Réžia:
Jaroslav HanušScenár:
Jiří DědečekKamera:
Petr PolákHrajú:
Miroslav Vladyka, Jan Hrušínský, Miroslav Táborský, Jaroslava Obermaierová, Magdalena Zimová, Karel Zima, Lucie Černíková, Otmar Brancuzský, Renata RychláObsahy(1)
Pohádka vypráví příběh tak trochu nepraktického knihkupce Bartoloměje, který se rozhodne skoncovat se svým staromládeneckým způsobem života. Vše se odehrává v době, kdy být knihkupcem znamenalo výborné postavení a zajištění a tak není divu, že knihkupcův sluha Stanislav čile, avšak nenápadně, nabízí jako ideální partii svou dceru Flóru. Právě v tu chvíli se však Bartoloměj seznámí s půvabnou Klárkou, která si přichází koupit knížku o bylinkách. A do toho všeho se zamotá ještě Klárčina teta, která je tak trochu čarodějnice a celá partička nebezpečných lesních strašidel v čele s Vrtákem lesním. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (22)
Nebýt těch rádoby vtipných písniček, tak bych klidně dala i o hvězdičku více. Jan Hrušínský mi svou mluvou občas připomínal pana prezidenta Klause. Jaroslavě Obermaierové role kouzelné tetičky krásně sedla a myslím, že si ji užila. Líbila se mi mnohem víc než v nováckém nekonečném seriálu, kde hraje babu Nyklovou. ()
Tak tahle pohádka je tak špatná, až jsem se u ní výborně bavil. Příšerný Hrušínský, podlý sluha Vladyka, jeho příšerně zpívající dcera, výborný pankáč (vrták lesní) Táborský, jeho poskoci (zvlášť ta, co po něm furt něco opakovala), hudební čísla a hlavní zápletka, jejíž vyřešení nakonec snad ani nikoho nezajímalo. Chvílemi jsem si myslel, že sleduji parodii samu na sebe. Hodně bizarní podívaná, kterou jsem si ale užil. Čtvrtou hvězdu dávám za zlatého retrívra. ()
Vcelku příjemná pohádka, která měla i poměrně slušnou výpravu. Herecké obsazení je velmi dobré. Písničky jsou slabou stránkou filmu, klidně by tam být nemusely. Možná sloužily k natáhnutí filmu na správnou délku. Co mi ale vůbec nesedlo, byl opravdu starý (jeho filmová milá je o 26 let mladší) starý mládenec v podání Jana Hrušínského. Navíc se mi ani nelíbil jeho projev - mluvil jako úchyl - rozhodně si myslím, že umí zahrát lépe. Že by ani jemu ta role nesedla? Také strašidla - pankáči - se do pohádky vůbec nehodí. Ale klidně se na pohádku podívejte, nebudu vám prozrazovat, jestli dopadla dobře :-) ()
Tak jsem se vyspal na nepěknou pitchu a zřejmě jsem v polospánku několikrát vypadl z kavalce prdelí napřed, poněvadž má téměř první myšlenka (cigáro, kde to jsem, kurva, žiju) byla, co to doprdele včera mělo znamenat, že mi to zanechalo vypálený oční pozadí a dost možná i pozadí prdelní, neboť těch nočních výsadků z pelechu na KOVRAL bylo jistě požehnaně. Že je Táborský produkt genetického inženýrství, co se týče jeho tlamy nelidské, to víme jistě všichni dávno, nicméně to jeho herectví nikdy nevadilo, až na tuto výjimku...on a jeho další dva pomocníci (kteří se doufám již sedm let živí jinou profesí - popelář, politruk, poslanec- k posrání) namaskovaní a vystajlovaní jak Johnny Rotten mě neskutečně iritovali a pakliže jejich výblitky měly býti vtipnými, tak musel být scénárista na škole velmi oblíben a jeho břitký humor skončil u píchání holčiček do očiček verzatilečkou. Za ta tři strašidla se normálně stydím, nejvíc za tu opakující se krávu, tu bych vzal po tlamě něčím hodně těžkým a dlouhým...asi PetrPanovo pérem. Klárka a její teta mi byly upřímně u prdele i s jejich tajemnou truhlou, ve které měly zalehnout ve třetí minutě tohoto nesympatického a nesymfonického (hudební pohádka/sarkasmus desetiletí) blábolu a mohlo být na světě lépe. Vrátím-li se ještě k pokusu o hudební tampón, pak poslední imaginární hvězda odplula do hajzlu za nelibých zvuků nakřáplého hlasu kastráta, který z nepochopitelného důvodu přezpíval Vladyku, to už mi ale praskal penis vzteky napříč a já se tedy nemohl dokonale soustředit na zápletku o hovně. Zkrátka a dobře, ČT by měla bodat na setrvačnost a přestat točit takovéto hrůzy v kadenci lahkého gulometu, jenže...ehm...jak pak projebat ty miliardy z poplatků... to byste nevokecali, co? ()
Já vám ňák nevím, co se to s těmi čétéčkovskými pohádkami děje... Ať to napíše Honza nebo Jirka (v tomto případě Dědeček), režíruje Standa, Karel nebo Jarda ... všechny nakonec dramaturgicky zprzní Jiřík Chalupa. Frajer, co donekonečna roztáčí kolotoč uniformních mučivých zhovadilostí - jedna k nerozeznání od druhé. "Tajemná truhla" je bohužel další takovou železnou košilí, na jaké jsme za desítky let studiové produkce zvyklí. Trocha toho strašení, barevných světýlek, trocha té obligátní pouťové lásky na první pohled ... a navrch neskutečná kopice nudy v naprosto nefunkčním rámci. Kolosální zhovadilost tvůrčího týmu se pak naplno projeví v závěru příběhu. Během poslední dvacetiminutovky jsem nabyl pocit, že točili podle scénáře, kterej se někomu rozsypal na chodbě a neměli číslovaný stránky. Když k tomu připočtu absenci jakéhokoli osvěžujícího nápadu, vychází mi čistý kašírovaný odpad. Nakonec musím ale zvednout hodnocení alespoň na jeden bodík - kvůli Miroslavu Táborskému a třem povedeným strašidláckým pšoukům. ()
Reklama