Verejný nepriateľ č. 1: Epilóg

Tak bohužiaľ som bol trochu viac sklamaný, ako pri prvej časti. Na vine sú logické diery a repetetívnosť akcií. Mesrine prepadne banku, nasleduje prestrelka s policajtmi, ukradnú auto, nabúrajú do iného, to cúvne a utečú. Potom už len vidíme, ako sedia vo svojej skrýši. Takže ich nikto neprenasleduje, polícia si asi povie, že veď nabudúce ich už na mieste dostaneme. Práve policajti vychádzajú z toho všetkého ako najneschopnejší. V závere, ktorý je známy od začiatku však Mesrina iba sledujú a prepadnú v aute. Prečo to nebolo tak jednoduché aj predtým, nevedno. Mesrin tu pripomína Petera Sellersa v Panterovi, použije snáď ešte viac komických prevlekov, v ktorých ho nikto nepozná, iba starý známy ho hneď spozná cez cestu, keď naňho "hrdina" zavolá. Ale ubieha to fajn, je to klasická zábavná gangsterka, len jej ambicióznosť sa obmedzuje práve na tú zábavnosť. (24.05.2014)

Vrcholně boží. Dvojka je nemyslitelná bez jedničky, aby děj i vývoj postav nechala vygradovat do dechberoucího finále. Vincent Cassel zde herecky předvádí něco naprosto neuvěřitelného, a díky vydatné podpoře fantastického hudebního doprovodu exceluje v dramatu, u něhož jsem napětím skoro nedýchal. Když si k tomu přičtu celou tu plejádu skvělých herců, která se v obou filmech objevila, a bravurní technické zpracování, nemám daleko k tomu, abych toto dvoudílné drama vynášel do nebes. (03.03.2013)

Zakopla jsem takhle při brouzdání po warezshopu o "Veřejného nepřítele č.1", vzpomněla si, že tady měl výborná hodnocení a tak jsem si film půjčila. Dav okotletovaných mániček, média, policajti, humbuk... a pak hop, Vincent Cassel s tím svým ksichtem jak paviání řiť - přepadává banky, prostřílí se ven, ujíždí autem, bouračka, střelba, zatčení, vězení, útěk, přepadení banky, střelba, honička autem, střelba a tak pořád dokola. Hlavní hrdina je prezentován jako nějaká kriminálnická ctihodná sereblita, ale nechápu proč. Je mi odporný, jeho chování nerozumím, lidi kolem něj se střídají jako fusekle, kde se berou a proč - netuším, jsou mi lhostejní. Fakt je normální oslovit jediného mukla na vězeňském dvorečku, kterého vidím prvně v životě, do půl minuty mu říct "plánuju útěk" a pak společně zdrhnout? Celá tato pasáž zabere maximálně zkratkovitých 5 minut. Vážně jsou francouzští bachaři a fízli takoví veleneschopní trotli? Skutečně Mesrinovi každá ženská bezdůvodně padala k nohám a pomáhala všemožnými silami (viz. advokátka)? Pomiňme Casselův paviání zadek, ani z fotek reálné osoby mi nikterak nezvlhly kalhotky. Byla jsem odhodlána vám sem šoupnout dvě hvězdičky, ale pak zjistím, že ty filmy jsou dva a já koukala na druhý díl. Se není čemu divit, že mi všechny ty postavy byly u tanga zářezu, když za sebou mají nějakou pro mě neznámou historii. Ovšem upřímně vám říkám: já ten první díl shánět nebudu. Kašlu na vymakanou dobovou atmosféru a skvělé herecké výkony. Dlouhé to bylo jak nedobrovolný nocleh v mraveništi! A hlavně mě poslední dobou sere glorifikace zločinců. Pochopím kriminalitu jako jediné východisko nebo mstu za osobní křivdu, ovšem loupit a zabíjet jen proto, že je někdo práce neschopný slaboch, s tím mi oližte morek! Zatím sem šlehnu 51% a jestli se naskytne příležitost vidět úvodní polovinu, vyhýbat se jí nebudu a třeba si mínění vylepším. A možná taky ne. (12.05.2011)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)

Nechápu, jak Richeta napadlo nasadit na úvod filmu to, co tam nasadil. Nejenže tím přeráží přes koleno i ten zbytek napětí, co mu zůstal po začátku první části, ale vlastně film (pro neznalého) zbaví jakéhokoliv puncu překvapení. Nepřítel nicméně v druhé části zakotví v mnohem menším časovém prostoru, a proto je srozumitelnější, o něco pomalejší, ale pro mě, bohužel, i méně zábavný. Oproti nařvané jedničce se totiž ustoupilo od pořádné akce, místo toho se pořád kecá prakticky jen o revoluci a o rozdílu mezi revolucionáři a gangstery, a než dojde k činům, film skončí (ano, vím, že k těm činům dojít nemohlo). Beltrami a Cassel ovšem válí. (14.01.2009)