Operace Silver A

50% Moc pěkná výprava, za kterou by se nemusel stydět ani film do kin. Obsazení též velice povedené, někteří herci skutečně výborní, avšak scénář (a dramaturgie) mě zklamala. Na stopáži 150 minut se kromě finále ( do atentátu na Heydricha) řeší téměř stále jen milostný vztah k postavě Alfréda Bartoše a postavy se chovají jako by válka vůbec nebyla. Chodí si v noci venčit psa, chodí si užívat do kaváren, scházejí se v klidu, nechávají u sebe přespávat kdekoho a co chtějí dělat, v čem spočívá jejich odboj- nic se divák nedozví. Že se lidem život změnil poznáváme jen z toho, že jídlo a cigarety jsou na lístky, že není káva, limonáda z náhražek a venku jsou německé nápisy. Žádné větší obavy, že by je někdo mohl udat, že jim hrozí nějaké větší nebezpeční od němců či čechů, kteří s němci spolupracují, klidně si v Praze projíždí na loďce....pro osoby, které nemají o této době žádné či zcela mizivé povědomí film přibližuje atmosféru a skutečnosti, které se v tu dobu děly pouze minimálně a vzdáleně. Proč byl povolán Heydrich do Čech, jaké bylo jeho postavení, co bylo jeho úkolem, proč ho exilová vláda chtěla odstranit..... o tématu řešení židovské otázky se dozvíme pouze to, že jim byly zabavovány auta a kabelky.....místo toho jen řešíme postavu Alfréda, který zkouší sbalit nejdřív Hanu (K. Issová) a pak Táňu (T. Villhemová) a že i když jsou obě vdané a jedna dělá zpočátku drahoty - tak ho ve výsledku chtějí obě......přibližení této velice náročné doby (kromě pěkné výpravy a mučení ve finále) je skutečně promarněné. Bohužel. (17.10.2016)

Fakt nevím, jak k tomuto filmu přistupovat, z hlediska filmařiny dobře odvedené řemeslo, velmi dobré herecké výkony, zejména Klára Issová a Jiří Dvořák, jenže na druhou stranu mám problém s tím uvěřit, že odboj fungoval takovým amatérským způsobem. Ten film mě nechal morálně rozpolceného, zda se dá jít na ruku motivaci jednání hlavních hrdinů, nebo je prostě odsuzovat. To je vskutku problém. Nevadí mi to, že film nic neheroizuje a nestaví na piedestal, snaží se působit realisticky, ale přece jen se musím ptát, je to dobře pojmout téma takovou cestou? Vzhledem k tomu jaké hrozné filmy do českých kin chodí za posledních deset let, tohle je na české poměry vysoký nadprůměr. (29.08.2010)

Jirka Strach umí natočit super filmy a toto téma je vlastenecky vděčné, přičemž rozumím tomu, že na úkor faktů, které nejsou známé, je nutné jednotlivým postavám vtisknout nějaké charakterové rysy. Rozumím i pohnutce vykreslit "budoucí hrdiny" jako obyčejné lidské bytosti v těžké době. Bohužel ve vztahu k tématu nemám pochopení pro žádné milostné pletichy, natož pro proutnické extempore, které předvedl s postavou Alfréda Bartoše. Tohle se opravdu nepovedlo, takže další historická přesnost celého snímku je tímto dost pošlapána. Škoda. 60% (09.10.2016)

Možná by tomu svědčil prostřih do jednoho celistvého filmu, protože některé motivy jsou rozváděny dál a dál i ve chvílích, kdy už jsou dovyřčené jejich pointy (především charakteristika postav je jakoby představována zas a znova), ale jinak rozhodně velmi slušná práce, která postupně graduje nad rámec všeho, co jsem zatím od Stracha viděl. 70 % (13.10.2015)

Tak takhle ne. Námět výborný, podání povrchní. Docela slušné herecké obsazení, dobrá Tatiana Vilhelmová jako rozmazlená panička s heslem „chci víc, nemám nic“ nebo rozkošnický seladon Jiřího Dvořáka. O to víc mě mrzí nikam nevedoucí epizodky Jany Hlaváčové a Taťány Medvecké. Ovšem pokus o zlidštění příběhu řadových občanů v těžké době mě tady nepřesvědčil (na rozdíl od Habermannova mlýnu nebo s přimhouřením oka Protektora). Nemůžu se prostě ztotožnit s tím, že parašutisti z Anglie si tady do celkem pohodového protektorátu přilítli zachlastat a zasouložit (jen s minimálním náznakem, že jsme okupovaní nebo že nedejbože někde je válka). Nemluvě o celkem volném pojetí stanného práva (v jedné scéně hysterie z nezakrytých oken, v jiné scéně pohodově hlučná manželská hádka na noční ulici). Asi by mě na kolena měl dostat emocema naflákanej závěr, ale ani to neproběhlo. Gestapácké razie a výslechy na mě působily dojmem parodie. Takže znovu a nikoli poprvé píšu, že skutečnou atmosféru a napětí mi poskytnou o půl století starší filmy Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma. Což možná bude tím, že to dělali lidi, co protektorát skutečně zažili. Pro mě Operace Silver A bohužel na jedno podívání. (10.11.2012)