IanSurname

Herci výborní, příběh sice silný, ale nemůžu si pomoct, nějak to ve mně nezanechalo silný dojem, což bych jinak u takového příběhu s těmito herci čekal. Pro celkový dojem dávám průměrné hodnocení.

Svěrák a Smoljak ve svém živlu s perfektními herci opět předvádějí nádhernou komedii, ve které o vtipné situace a hlášky není nouze. Jiřímu Zahajskému padne role sarkastického kliďase detektiva perfektně. Místy absurdní humor (když postavy nepoznají atrapu detektiva nebo když R. Hrušínský zařazuje střelbou z pušky neutrál a pak zpátečku) střídají perfektní hlášky a někdy i stará moudra (jedni sázejí a druzí sklízejí). Určitě si zaslouží status "kultovní".

Skalpel, prosím patří mezi ty nejlepší české filmy z lékařského prostředí. Není to sice dokument, ale napsaný i zahraný je tak, že je znát zasvěcenost do reality lékařského prostředí. Působí také jako hezký příběh několika relativně všedních dnů skutečného a zajímavého člověka. Ostatní herci dobře doprovází, zvláště Brejchová a Brzobohatý.

Pěkná romantická komedie. Čiší z ní jakási skromnost a intimita. Velmi civilní herectví, humor jemný, žádné obrovitánské nebezpečí, hrdinské kousky ani exotika, jen snoubenci na výletě a poznávání toho druhého (a sebe sama).

Jedna z nejlepších českých komedií všech dob. Opět z pera geniálního Zdeňka Svěráka, sehraná neuvěřitelně poutavě a navíc je skutečně originální a osobitá.

Geniální nostalgická komedie. Kdyby to šlo, dal bych jí víc než 5 hvězd. Scénář, herci, režie, nádherná hudba k tomu... vybroušený skvost českého filmu. Líbí se mi, jak se s vámi ten humor mazlí. Nesmějete se, že se vám třese bránice, ale každé slovo a tvář si vychutnáváte a celý film se pousmíváte. Sem tam se musíte smát a cítit dojetí zároveň. Navíc ten nostalgický podtón je velkým obohacením a posouvá tuto komedii podle mě výše i než je například "Marečku, podejte mi pero" a jí podobné. Výkony herců jsou tak přesvědčivé a civilní, až je to neuvěřitelné (tedy bylo by, kdyby to nebyl standardní výkon pánů Hrušínského, Abrháma a spol.). Když to dokoukám, zní mi v uších hudba a chce se mi říct "Doktore, udělejte se mnou něco..." Tuhle komedii pořád slyším. Díky všem, kteří se na ní podíleli. :-)

Prostě jen vezmeme naprosto všem dobře známé prostředí a situace, jen změníme jednu "maličkost". Asi tak začíná recept na výbornou komedii, ale zdaleka tím nekončí. Humor slavného scénáristického dua podpořený špičkovými českými herci a skvělým režisérem nemůže zklamat nikoho, kdo v životě chodil do školy. Když z filmu v zemi zdomácní hned několik hlášek a každý z něj umí citovat, pak se muselo něco hodně povést.

Film mě nadchnul. Především hereckým výkonem Ivy Janžurové, hudbou a atmosférou. Vzbuzuje ve mně myšlenku, jak ti, kteří se snaží uškodit ostatním, mnohdy tím škodí neméně sami sobě. Souhlasím s ostatními komentáři, že mnohý divák (nevím, zda všichni) více cítí a strachuje se o osud "zlé" sestry. Nedokážu se tak docela vcítit do skutečné ženy, o níž nikdo nestojí, která se cítí méněcenná, ošklivá, ostatními přehlížená či opovržená. Vsadím se však, že ženy, které se takhle někdy cítí, určitě z filmu vnímají tu hlodající bolest (kterou Iva Janžurová umí vyjádřit jediným pohledem nebo chmurným falešným zachichotáním), ze které zlé činy sestry "Morgiany" pocházejí. Vím, že to je jméno kočky, ale podle mě sedí mnohem více té postavě. Stejně obě působí stejným dojmem. Jako čarodějnice, která je někdy člověkem, někdy kočkou. Pohleďte do jejích očí. Do těch krásných krutých očí...

Vynikající! Tleskám ve stoje. Přestože přiznávám, že doceňuji kvalitu filmu po druhém shlédnutí. Snad i pro místy horší kvalitu záznamu, kdy je špatně rozumět některým větám herců. Rudolf Hrušínský je fenomenální ve své roli. Blanka Bohdanová je také skvělá a výborně ho doplňuje. Lukavský zlatý standard. Chytrý scénář. Člověk snad může přiznat smutnou pravdu před ostatními, ale skutečně ji přiznat sám sobě je téměř nemožné. Zůstat králíkem pokorně čekajícím na úder do zátylku? Má člověk chtít, nač nestačí? A což člověk ví, nač stačí a nač ne?

Film se mi moc líbil. Podle mě funguje nejen jako obraz doby po srpnu 1968, ale člověk si najde paralelu i s jinými životními situacemi. Kolikrát člověk čelil otázce, zda je čas se smířit nebo bojovat dál. Každý hledá tu svou hranici, kdy mu něco ještě stojí za to. Za utrpení touhy po něčem s malou šancí na úspěch. Nebo už se nenervovat, prohrát bitvu a žít dál... jak se dá. Archetypy lidských povah krásně ukazují pro a proti každého přístupu. Nejbližší mi byla postava Abrháma a Cupáka. Cupák - "přece se nemůžu vzdát". Někdo žije už jenom samotným bojem. Brejchová potřebuje mít pocit, že je vše jak má být. Jinak nemá pokoje a není schopna myslet na něco jiného. Kdo z nás i toto nezažil. Tu neschopnost se oprostit, neschopnost žít, dokud se "to nespraví." Abrhámovo žijeme teď a každý promarněný den je ztracený, "nezaspat život". Jistí lidé se dobře vcítí i do dalších postav a nepochybuju o tom, že někdo se najde i v Hrušínského kreaci. Možná trochu moc psychopatické, ale ví se dávno, že psychopatů na světě není až tak málo. Jen většinu nelze poznat na první pohled jako pana Kopfrkingla nebo Hanibala Lectera. Na druhou stranu touha po moci, zvláště u člověka, který ji nikdy neměl a kterému se naskytne náhlá příležitost seberealizace... to se dá pochopit. A pro svou marnou touhu po Brejchové nakonec zradí i vlastní zásady "jen žádnou naději, důležité je, co člověk může". Něčí naprostý klid a veselost je kolikrát více nervydrásající než hysterie, která se vzhledem k situaci jeví naproti tomu jako projev duševního zdraví. Vskutku psychologický horor. Za myšlenky, herecké výkony a atmosféru, dávám nakonec jen 4 hvězdy. Představuji si např. nějaký pěkný soundtrack (ať to zní třeba směšně k černobílému českému filmu z r. 69), ale to je drobnost. Více bych ocenil jaksi lidštější postavy, tak jak to Hubač uměl. Působí příliš archetypálně, jakoby tam bylo několik figurek, každá jiné ale jen jediné barvy. Možná, kdyby byl film o 30 minut delší, byl by větší prostor pro charakterové kreslení. Chápu, že šlo hlavně o vyznění jistých myšlenek, k čemuž asi pohádkově archetypální postavy slouží lépe. V každém případě však inspirující film.