Příští rok ve stejnou dobu
Same Time, Next Year
Obsahy(2)
V malém hotelu nedaleko moře se uprostřed léta seznámí muž a žena. Jejich vzájemné okouzlení je tak veliké, že Doris a George Peters se pak pravidelně po dvacet let scházejí jednou v roce, daleko od svých rodin. Stráví spolu vždy jeden víkend. Na tom by možná nebylo nic zvláštního, pokud bychom nevěděli, že oba mají nejen své manželské partnery, ale každý také tři děti. Jejich milostný vztah prochází různými stupni vývoje... Divácký film vznikl podle slavné divadelní hry hra Bernarda Sladea (řadu let se uváděla s úspěchem i u nás), komorní příběh o manželské nevěře i lásce zároveň neobvyklým způsobem dokumentuje vývoj americké společnosti. (Česká televize)
(viac)Recenzie (187)
Príbeh z jednej hotelovej izby a koľko sa toho v ňom dá prežiť. Celých dvadsaťpäť rokov dvoch manželstiev v jednom filme, ktorý je romantickou oslavou nevery. Len sa mi zdá raz za rok trochu málo, ale to plynutie času cez čiernobiele obrázky americkej histórie od Armstronga po Ramba čas pekne urýchľuje. Premeny postáv v päťročných intervaloch neboli zvlášť uveriteľné, ani neviem, čo ma na filme tak dojalo, že som bol na konci úplne namäkko. Možno aj ten výborný záver s emočnou pascou na diváka. –––– A hned ti povím proč. Rusáci štěpí atom. Co když to sem zejtra prásknou? ()
Uz dlouho se mnou zadny film takto citove nepohnul. Bravurni scenar podle divadelni hry, u zadneho dialogu se divak ani na chvili nenudi, vzdy aspon jednou za kazde obdobi se mu zastavi dech necekanym vyustenim ci hlaskou. Skvely Alan Alda, jehoz postava se postupne profiluje z totalniho trouby do racionalne premyslejiciho cloveka. Za kazdych okolnosti sarmantni Ellen Burstyn, jejiz zraly nadhled naboura pouze jeji hippie obdobi. A ta hudba - sprosty dojak, ale vzhledem k pribehu a taky obrazovemu pozadi v podobe klicovych udalosti prislusnych peti let dostava maximalne patricny rozmer. Cert vem tu chybu s Motylkem, hovorit v roce 1961 o filmu z roku 1973 asi neni ono, ale to je detail. Pral jsem si, at ten film nikdy neskonci... ()
Velice silný a velice utajený vztah v proměnách času. Vztah, ve kterém zdaleka nejde jen o nevěru ... Milé, vtipné i dojemné vyprávění, které se už dopředu vzdalo jakéhokoli zbytečného a kontraproduktivního moralizování a spokojilo se s pokorným a nevtíravým pohledem na opakovaná setkání ústřední dvojice. ()
je mi 74 let a chápu že lidské názory na svět se mění časem spíš je mi z toho smutno mládí a síla je pryč a člověk zústane sám a čeká na paní Kaplanovou strašně ten čas běží zkuste ho zastavit to prostě nejde jen musíte ho prožít a srovnat se s tím vším deda :-) trochu mi to přimělo Na úrovnl segal byl taky cvok a alesiová byla skvělá :-) ()
A KDYŽ UŽ O TOM MLUVÍTE, TAK BYSTE SI NAPŘÍŠTĚ NEMĚLI PLÉST IMPOTENCI A IMPERTINENCÍ. Bernard Slade je proslulým dramatikem, u nás však je jeho her známo jen pár. Viděl jsem naživo inscenaci s Veronikou Freimannovou a Zdeňkem Žákem, která byla hozena víc do komedie, v tomto filmu přicházejí na řadu (nebo jsou lépe ztvárněny) hodně vážné okamžiky, navíc se mi líbí rámování jednotlivých období fotkami z americké historie. A v neposlední řadě jsem rád, že vidím Alana Aldu jinde, než v tom legendárním seriálu (tedy pokud nepočítáme pár jeho projektů z přelomu osmdesátých a devadesátých let nebo filmy Woodyho Allena). 70%. ()
Galéria (29)
Zaujímavosti (5)
- V jednom z dobových záběrů můžeme vidět Gregoryho Pecka ve filmu Jako zabít ptáčka (1962), který taktéž natočil režisér Robert Mulligan. (LINKIN)
- V části odehrávající se v roce 1961 se mluví o McQueenovi v Motýlkovi. Motýlek je ale z roku 1973. (Kulmon)
- Titulní píseň původně složil Paul McCartney se skupinou Wings. Nebyla však použita. Přednost dostala píseň "The last time I felt like this", kterou má na svědomí Marvin Hamlisch. (Terva)
Reklama