František je děvkař

Neříkám, že Franta nebyl vtipný. Měl své pěkné momenty, kdy jeho pohled "spícího inženýra" dokázal rozesmát stejně jako hlášky s nulovou intonací bez ohledu na téma. Ovšem samotná myšlenka, že nějaký muž podobného vzhledu (se vší úctou k Joseovi!) bude takový stroj na klácení dámských těl se mi sama o sobě vzpouzí jako naprosto absurdní (a to nepíšu o stylu, jakým "svádí"...to je pro mě na úrovni psích očí Glenna Hansarda ve Once prosícího o sex). Kontrast jeho "mužství" a boje o manželku s nudným právníkem je asi nejpříjemnější částí jinak slabší komedie o tématu, v kterém se zjednodušují lidská povahy (muž buď děvkař nebo idiot, s kterým žena vytírá podlahu, proti tomu žena, která je buď lehká dámička nebo zamilovaná manželka, co neví, co opravdu chce). Komedie o sexu, v které je sex to jednoznačně nejnudnější. PS: ten vtip s otcem je ovšem tutovka:))))) (02.05.2010)

Film o tu více, tu méně pochopitelných vztazích tu více, tu méně uvěřitelných lidí. Josef Polášek vsadil na totálně civilní projev hraničící s bezvýrazností, a "díky" přispění tichého příběhu zajímavého snad jen těmi (pro mě) nepochopitelnostmi spíše uvěříte tomu, že se zmíněné pojetí role erotomana Františka nevyvedlo a sledujete rezignovaného sukničkáře z povolání, jímž smýkají jak lidé v jeho bezprostředním okolí, tak i sám život, a ne s během věcí ne zcela smířeného a chování ostatních chápajícího muže (navíc v oboru chápání pohnutek vzdělaného!) toužícího po lásce a potřebujícího sex. František Je Děvkař je velice rozporuplný film, k němuž bych cítil jako tak nějak nefér gesto ukázat na něj jako na špatný. Nesporné je tady bohužel snad jenom to, že NEJDE O KOMEDII. Daleko přiléhavější by bylo označení vztahové drama s občasným výskytem komediálních prvků. 50% (12.07.2010)

Co se tak Františkovi honí hlavou? Celý jeho život se točí kolem ženských, všechny mu leží u nohou - ale když kvůli svým záletům ztratí práci a také ho opustí jeho žena Eliška, zjišťuje, že priority leží někde jinde - a že na Elišce mu záleží více než na čemkoliv jiném. Ale ta již má nového přítele, jejich společného známého, protřelého právníka Viktora. A tak si musí František sbalit svých pět švestek, vrátit se zpět k mamince a vzít za vděk prací u svého bratra v autoškole. Ale František se nikdy nevzdává ! ... Po megareklamě která běžela když byl film v kinech jsem čekal větší odvaz. Film se tváří jako komedie, ale chvilkama je spíš k pláči (a to jak film tak vlastní Františkův život). Určitě i na tomto filmu se dá najít něco pozitivního, ale bohužel toho moc není - šansony Hany Hegerové, přestarostlivá maminka či vtipné historky z autoškoly nijaký příběh nenahradí... (07.05.2010)

Nenápadný film na jedno použití aneb Jak zahodit téma. 1) Film charakterují nenápadné herecké výkony, nenápadný humor, i poselství, je-li jaké, je rovněž tak nenápadné, že si ho snad ani nevšimnete. 2) Je-li nenápadnost autorským záměrem, pak Josef Polášek je muž na správném místě. Ani hezký, ani ošklivý, ani s charismatem, ani tuctový. Zajímavý herecky přesný výkon. 3) Ale přesto mi to všechno přijde jako ztracená příležitost, nevyužité téma a potence, která tu nesporně je, jak u režiséra - scénáristy, tak u herců. 29ti letý režisér má svůj tvůrčí život před sebou a doufejme, že další filmy budou lepší. (01.05.2010)

Jedno krátké dostaveníčko v kavárně, jeden osud chlapa, který by zasloužil nafackovat. Tak trošku usedlejší nestyda František(Josef Polášek) v žádném případě neokouzlí šarmem, ale maximálně svým doktorátem. Musím se přiznat, že film jsem viděla několikrát, ale až nyní úplně celý a vlastně jsem ani o moc nepřišla. (30.06.2013)