Persepolis

Populismus atakuj se zaťatými zuby přímo na solar a s nadhledem. Bude to bolet, né že né. Chce to ale udržet si svojí vnitřní integritu. Můžeš se zbláznit, můžeš bejt prodejná děvka, můžeš se nechat zabít. Buď to ale Ty, proboha. ___ Hodně silný, upřímný a hořkosladký výlet životem holky výjimečné, ale příjemně pozemským způsobem. Chytrá hra obrazu beze slov. Zábavná spratkovská nasranost. Rezignovaný nadhled i neskrývané slzy tam, kam patří. Černobílé provedení silně kontrastuje se všemi odstíny šedi, které nabízí obsah (Ikdyž subjektivní pohled na věc převažuje. Aby taky ne). Miluju schopnost některých lidí vypíchnout titěrný (=nejdůležitější) blbůstky života a jakoby nic je zakomponovat. Krása. (21.04.2011)

Persepolis je skvělý film. Záživně vypráví dramtický příběh dospívající dívky, přičemž o Iránu vypovídá mnohem komplexněji, než leckteré televizní zpravodajství. Ukazuje, že i v zemi, kterou většina neinformovaných lidí považuje za zemi fanatiků, je většina lidí naprosto normálních. Navíc je vše vyprávěno prostřednictvím krásného vizuálního stylu a prošpikováno zajímavými nápady. Není co řešit, jasných 5. Tento film pomáhá iránskému lidu víc, než všichni jeho političtí představitelé dohromady. (18.11.2010)

Už dlouho, nebo snad asi vlastně nikdy, jsem neviděla animovaný film, který by v sobě ukrýval tolik poselství, pravdy, poučení a melancholie. Dospělácký film o Íránu, dospívání ve válce, emancipaci, komunismu, islámu, velmi stylizovaný a natočený z ryze ženského pohledu na věc, má co říct dnes a troufám si tvrdit, že bude mít i za několik desítek let. Co mi ale vadilo, je bezhlavá sympatizace Marjane s komunismem, nejen v době dětství, ale v podstatě až do konce filmu. To působí jednak značně kýčovitě (nenapadlo mě lepší slovo) a hlavně tím v mých očích dost sráží celou základní myšlenku filmu. (06.09.2009)

Tento film pro mě byl velmi příjemným překvapením - animací, příběhem, vyobrazením hlavní hrdinky i historických souvislostí Iránské revoluce a následné íránsko-irácké války. Dvojrozměrná po většinu filmu černobílá animace působí v teď už rigidním a nenápaditém světě počítačových 3D trháků velmi osvěžujícím dojmem a navíc je podpořena velmi silnou osobní zkušeností autorky a současně hlavní hrdinky znepokojivého příběhu. Zážitek je o to silnější, že navzdory černobílému zpracování, vidění tehdejšího světa je podáno velmi komplexně - nic nemá rub a líc. Ani hlavní hrdinka, jakkoli je nám sympatická, není prototypem bezvadného nadčlověka. Má své vlastní chyby, které občas způsobí nepříjemnosti i náhodnému nevinnému přihlížejícímu. Persepolis je vynikající reflexí politických změn v Íránu, které vpodstatě trvají dodnes. Šáha Pahlavího nahradil Chomejní, autokratickou diktaturu nahradila další, tentokrát teokratická, jež i v dnešním Ahmadínedžánovském Íránu má k idylce daleko.. P.S.: Neznal jsem původní komiksovou předlohu, ale i kdyby, srovnávání filmu s tištěným médiem mi bylo vždycky proti srsti... (13.01.2008)

Marjane Satrapi se na své dětství a dospívání dokáže dívat s nostalgií i s nadhledem. Adaptace vlastního komiksu zůstává předloze výtvarně velice podobná. Je tu řada vypjatě dramatických scén, stejně jako odlehčujících, velmi vtipných. A občas, i když se smějete, vám dochází, že to vlastně pro hrdinku samotnou nijak veselé být nemohlo. Zajímavý, ženský pohled na zcela odlišnou kulturu. (29.01.2008)