Harry Potter a Dary smrti - 1.

Po cely cas vyborne -> s priemernou urovnou spomienok na kniznu predlohu a predchadzajuce filmove casti som bol divacky "angazovany" pocas celeho filmu. Nevadil mi ani ten okaty "skanzen" stylov, ako prehliadka najvyraznejsich filmarskych postupov udomacnenych v kinematografii blokbasterov za poslednu dekadu, ktore pred divakom defilovali, prelievali a opakovali sa od sekvencii ku sekvencii. Podobne pochopitelna mi prisla aj repetetivnost v predstavovani teen rozorvanych dusi, pricom vdaka uzitemu stylu, sa este viac zvyraznilo vykrajovanie emocne napatych chvil, resp. ich sprostredkovanie skrz zvyraznenie mimiky hercov. A sekvencia tanca na hudbu Nicka Cavea je mojim osobnym vrcholom a zaroven pre dalsie pozeranie mozno aj kliatbou tohto "polodielu" v jednom -> tych par sekund mi totiz dokonale sprostredkovalo celu emocnu paletu a tazivost situcie hrdinov rovnako intenzivne (a mozno aj viac) ako zvysok tych scen filmu, ktore sa snazili (v mojich ociach uspesne) o to iste. Je to pre mna ekvivalent "sprchovej sceny" v Casino Royale. (22.11.2010)

Yates jde až na dřeň a z Pottera tříská emoce, atmosféru, ale i brilantní humor (a to zcela náhle, ovšem funkčně i ve vážných momentech, kdy by to jeden nečekal). Relikvie smrti je plná velmi odvážných momentů (z hlediska režijního, hereckého i z hlediska celé téhle série), nad nimiž zůstává rozum stát... Přesto to není na plný počet. I navzdory rozdělení do dvou dílů jsou některé kapitoly příliš uspěchané, než aby stihly vyniknout a celková návaznost také nefunguje - Relikvie jsou roztěkané, nepropojené... Těžkým paradoxem je pak naprosto ultimátní animovaná vložka, která představuje ve filmech o Potterovi naprosté novum, je sama o sobě brilantní ale do teď se nemohu rozhodnout, jestli do filmu patří, nebo ne... Červenec je ale každopádně setsakra daleko!!! (28.11.2010)

Nevím, jestli tohle má být fantasy poklona Satanskému tangu, ale faktem je, že kdyby se vyházely všechny záběry, kde se postavy bezcílně trmácejí nebo oduševněle hledí do blba, zbylo by z toho tak 30 minut filmu, který by ještě navíc měl dost problém obhájit svůj smysl. Celá potterovská série se na stříbrném plátně stala od jisté doby nesnesitelně natahovanou a neinvenční podívanou, které jako sláma z bot kouká účelové vršení nesmyslných odboček a vytváření odéru soap opery. Přitom i z hlediska prokreslení postav je to nebohé a utrmácené, bez jiskry a čehokoli, co by člověka, který se na to nedívá jako na předraženou ilustraci knihy, udrželo v pozoru. Vysloveně zbytečný, nudný a troufám si napsat i hloupý půl-díl. (10.07.2011)

Nejslabší díl Harryho Pottera rozdělený do dvou dílů? No potěš, hrabeme prachy, hrabe. A bohužel se to dost podepsalo - první díl je nuda. Pohádka s thriller prvky a náhodami odkrytých hrobů. Je to smutné, ale jako fanynka jsem zklamaná. Hudba, herci, efekty - nic nového a fádnějšího v té roztahanosti. Cihlu na tebe. V druhé dílu se už konečně možná bude plakat, doteď se jen ušklíbalo. Bavila jsem se, když jsem si z toho dělala lehraci. Jinak jsem zívala. Sry, Harry, choval jsi se jako Frodo a to ti neprominu. Slabší 3*. (03.12.2010)

"Čáry, máry, fuchty, z černé mouky buchty" zažvatlal infantilně Hery Potrat máchaje svým kouzelným klackem jako nezletilá mažoretka, pro které je toto "veledílo" primárně určeno. A divíte se mu, když jej pronásleduje nepředstavitelné bubu zlo, které vypadá, jako by si pan Lugosi zašukal s Gapou? Zaplať Satan, že si paní Rohlíková už nahrabala dost a začíná nám konečně vrcholit! Ačkoliv jí dávám tak maximálně rok než zjistí, jaká to byla kravina, zakroutit krkem své zlaté huse a celá ta kalvárie začne nanovo cyklem "Hery Potrat returns and begins". Zatím snad zůstane chvíli zaneprázdněna tím, aby nám mohli po ústavech volně pobíhat retardi, kousat ošetřovatele a navzájem se mrzačit! Tak jako předchozí počiny, i tahle Relikvie Smrdí. Smrdí vynikajícím marketingem, klobouk dolů! A mě je špatně, když si vzpomenu, kolik je skvělých fantasy knih nejen pro děti, ze kterých se nešílí, protože jejich autor již v chudobě zesnul, nebo neošukal správného nakladatele. Co paní Rohlíkové tedy rozhodně nelze upřít je, že mistrně využila díru! A to i tu v trhu. Grafomanským výcucem bestoffů všemožné fantasy literatury se dokázala bez skrupulí nacpat přesně mezi Tvajlajt a Pokémony a svou plagiátorskou homopohádkou zprznit vkus tisícům našich dětí a dokonce i několika slaboduchým dospělým z mé topky. (30.11.2010)