Broučci

Milí broučci. Jsem přející člověk a tak ty dvě hvězdy nespojujte s tím, že létající hmyz nejraději laskám plácačkou, stočenými novinami či raketometem. Já jsem vás prostě neměl moc rád jako dítě a v dospělosti se můj názor nezměnil. Nejste zkrátka mí nejvíc nejlepší kamarádi a jestli mi ještě jednou vletíte na obrazovku, tak vám zákeřně zhasnu lucerničky. (15.02.2015)

Hudba: Jiří Srnka. Staří klasičtí Karafiátovi tehdy ještě černobílý Broučci byli stejně nejlepší. A já se ptám proč je nedávají častěji, třeba na úkor těch od paní Pospíšilové..? Vždyť je a to nejen má generace už pomalu ani nezná, a mylně si myslí že žádní jiní nebyli před těmi z roku 1995 natočeny. Viděl jsem snad jen jeden díl z nějakého cyklu a to je přeci jenom žalostně málo. Naposledy v ČT v roce 1993 (předtím v roce 1989), co se mi podařilo zjistit, a to je si myslím přeci jenom už hodně moc dávno. Prosím opakovat, už jen kvůli těm zvučným hereckým jménům by to stálo za to. (16.04.2007)

"Tak co to tady máme v tom testu: Vyjmenovat členy legendární skupiny Beatles." "Aáááááááá...(mávám ledabyle rukou) to je jednoduchý...to byl...ten...no...takový...zpíval to..no ten přece...takový to..."Jestrdej" zpívali...ne..nevzpomenu si.....na jazyku jsem to měl...ufff...to je situace....sto těžkých otázek vyplním (s nekontrolovatelně přeskakujícím hlasem si začínám zoufat) a kiksne to v podstatě na takové triviální otázce..." (projíždím si zklamaně obličej a rozhlížím se, jestli by mně někdo okolo neporadil). Nikdo se k tomu nemá, a tak se urputně ještě jednou zamyslím: "Noooo, to byl takovej...BROUK...co si válí kuličku z trusu a má kolem sebe skupinku malých broučků." "A je to!!! "Já věděl, že to zvládnu!!!" (vítězoslavně řvu na celé kolo). Náhle můj zrak spočine na váze, kde je uschlá květina. S hrůzou v očích jsem zjistil, že je to zvadlý Karafiát, kterému jsem ještě ráno dal přezdívku Jan. Nechápu, jak se to mohlo stát, ale květina to má za sebou. Je to kruté, ale ne zase tolik, jako když všichni broučci pomrzli.To mně neměl dělat. A příště budu zpívat "Rozvíjej se poupátko" a třeba ta květina obživne a s ní i celá kolonie mrtvých broučků. Budou zase živí a zdraví a s nimi i Aninka. 60% (20.01.2014)

Broučci a lidé.¬         Večerníčkový loutkový seriál pro děti "Broučci" podle stejnojmenné knížky českobratrského evangelického faráře Jana Karafiáta je stejně konsistentní jako jeho předloha ve směru uměleckém i naučně-věroučném — byť v tomto citelně za knížkou pokulhává (což je první z mých dvou výtek, které vznáším k dílu jinak výbornému). Svět svatojánských broučků je polidštěn, jsou jim dány lidské tváře, rodinná příslušnost, pohnutky a osudy. Při tom však zůstávají "malými broučky", respektujícími svoje místo zde na zemi a ve stvořeném světě. Za neposlušnost přichází trest, ale i Boží Milost, neboť náš malý Brouček přežije svou smrt a je zase doma a v lepší poněvadž poučené poslušnosti u tatínka a maminky; ó jé, jak si teď váží domova!¬                 Podání černobílým filmem je nerušivé jako ve svém tichu zasněžená krajina, na níž je broučkům pohlédnouti z okénka své chaloupky v období pro broučky nejkrutějším. Loutky jsou podařené ba krásné, jejich vodění si nedovoluji nic vytknouti, jednotlivé postavičky byly obdařeny hlasy odpovídajícími jejich vzhledu i povaze. (Pouze hlas J. Bohdalové zpodobující Verunku mi přišel trochu nepovedený za použití pitomé pražštiny; to si měl režisér lépe ohlídati.)¬                 V době uvedení Broučků jsem vyrůstal v ryze ateistické rodině a co se pamatuji, nikomu "Broučci" nevadili, ani rodičům, ani tetičkám a strýčkům, ani prarodičům. Ani nám dětem. Těšil jsem se na ně a líbili se mi víc než politické školení na vojně, to mi můžete věřit, i když dnes vzpomínám bez předsudků a s pochopením na obé. Bylo štěstím, že tenkrát v sedmašedesátém "Broučky" nezcenzurovali tak přísně jako onehdy v Sovětském Svazu překlad knihy: pro tamější přísné komunisty to byla v nezkráceném podání světla příliš nebezpečná a tak jim prostě odstřihli křidélka a polomrtvá a zmrzačená tělíčka tak vystavili za skly knihkupectví.¬                 Případné opoznámkování: uživ. kagemush. (18.12.2017)

Geniální a láskyplné dílo skutečného a světly broučků prosvětleného tmavého a reálného života. Tento film působí silou dětství a štěstí. Vzpomínky na zimu, na krásu našeho života. Zminiaturizovaný svět lidí. Jedna z nejlepšách pohádek ze všech a přitom tak tajemná až tragická. Nechápal jsem jak mohli dát do pohádky dítě na vozíčku, to jak se maminka trápí a brečí. Dosti mě to před spaním skličovalo. Ale teď si rád zavzpomínám na ty nádherné časy u večerníčku. Bylo to prostě fantastické (25.09.2008)