Obsahy(1)
Legendární commedia dell'arte zakladatele Činoherního klubu Jaroslava Vostrého v dokonalé režii Jiřího Menzela. Kouzelné výkony všech herců, z celého představení čiší opravdová radost z divadla – a není divu, vždyť Tři v tom patří k nejslavnějším inscenacím ve čtyřicetileté historii Činoherního klubu. Činoherní klub uvedl premiéru představení 16. listopadu 1978 a derniéru 1. ledna 1987. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (30)
Rok 81 a Činoherát asi ve své nejlepší době, jsem někde četl. Obsazení a herecké výkony jsou moc hezké, leč komedie dell'arte pro mě není to nejpřitažlivější. ()
Bezpochyby zde vidíme jednu hereckou legendu za druhou. Pozorovat můžeme i dobrou převlekovou komedii, která je chvílemi opravdu vtipná. Na druhé straně jsem si nikdy neoblíbil divadelní záznamy bez diváků. A také jde o hodně uječenou komedii, kde se často křičí, hercům díky tomu není vždy zcela rozumět. Kulisy mi přišly trochu jak z průměrné pohádky. ()
Jedno z nejlepších českých komediálních představení vůbec. Všichni herci skvělí, ale Josef Abrhám tu předvedl něco naprosto jedinečného a skvělého. ()
Druhá půle lepší než první, když vyšel první trpaslík, měl jsem co dělat, abych nespadl z gauče. Kdyby byly přítomni diváci, hodnocení by šlo určitě výš. ()
Tak už vím, co je to comedie dell'arte. Příště si to rád nechám ujít. Že zrovna tohle patří k "nejslavnějším inscenacím v historii Činoherního klubu", to se ani nechce věřit. I když je fakt, že druhá půlka už byla lepší, ale chtělo to výdrž, když jsem měl hodně dlouho nutkání nedodívat se. ()
Skvělý příběh, skvěle všechno zpracované a herci mega crushové a já se jen ptám, proč je to tak ukřičené? 😫 ()
Činoherák za 5*, v televizi za 3*. To skoganští dekati sjou... Záznam nemá tu sílu. Herci si pohrávali s rolemi na scéně a to dělalo divákovi nesmírné potěšení. Svými výkony se vzájemně překvapovali. Je potřeba být pět metrů od scény a vidět to. ()
Geniální spojení komedie dell´arte, klasické italské komedie, němých grotesek a přirozeného klaunství. Přitom všechno vybroušené do posledního detailu. Humor je tu velmi různorodý a nevadí to, akorát mi tam nějak nesedly ty Ježkovy písničky, přišly mi jako moc "vypůjčené". Zato "skoganští dekati" v prvotřídním "kohoutovském" přednesu mi učarovali. Hra byla uváděná pod krycím jménem Jiřího Menzela jako autora, protože skutečný autor Jaroslav Vostrý nesměl publikovat. V tomto světle dostává úvodní a závěrečný Abrhámův monolog trochu jiný akcent: Nový den volá, a já křepce vstávám. Neváhej, sluho, a podej mi meč! Že jsem jak zbitý a třeští mi hlava? Hlavní je věřit, i když není več. Odešla láska? Tak nebyla pravá! Nová už kyne; slzo, rychle zteč! Padám,však padnout v zápase je čest, a schopný padat vždy znova se vztyčí, tak, jako heroj zvyklý na bolest do tváře vrahů nebojácně křičím: Myslíte, že snad dostanete mne? Jedno je jisté. Zdeptaného ne! ()
Klasika v podání vynikajících herců, k tomu vynikající režisér a vynikající scénárista. Bohužel ztřeštěné komedie nepatří mezi prvky mého divadelního nebe, takže ani tato bravurně pojednana mne neuchvátila. Jednou za 10-15 let se to vidět dá, zábava je to jistá. ()
Tato komedie nabízí především skvělé herce, kteří zprostředkují pěkný zážitek. Nicméně celkový dojem je o něco slabší, protože ve srovnání s jinými komediemi mám za to, že scénář a dialogy mohli být o poznání vtipnější nebo propracovanější. Chápu, že jde o komedii dell´arte, ale přesto... Díky hercům se určitě i náročný divák občas pobaví. Osobně jsem zvyklý u této plejády herců i na lepší zážitky a vtipnější výměny, takže dávám jen 3 hvězdy (kdyby to šlo, tak 3,5). Možná, že by zážitek z improvizace umocnilo shlédnutí přímo v divadle. Viděl jsem TV záznam bez reakce diváků. Ženy jsou správně hravé a ztřeštěné, zvláště V. Freimanová. Šafránková prostě roztomilá. Z mužských herců mě nejvíce zaujal výkon J. Abrháma v jeho roli smolaře neztrácejícího naději. "Já vás žádám zcela bez okolků, otče, dejte mi ruku vaší ženy! ...nebo dcery!" ()