Réžia:
Jaroslav HanušScenár:
Jiří DědečekKamera:
Petr PolákHrajú:
Miroslav Vladyka, Jan Hrušínský, Miroslav Táborský, Jaroslava Obermaierová, Magdalena Zimová, Karel Zima, Lucie Černíková, Otmar Brancuzský, Renata RychláObsahy(1)
Pohádka vypráví příběh tak trochu nepraktického knihkupce Bartoloměje, který se rozhodne skoncovat se svým staromládeneckým způsobem života. Vše se odehrává v době, kdy být knihkupcem znamenalo výborné postavení a zajištění a tak není divu, že knihkupcův sluha Stanislav čile, avšak nenápadně, nabízí jako ideální partii svou dceru Flóru. Právě v tu chvíli se však Bartoloměj seznámí s půvabnou Klárkou, která si přichází koupit knížku o bylinkách. A do toho všeho se zamotá ještě Klárčina teta, která je tak trochu čarodějnice a celá partička nebezpečných lesních strašidel v čele s Vrtákem lesním. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Vcelku příjemná pohádka, která měla i poměrně slušnou výpravu. Herecké obsazení je velmi dobré. Písničky jsou slabou stránkou filmu, klidně by tam být nemusely. Možná sloužily k natáhnutí filmu na správnou délku. Co mi ale vůbec nesedlo, byl opravdu starý (jeho filmová milá je o 26 let mladší) starý mládenec v podání Jana Hrušínského. Navíc se mi ani nelíbil jeho projev - mluvil jako úchyl - rozhodně si myslím, že umí zahrát lépe. Že by ani jemu ta role nesedla? Také strašidla - pankáči - se do pohádky vůbec nehodí. Ale klidně se na pohádku podívejte, nebudu vám prozrazovat, jestli dopadla dobře :-) ()
Tak tahle pohádka je tak špatná, až jsem se u ní výborně bavil. Příšerný Hrušínský, podlý sluha Vladyka, jeho příšerně zpívající dcera, výborný pankáč (vrták lesní) Táborský, jeho poskoci (zvlášť ta, co po něm furt něco opakovala), hudební čísla a hlavní zápletka, jejíž vyřešení nakonec snad ani nikoho nezajímalo. Chvílemi jsem si myslel, že sleduji parodii samu na sebe. Hodně bizarní podívaná, kterou jsem si ale užil. Čtvrtou hvězdu dávám za zlatého retrívra. ()
Pohádka o knihkupci, to samo o sobě se mi líbí. V dobách, kdy lidé ještě četli, udál se příběh, jehož hlavním hrdinou byl knihkupec, jeho nehodný sluha se svou tatíkem manipulovanou dcerou, čarodějka z lesa a její neteř, tři pošahaná strašidla z téhož lesa a pes. Knihkupec jednoho dne zatoužil po lásce, jeho sluha zatoužil do mrtě využít nabízející se příležitost, jeho dcera toužila nejspíš po jiném otci a čarodějná neteř se nechala přesvědčit, že touží po knihkupci. Strašidla toužila po knize, nutno říct, že po jedné konkrétní, neb všechny ostatní knihy byly předmětem jejich nenávisti, aby se pak ukázalo, že vlastně po knize touží jenom jedno z nich a druhá dvě touží po hodnotách jiných, jedno po lásce a druhé chce mít hlavně svatý klid. V tom všeobecném toužení se nikdo neptal, po čem touží dějotvorný pes, bylo to však jedno, protože, ač se nikdo neptal, pes svou touhu naplnil a s nezúčastněným výrazem pravého aristokrata dovedl všechny k naplnění jejich tužeb a pohádku ke šťastnému konci. Písničky byly do dobového ladění pohádky jak rána bucharem do hlavy (stylově, jinak písničky měly mimořádně vtipné texty), ale to byla strašidla taky. A protože jsem se bavila a dobře se u toho žehlilo, cítím se být naprosto spokojeným divákem. ()
Já vám ňák nevím, co se to s těmi čétéčkovskými pohádkami děje... Ať to napíše Honza nebo Jirka (v tomto případě Dědeček), režíruje Standa, Karel nebo Jarda ... všechny nakonec dramaturgicky zprzní Jiřík Chalupa. Frajer, co donekonečna roztáčí kolotoč uniformních mučivých zhovadilostí - jedna k nerozeznání od druhé. "Tajemná truhla" je bohužel další takovou železnou košilí, na jaké jsme za desítky let studiové produkce zvyklí. Trocha toho strašení, barevných světýlek, trocha té obligátní pouťové lásky na první pohled ... a navrch neskutečná kopice nudy v naprosto nefunkčním rámci. Kolosální zhovadilost tvůrčího týmu se pak naplno projeví v závěru příběhu. Během poslední dvacetiminutovky jsem nabyl pocit, že točili podle scénáře, kterej se někomu rozsypal na chodbě a neměli číslovaný stránky. Když k tomu připočtu absenci jakéhokoli osvěžujícího nápadu, vychází mi čistý kašírovaný odpad. Nakonec musím ale zvednout hodnocení alespoň na jeden bodík - kvůli Miroslavu Táborskému a třem povedeným strašidláckým pšoukům. ()
Ona ta pohádka není úplně špatná. Hlavně teda písničky - pro kritiky dodávám, že si musíme znovu uvědomit, že je to pořad určený dětem, jsou zpěvné a melodické. Celkový děj je sice dost unylý a nepříliš záživný. Pohádka postrádá skutečnou dramatickou zápletku. Ostatně do padesáti šesti minut se toho taky moc nenarve. Ale jednu hvězdu dávám i za Lucii Černíkovou jejíž úsměv snad nelze nemít rád a docela dobrého Táborského. Jinak ale i strašidla vypadala jako pankáči a že by teda zrovna strašili nebo působili jako to pověstné pohádkové zlo...to se říct nedá. ()
Reklama