštní a něco podobného se přece klidně může stát i tomu nejcyničtějšímu cynikovi. Co je na tom neuvěřitelného? Rád jsem věnoval 101 min svého volného času sledování tohoto příběhu a rád se na něj po čase opět podívám. PS: zde na ČSFD příliš časté a zneužívané slůvko "klišé" v hodnocení filmů není na místě. Slovník cizích slov uvádí pod výrazem "klišé" tento význam: zautomatizovaný nebo otřelý slovní obrat. Použít slovo "klišé" lze tedy např. při hodnocení slovních vyjádření politiků, ale evidentně ne v těchto případech. Používat příliš často slůvko "klišé" znamená, že dotyčný nemá dostatek jiných slovních vyjadřovacích schopností v českém jazyce. Hlavně, že umí EN a dává to dostatečně na obdiv. (31.10.2008)