Surfaři

Sympatičtější herce si snad Markowitz do hlavní role ani vybrat nemohl. Tím podkopnul nohy mýtu, že gay musí představovat zženštilou žížalu, která si potrpí na vzhled. I ty žhavé scény plné mužského testosteronu byly tak nabité, že jsem to těm klukům věřil i přál. Řeší se tam však i otázka výchovy malého chlapce a Markowitz tak musel zodpovědět poměrně složitou otázku promiskuity, která se v homosexuálních řadách bohužel hojně vyskytuje. Zamilovaností dvou mladých lidí tak dokázal, že i oni mohou být stabilními partnery a vytvořit tak pro Zachova syna odpovídající prostředí. Je to jen o lidech, ale bohužel ti nejnenormálnější utvářejí obraz celé skupiny. (01.09.2014)

Opět jeden z romantických filmů, který nenadchne ani nepohorší. Trošku mi vadila neuvěřitelná porce pochopení naprosto od všech okolo (to bych chtěl vidět) a iritovala mě postava Jeanne, jenže to je moje osobní antipatie k ženám, které se dobrovolně vzdají svého dítěte. Ale to už zabíhám moc do detailů, což u takového snímku člověk dělat nemůže. Nudil jsem se totiž jen na pár místech a jinak jsem si tu podívanou kupodivu docela užil. (31.05.2011)

Citlivý příběh o rodině (nefunkční), kamarádech (funkční) a lásce (funkční - někdy). Jen výjimečně si přeju, aby byl daný film delší, ale u dlouhometrážní, během tří týdnů natočené prvotiny Američana Jonaha Markowitze (jinak taky prvního filmu z dílny americké gay kabelovky here!) mě napadlo, že by možná fungoval i jako pilotní díl seriálu. Leč není to tak, tenhle slušně rozjetý, slušně obsazený a slušně natočený sociálně-dramatický kousek o strastech mladého umělce-sprejera/taggera Zacha (nikoli nezkušený, i když hlavně seriálový Trevor Wright) po necelé hodině a půl definitivně končí a na seriál o gay páru vychovávajícím syna si tak budeme muset ještě chvíli počkat. Každopádně je dobře, že Shelter není jen "nějaký kalifornský gay film" a - jak říká i sám režisér - už vůbec ne jen "coming out film o surfařích". Třeba postava Shauna (zkušený Brad Rowe, mmch o 12 let starší než Trevor) totiž nabízí mnohem více, než že "jen" otevře Zachovi oči v tom prvoplánovém, citovém smyslu. V podmanivě nasnímaném San Pedru - a za někdy podbízivé, ale fungující hudby - tak nabízí režisér Markowitz, který film i napsal, hlavně příběh - a i když zpočátku nevypadá příliš originálně, vězte, nakonec stojí za to ho vyprávět i shlédnout. Shelter je nejsilnější v momentech, kdy se moc nemluví a Markowitz může předvést, co umí (až dojemně čisté jsou sekvence o chemii mezi oběma hrdiny, ale i vybrané záběry - scenérie města, snímání moře, sprejování). Markowitz si na pomoc bere obstojné herce a nabízí širokou paletu postav, i když solidně rozvinout nechá jen některé z nich (Zach, jeho bejvalka Tori). Ostatní buď nechává nesnesitelně jednorozměrné (protivná Zachova sestra), jiné zase jen načrtne a bohužel jim nevěnuje víc místa (Zachův nejlepší kámoš Gabe či Zachův otec). Pan Markowitz tak musí směrem na velké plátno urazit ještě dlouhou cestu, ale i tak vykročila společnost here! dobrým směrem, zaplať pámbu za takové filmy. Zvlášť když si třeba vzpomenu na "nějaký kalifornský gay film" Holding Trevor (r. Rosser Goodman) z téhož roku, ale od konkurenční společnosti TLA, běhá mi mráz po zádech. Brr. (25.12.2008)

| Scenár: Jonah Markowitz | Hudba: J. Peter Robinson | Produkcia: JD Disalvatore | Distribúcia: here! Films, Regent Releasing | Film o osude a o komplikovaných ľuďských vzťahoch. Dej a spracovanie nijak výnimočné. Samotné scenérie, hlavne pobrežia u východu a západu slnka sú však prekrásne. (21.01.2011)

Filmy, jejíž ústřední dvojicí je gay pár, na mně obvykle působí mnohem silněji než heterosexuální páry, které vidíme úplně všude. Je to asi tím, že gay/lesbický pár musí překonávat mnohem více překážek, pokud chtějí být spolu. Jsou to jak bariéry nastavené společností, která je stále silně heteronormativní a na gaye (na lesby méně) se dívá jako na něco nechutného, nepřirozeného, nebo v nejlepším případě jako na něco, co se může dít pouze za zavřenými dveřmi, tak jsou to i vlastní mentální překážky, které vznikly zvnitřněním norem té samé společnosti, která GLBT komunitu stále úplně neakceptuje. Proto mají takoví lidé ze začátku problém se svým vnitřním coming outem, kdy se musejí naučit akceptovat takoví, jací jsou a v dalším kroku se nebát se vyoutovat i před svým okolím. Takový proces může trvat roky a ne vždy se musí podařit, nicméně vyžaduje obrovskou odvahu. Proto jsou tyto příběhy pro mě vždy zajímavější, neboť zachycují lidskou schopnost odolat tlaku společnosti, jít si za tím, co opravdu chci a odhodlání na této cestě za svým osobním štěstí překonat nejrůznější vnitřní i vnější bariéry. Tento snímek je jedním z nich, protože Zach a Shaun jsou přesně takovou dvojicí. (21.09.2013)