Réžia:
Pavel HášaScenár:
František PavlíčekKamera:
Jiří KadaňkaHudba:
Petr MandelHrajú:
Květa Fialová, Josef Somr, Ladislav Trojan, Lubomír Kostelka, Josef Vinklář, Dana Syslová, Libuše Švormová, Radek Holub, Taťjana Medvecká, Lubor Tokoš, Blanka Bohdanová, Roman Hemala (viac)Obsahy(1)
Ve venkovském domově důchodců se žije v poklidu a existují tu letité přátelské i nepřátelské vztahy. Jednoho dne najdou obyvatelé domova ležet u dveří zbědovanou, vyčerpanou osobu. Druhý den se však ubožačka promění v půvabnou dámu, která se stane objektem pozornosti zejména mužské populace. Její šarm vyvolá v domově zvláštní citovou epidemii – v lidech se probouzí usínající aktivita, zájem o nejbližší i vzdálenější svět, pocit větší potřeby tolerance. Lyrická televizní hra režiséra P. Háši a dramatika F. Pavlíčka s K. Fialovou v hlavní roli vypráví o podivuhodném vlivu lásky na lidský život, třebas již dovršený a vyrovnaný. Na život v čase jeřabin. (Česká televize)
(viac)Recenzie (12)
Konverzacka bez poriadnej dejovej linie. 5 % ()
Vcelku průměrná televizní inscenace. Režišér Háša si do hlavní role obsadil manželku Květu Fialovou, stejně jako do spousty svých televizních počinů. Příběh nic moc a herecké výkony průměrné. Od podobného hereckého obsazení bych čekal více. ()
Pan Háša uměl tvořit duchaplné snímky plné lidskosti, porozumění, stejně tak, jako skvělé situační krimi... ()
Lyrický tón podzimní nostalgie rámuje celý příběh původní hry Františka Pavlíčka z domova důchodců, kam takřka westernovým způsobem vstoupí "cizinka odnikud" v podání křehce noblesní Květy Fialové. A než se znovu vytratí do neznáma, lehounce rozkolísá tamní vztahy, dávné křivdy a nejistoty. Ale opravdu jen lehounce, protože aby se tahle tichá slovní válka vůbec nějak rozhýbala, vypomohl si Pavlíček poněkud zprofanovaným motivem, jaký v devadesátých letech představovala hrozba restituce. Na druhé straně ovšem Hášova inscenace přinesla hezký český dárek své generaci, tedy vesměs zralým hercům, kteří byli svedeni na skromnou plochu v nevídaně silné kolekci, vedené Josefem Somrem, Josefem Vinklářem nebo Blankou Bohdanovou. Nejde sice o žádnou strhující událost, ale jako poctu čisté mateřštině i jako druh abiturientského večírku pánů herců "v letech" lze tento nenápadný, vlídný a ospalý film bezesporu obhájit. ()
Sebestřednost stáří a mezilidské vztahy ve vnějškově aktuálních privatizačních kulisách. Inscenace téměř ve všech ohledech "po sezóně", bohužel hlavně co se týče přesvědčivosti jemných střívek příběhu a dialogů. 2-3* kam.: Jiří Kadaňka, h.: P.Mandel ()
Hezky obsazené...přidal: Hudba: Petr Mandel ()
Tu vaří hřejivé, tu hořce trpké. Podzimní čaje v hodině páté. Záchvěvy chutí. Maluje zátiší s medem i pelyňkem. Mámení - pábení. V pensionu dříve narozených duší. ()
Je neuvěřitelné, že pod tak chabým scénářem je podepsán Pavlíček, tady ani Háša nic nezmohl. Ani plejáda známých herců nemohla oživit postavy napsané jako schémata nebo karikatury. ()
Příjemné herecké výkony a ne úplně nezajímavé charaktery v televizní inscenaci z prostředí domova důchodců v jakýchsi "lidských" interakcích - ale bohužel chybí výraznější příběh, pnutí, drama. Není to příliš dobře napsané. Trochu odnikud někam, nebo alespoň mě to nezasáhlo. Figurky nechat, texty přepsat, dát tomu švih. ()
Dost povrchní scénář s řadou málo věrohodných zápletek. Většina známých herců odvedla slušný standard, ale celkové vyznění to napravit nemohlo. ()
Spousta lidských příběhů v jednom. Ačkoli věkem patřím do určené kategorie, snímek mne nudil a nijak nenadchl. Sám jsem kdysi dělal dobrovolníka ve stejném zařízení, tak mi to všechno přišlo dost nevěrohodné. ()
Pošetilost stáří v konverzačce, která mohla být díky tématu a obsazení i lepší. Tvůrci už v té době měli taky leccos za sebou a bylo to znát. ()