Traja cudzinci

Horor, který prvních 15 minut přináší nudu a čekání, aby v další hodině a něco předvedl vynikající atmosféru v domě uprostřed lesa, který se stal cílem několika podivných existencí a jejich hrátek terorizujících milenecký pár. Délka je výborně zvolena a film tak dobře utíká, i když nejlepší hororová scéna přijde velmi brzy (ano, ta čmouha vzadu ve tmě v kuchyni není jen několik vadných pxielů:)). Dobře odvedená práce, na kterou se dá lehce zapomenout bohužel i proto, že vám trochu lže a s její "podle skutečnosti" to opravdu není tak žhavé. Pokud to však nezjistíte předem budete odměněni vcelku zajímavým hororem. Jen vás horor sám pouze vystraší a pak odhodí aniž by jste cokoliv pochopili... To je dobře nebo špatně? (31.07.2009)

(55%) ONI – obyčejný, průměrný avšak neškodný horůrek, který díky krátké stopáže nenudil a v rámci jednohubky vcelku zabavil. Opravdu nemá cenu zde něco dlouze rozebírat. Některé scény se vydařily. Chvílemi došlo i na napětí. Krvavých scén zde moc nebylo krom finále, které jsem ocenil. Pro hlavní hrdiny to nedopadlo moc dobře. Maskovaní ONI mě spíš pobavili. Zezačátku mi vůbec nesedlo hlavní herecké duo, ale po čase jsem si na ně zvykl a neřešil je. Toť vše. (16.04.2018)

Vítejte na dnešní lekci 'I ty můžeš natočit "dobrý" horor!' Vemte si psací potřeby, pohodlně se usaďte a začínáme. První pravidlo zní: Ještě před úvodními titulky tam dejte větu "Natočeno podle skutečné události." Už tohle vám zaručí pozornost a budete originální (kolik filmů je dneska točeno podle skutečnosti, co?) Druhé pravidlo: Obsaďte sexy herečku (co kdyby to náhodou byl propadák, takhle alespoň budete mít záruku, že pánská část neodejde uprostřed filmu) a nechte ji, ať si z plna hrdla párkrát zařve. Třetí pravidlo: Pokud máte ve filmu pár, je nutné, aby muž odcházel od ženy co nejčastěji, jinak nebude zranitelná! Čtvrté pravidlo: I když to není potřeba, tak roztřesená kamera ještě nikdy nikoho nezabila, takže čím roztřesenější, tím lepší! Páté pravidlo: Točte co nejvíce scén v noci, v absolutní tmě. Lidi se přece bojí ve tmě, takže se budou bát, i když uvidí velký hov... nic... :-) Šesté pravidlo: Víte, co je nejvíc zastrašující? Když padouši (kteří nemusejí mít motiv, proč to dělají) se za hlavními postavami několikrát plíží, ale nic neudělají a když se hl. hrdinové otočí, tak jsou pryč. Jestli tohle někoho nevystraší, tak už nevím. Tak, nyní už víte, co je potřeba k tomu, abyste i vy natočili svůj "dobrý" horor. Tak do toho!!! ______ Možná jsem k tomuto filmu moc kritický, ale nemůžu si pomoct. Těch dobrých scén, ve kterých jsem se opravdu bál, bylo opravdu poskrovnu. Co mě vyloženě štvalo, byla kamera, která místo aby navodila atmosféru, mě jen nehorázně srala… Chcete znát jediné pozitiva tohoto filmu? Liv Tyler a pár lepších scén. Ale víc už nic. Na světě jsou mnohem lepší horory a já docela lituju, že jsem musel strávit čas u tohoto… 40 %. (08.05.2010)

Komorne ladený hororový thriller nemal najhoršie recenzie. Ja mám tento štýl rád a preto sa takýmto filmom nevyhýbam ani nad nimi neohŕňam nos. Netvrdím, že tu už neboli lepšie kúsky, ale mňa si postavy získali tým, že pri prvom zistení, že sa niečo deje siahajú po zbrani, alebo počomkoľvek na obranu, namiesto zvyčajného vresku a pobehovania. To, že im to nevyšlo, je jednoducho bezmocnosť proti zohratému tímu vrahov, ktorých identitu sa nedozvieme. Silnou stránkou filmu je komorná atmosféra, pretože takmer 90% filmu sa odohráva v dome a v jeho okolí, preto veľmi vynikne zvuková stopa. Aj preto si tu viac ako v iných filmoch užijete obyčajný buchot na dvere, či zvuk alarmu. 70%. (14.10.2010)

„Proč nám to děláte?“ - „Protože jste doma.“ No ano, kdyby se v noci procházeli po venku a nebo spali pod širákem, nic z toho by se nestalo. Tak je to jednoduché.. Domácí invaze má v americké historii bohatou tradici (vzpomeňte na Clutterovy z Kansasu či návštěvu u Polanských) a kinematografie na ni myslí už od Griffithovy The Lonely Villa (1909), takže v rámci tohoto subžánru je z čeho vybírat a já mohu s klidným svědomím prohlásit, že The Strangers patří k jeho šedivému dnu. Scénář měl maximálně osm stránek (z toho jedna byla storyboard Liv Tyler ve vaně), nějaká tenze prakticky neexistuje, všechny postavy se chovají nesmyslně (hodným jde o život, ale musí se rozdělit, zlí používají taktiku „jsem za tebou, ty o mně nevíš a pak zase zmiznu“), kamera je připoutaná k neposedné Sově, při trapných lekačkách někdo v masce nebo se spodkama přetaženýma přes hlavu udělá za oknem baf a celé to působí jako zaseknutá gramofonová deska. Bertino je svým způsobem kouzelník, protože z hodiny a čtvrt dokázal udělat věčnost.. (23.05.2018)