Daisy Diamond

Na první pohled by se to celé mohlo zdát jako povrchní, bez zápletky v pravém slova smyslu… A na první pohled se to tak nejspíš i jeví – vzhledem k tomu, jak podhodnocený (nejen tady) ten film je… Jenže pak se zjeví dech beroucí Noomi Rapace – její výkon jsem jí věřila od první do poslední minuty – a to se mi hned tak nestává… Postupný propad její postavy, dno posouvající se hlouběji a hlouběji – fascinuje mě, jak výstižně je tato “cesta“ zachycena, navíc za použití tak zřetelného minimalismu… Co se mi však dostalo pod kůži ještě víc, byla ona atmosféra filmu… a ona prázdnota uvnitř filmu namísto intenzivních emocí, které pak právě skrze onen chlad přestupují o to intenzivněji na diváka… těch tabu, která film překračuje, je tam tolik, že “něco takového“ je možného opravdu jen na severu… psychiatr by na to všechno nejspíš řekl, že něco tak ve své podstatě narušeného moc často člověk nevidí… SPOILER ALERT: osobně by mi nejvíc seděl konec filmu v čase 1:24:00, ne snad, že bych jí něco takového přála, ale přijde mi, že v ten okamžik ta atmosféra dokonale vygradovala… (10.06.2012)

Na Noomi to celé stojí. Její herecký výkon mě dokonale přesvědčil o všem, co prožívala. Vůbec jsem se na ni nezlobila za to, co provedla, ale snad jsem jí i fandila. To, kam její "kariérní" dráha vedla po tom všem, podkresleno silnými monology a hudbou, to všechno působilo tak zoufale, absurdně i tragicky zároveň. Nemám slov. Jen bych řekla jediné - je to poněkud výchovné a od severské tvorby nečekejte žádný slaďák. (29.03.2011)

Ano, tento film si dal za úkol šokovat, a Noomi je standartně jedinečná. Nicméně jsem děj pochopila naprosto jinak, než většina komentujících, či jak se nám snaží namluvit oficiální text distributora. Anna žije jen svými rolemi a žádný osobní život nemá. Vzhledem k tomu, že nedokáže rozlišit realitu od fikce,patologicky lže a má sebedestruktivní sklony, stává se obětí současného trendu filmové produkce a upadá dobrovolně do větších problémů, než kdyby se jí ujala rodina a nechala ji léčit. Ukazují na to některé indicie, např. sousedka jí dá podržet "její" (v té době už mrtvé) dítě, Anna hovoří se svou dcerou, která je již starší aniž by se toho věku dožila, lidé kolem ní se chovají nápadně nelidsky a nakonec Anna prodává "svůj" fatální příběh, což je technicky jaksi nemožné. Scénář je důmyslně napsán a diváka záměrně mate. Umožňuje pak mnohý výklad podle vyspělosti, otrlosti i naivity diváka. Tohle je skutečně umělecké dílo, i když, pravda, místy je to jen těžko koukatelné. (23.09.2013)

Snaha za každou cenu, v každé scéně šokovat, ať už otevřenou nahotou či extrémními činy, se mi moc nelíbila, stejně jako neustálé zabírání obličeje hlavní představitelky. Takto extrémní příběh mě nenadchnul, spíše jsem jen obracel oči v sloup. Lituji každého kdo má doma dítě podobné tomu z tohoto filmu, mě došla trpělivost po dvou minutách. (29.09.2013)

Vždy je příjemné, když se tvůrci snaží diváka ve svých filmech šokovat, ale rozhodně mě nebere, když se toho pokouší dosáhnout takto lacině, nevěrohodně a především nudně. Popravdě, hned při závěrečných titulcích jsem si položil otázku, jaký cíl vlastně tento snímek měl? No, ať už byl ale jakýkoliv, na mě to nemělo dopad absolutně žádný, tedy krom devadesáti minut spláchnutých do hajzlu. Příběhově je to naprosto plytký, egoisticky samoúčelný, záměrně chladný, ovšem to zcela nefunkčním způsobem, dále i bez tempa, s minimální zápletkou a se závěrem, který jen potvrdil prázdnotu a tápání veškerého předchozího dění. Depresivní styl zpracování, vyvolaný především tísnivou atmosférou, by pak mohl snést určitá měřítka kvality, jeho význam pro samotný film je ale nulový, jelikož není doplněn ničím dalším, co by mohl příznivě ovlivňovat. Odvážnost Noomi Rapace mě tu jinak dost překvapila, ovšem i když jí mám jako herečku vážně zatraceně hodně rád a svým netuctovým, zajímavým obličejem mě vlastně i přitahuje, tak zde přítomný non-stop pohled na její nahou postavu, ,,obohacenou,, o bobra jako krávu, mi nedělal ani trochu dobře, spíš naopak a docela dost negativně to ovlivnilo můj pohled na její herecký výkon, který tu jinak patří jednoznačně k tomu nejlepšímu, co Daisy Diamond vůbec nabízí. Veškeré dialogy jinak nemají jiskru, hloubku, je to jen takové ztroskotanecké tlachání bez efektu a na emoce, i navzdory obsahu, může každý též zapomenout, i když vlastně na mě to emočně zapůsobilo, jen v tom ohledu, že mě tam všichni strašně srali. Já zkrátka tento explicitní art zcela odmítám přijmout jako něco, co má mít nějaký účel, smysl, či snad význam, je to jen teatrálně a nepřesvědčivě vykonstruovaná depka, která vůbec nefunguje. (28.07.2021)