Utečenec

I po letech stále funkční thriller a jeden z nejpůsobivějších příspěvků žánru devadesátých let. Fordův hrdina s šarmem souseda odnaproti neochotně opouští bezpečí svého teritoria, jeho civilní realismus k roli nespravedlivě odsouzeného doktora skvěle padne. Prostě úctyhodná kariéra jde stranou, diplom vracet nemusí, tady jde o mnoho víc: o vraždu, navíc manželky ze spokojeného soužití. Karty jsou rozdané hned na začátku, o jednorukém zabijákovi policie s úšklebky pochybuje a zoufalý chirurg má dostat smrtící injekci. Vše částečně vyřeší ostrý náraz neovladatelného autobusu, zbytek už je na odhodlaném lékaři. V patách mu je tým okolo posedlého agenta Gerarda (skvostně zahraný Tommy Lee Jonesem). Tempo je ukázkové (potěsí i třeba naháněná na svátek svatého Patrika), kamera i hudba výtečné, řada momentů velmi chytrých, těší i rozumné rozložení pozornosti mezi lovce a loveného. Uprchlík ani po dlouhých skoro dvaceti letech i díky Andrew Davisovi (škoda, že si už pak nevybíral lepší scénáře) svůj lesk neztratil... ba naopak. (13.03.2012)

Akční thriller bez jediného nadbytečného záběru funkčně aktualizuje hitchcockovské schéma "nevinný muž na útěku". Film má především neskutečný spád. Ještě než doběhnou úvodní titulky, je Kimble odsouzen k smrti a ačkoli až do čtyřicáté minuty nemáme vizuální důkaz, že zločin opravdu nespáchal, držíme mu pěsti. Díky Fordovi, který je prostě "likeable guy" i díky tomu, že nám film svým tempem, při kterém nezbývá čas na vysvětlování, nedává na vybranou. Duel "kardiochirurg versus federální agent" je vzácně vyrovnaný, a jestli si film občas dovolí humor, pak se smějeme s vyšetřovateli, nikoli vyšetřovatelům. Spravedlivé rozložení pozornosti mezi lovce i loveného dovoluje naplno zapojit paralelní montáž, jejíž zásluhou je film výtečně rytmizován. Prostříhávání mezi dvojicí akcí jako hlavní prostředek k dynamizaci vyprávění přitom využívá od prologu, kdy pouze namísto dvou současně běžících dějů sledujeme přítomnost a minulost. Linie Gerarda a Kimbla se od sebe navíc liší také stylisticky, jak lze nejlépe sledovat na honičce pod tunelem (akčnost hudby, délka záběrů, nervnost kamery) - od této scény je zároveň naznačováno, že jediným východiskem pro Kimbla je kooperace s mužem, který mu jde nemilosrdně po krku (sladění stylů). Velmi důsledný je film také v distribuci informací a míře vědění, které nám v návaznosti na jednu ze dvou ústředních figur zprostředkovává. Podle potřeb vyprávění víme někdy více než Gerard, jindy zase více než Kimble - pořád jsme přitom napnutí a přesvědčeni, že hrdina má náskok jen pár kroků a jeho dopadení je na spadnutí. Uprchlík podobně jako Mlčení jehňátek za účelem vyvolání napětí či překvapení velmi uvědoměle pracuje se žánrovými schématy - více scén je vystavěno tak, abychom si na základě zkušenosti s podobnými scénami v jiných filmech mysleli, že Kimble už už bude dopaden - v jednom případě jdou ale policajti po známých jeho bytné, v jiném běží Gerard do jiného schodiště, než po kterém Kimble sbíhá. Při svém strhujícím tempu, přesně rozvrženým bodům obratu a výtečné gradaci pomocí cliffhangerů, jejichž vinou se ovšem film nedrolí do pomyslných seriálových epizod, Uprchlík zvládá zároveň prokreslovat postavy a přesvědčovat jak nás, tak Kimbla/Gerarda, že ten druhý to vlastně myslí dobře (scéna s chlapcem a rentgenem v nemocnici, důležitá, názorně předvedená skutečnost, že Gerard nevyjednává, sloužící k našemu docenění jeho odlišného přístupu ke Kimblovi, s nímž je ochoten komunikovat). V dětství jsem Uprchlíka sjížděl na VHSce stále dokola. O mnoho let později mi přijde pořád stejně boží a doufám, že jsem jej neviděl naposledy. Je málo takových. 90% Zajímavé komentáře: Douglas, JitkaCardova (01.03.2015)

Dneska už nesmrtelná klasika, ve které tradičně výborný Ford jako Richard Kimble musí dokázat nevinu v krajně nepřátelském prostředí, ve kterému mu jde po krku Big Dog Tommy Lee Jones. Uprchlík je inteligentní snímek, který nejen že nestárne, ale navíc spolehlivě baví i po tolika letech. Dodnes si pamatuju skákací scénu. Škoda že srážku s vlakem neskutečně zparodoval Leslie Nilsen :) 100% (12.10.2015)

Utečenec je jeden s tých filmov, ktoré sa zastavia až na konci titulok. Áno, až také neskutočne ma tempo. Herecké obsadenie je perfektné (Vynikajúci Ford vs Fantastický Tommy Lee Jones), úteky majú nápady (naháňačka v kanalizácii), nechýba dávka napätie, či správne vybičovaná hudba J.N Howarda, no predovšetkým hlavne príbeh stojí za to. Tak svižný a dynamický natočený thriller sa len tak nevidí. 90% - 5* (22.11.2012)

Film hodný vlastních stylistických a systémových analýz jako žádný jiný z devadesátých let. Definice dokonalosti oblíbeného konceptu honu na člověka, která je unikátní jednak svým chirurgicky přesně gradovaným syžetem, v němž je rytmus střídání scén s uprchlíkem, s lovcem a s klíčovými flashbacky snad stejně melodický a vyvážený jako Mozartova libovolná symfonie, a jednak samotným vývojem souboje tří stran (falešně obviněný, pronásledovatel a skutečný viník), kteří se strategicky pronásledují navzájem a na zmíněnou gradaci mají bezprecedentní dopad (nejprve jde pronásledovatel po obviněném, poté začíná obviněný pátrat na vlastní pěst po skutečném viníkovi, na něhož tím strhává i část pozornosti pronásledovatele, a v závěru už i viník nahání obviněného, aby předešel úplnému odhalení). Herecké výkony Forda i Jonese jsou samozřejmě vynikající a hudba funguje na jedničku, ale Uprchlík je především naprosto úžasně vystavěným vyprávěním, které nenechá vydechnout a hraje si s diváckým očekáváním bravurně jak na úrovni celého příběhu, tak i jednotlivých scén (zamlčení zásadních informací, aby dočasně svedl diváka k mylnému přesvědčení o hrozbě pro hrdinu alá Mlčení jehňátek). Skutečný filmový klenot. (24.10.2017)