Vzbura v Seattli

"Tak proč se, sakra, vůbec namáháme ?!" Škoda !! Tohle mohla být hodně velká pecka.. To by si však Stuart Townsend musel nejdřív ujasnit, co přesně chtěl svým snímkem, jehož téma zkrátka musí nutně vyvolávat debaty, sdělit, přidat na naléhavosti na úkor zbytečných a samoúčelných scénáristických konstruktů.. Zato tradičně skvostný Woody Harrelson - Pokolikáté už ?? - si svým úchvatným výkonem, a tak i uzavřeným dílčím dramatickým obloukem, krade většinu filmu pro sebe.. Slabého filmu s několika nesmírně silnými pasážemi !! (16.11.2015)

Klíčovou postavou Battle in Seattle je ta kterou představuje Isaach de Bankolé. Právě ta, spolu s lékařem bez bez hranic Rade Šerbedžiji, totiž nese zásadní motivace nejen demonstrantů v ulicích, ale i celého snímku. Šerbedžijův lékař je ale, přes jednoznačnou pravdivost všeho co představuje, poněkud příliš naivní, Bankolého politik za to ve zkratce dobře shrnuje přezíravý postoj WTO k zemím Třetího světa. A stejně jako dění v ulicích Seattlu je milníkem antiglobalizačním hnutí, odhodlání některých zemí Třetího světa nenechat se vydírat obchodními zájmy, které daly najevo poprvé právě v Seattlu, je milníkem mezinárodní ekonomické politiky. Kronika pěti dnů protestů které kolem jednání WTO film staví, je vlastně velmi konzervativní. Milostná zápletka, hodní, zlí a oškliví (demonstranti, WTO, policie), těhotná žena napadená těžkooděnci (což je sice klišovité, na druhou stranu i dost dobře možné: na záběrech za autentické Seattlu které si každý může na webu najít policie nikde nekontroluje jestli náhodou nebije náhodného kolemjdoucího nebo těhotnou ženu - tak to u takových zásahů prostě chodí), to všechno je konvenční a k divákovi přívětivé (user friendly). Což bylo nakonec nejspíš i Townsendovým cílem. Tvrdit ale proto, že je to jen levičká agitka, je slaboduché ze dvou důvodů. Za prvé ten kdo to tvrdí většinou nemá problém adorovat pravičácké hurá vojácké agitky typu Black Hawk Down. A za druhé proto, že jsou věci za které agitovat má smysl. Apendix k násilí: Je zajímavé, že někteří lidé nemají problémy s násilím ve válečných filmech, bez ohledu jak kontroverzní konflikt zobrazují, ale tady jim to přijde neobhajitelné. Zvlášť když Battle in Seattle je v tomto směru až úzkostlivě korektní a násilné demonstranty nepouští mezi své hrdiny a jednoznačně je odsuzuje. (11.01.2011)

Silné kafe...Snímek mne zaujal hlavně kvůli tomu, jací jsou lidé...Jední bojují pro to, druzí zase pro tamto...Často pak bojujeme proti sobě...Podepřeno opravdovými záběry a skutečnostmi, vidíme pohled všech představitelů - nevinní lidé, policie, protestující a ti, kteří bojují za úplně jiné věci...Doufám, že podobný příběh z roku 1989 natočí někdo i u nás...To by bylo... (09.01.2009)

Tohle bylo dlouhé a těžké rozhodování. A paradoxně právě proto jsem se vlastně nakonec rozhodl pro vyšší hodnocení - protože mne toto dílko donutilo k zamyšlení. Narazil jsem totiž na klasický bermudský trojúhelník s hroty obsah/forma/idea. Jedno po druhém to šlo takhle : technicky velmi vydařená forma, pak idea, se kterou prostě musím souhlasit, a nakonec samotná konstrukce děje, coby klasická ukázka propagandy, kterou ve filmech bytostně nesnáším. O co snadněji se mi zavrhovalo ten nešťastný Hotel Rwanda, který jsem svrhl do pekel právě proto, že mizerná forma a obsah prznily šlechetnou ideu! Tady jsou ale - jako na sviňu! - herci slušní a zvuk, kamera i střih obstojné (i když se debutant snažil klasicky maskovat své chyby a díry v rozpočtu roztřesenou "ruční" kamerou a zelenými filtry). Viděl bych to takhle - tvůrci jsou upřímní, svou subjektivitu nijak neskrývají, takže to berme jako solidně natočenou agitku s několika silnými scénami, která ale slouží velmi dobré věci. A víte co? Ta čtvrtá hvězda je hlavně pro tu VĚC. (18.11.2008)

Na nezávislý film za osm milionů dolarů přináší Vzpoura v Seattlu poměrně velkorysou podívanou – a dokonce i pár hvězd, jimž vládnou Woody Harrelson a Charlize Theronová v rolích policisty a jeho těhotné manželky. Jenže na to, aby si příběh zasazený do nepokojů v Seattlu v roce 1999 divák náležitě vychutnal, musí jeho voličské srdce bít hodně nalevo. Scenáristická a režijní prvotina irského herce Stuarta Townsenda, jenž se objevil třeba v Lize výjimečných coby Dorian Gray, totiž spojuje náladově působivé výjevy z mohutných protestů proti zasedání Světové obchodní organizace s obsahem nepokrytě tendenčním. (14.06.2020)