Udalosť

Ve své době nedoceněné a nepochopené STALO SE je ve skutečnosti vizionářským filmem o environmentální krizi. Jednou z hlavních výtek je, že film se prezentuje jako horor (a využívá některých hororových konvencí), ale ve skutečnosti není děsivý (spíš nechtěně komický), čímž jako žánrový počin selhává a je proto špatný. Jenže ta absence hrůzy ("Je to jenom větříček, haha") je tady zcela záměrná a funkční. Odráží totiž neviditelnost a neuchopitelnost globálních klimatických procesů, které se běžným lidem a často i vědcům prostě zdají natolik abstraktní, neurčité a neohrožující blízkou budoucnost, že kvůli tomu nejsme schopni přestat v nastoleném sebedestruktivním chování, které s největší pravděpodobností přivede planetu do těžko obyvatelného stavu. A odtud pak plyne ten nejděsivější aspekt Shyamalanova filmu, totiž ztráta pudu sebezáchovy a série sebevražd - protože co jiného aktuálně lidstvo (v rozvinutých zemích) páchá, než právě kolektivní sebevraždu? Zároveň je ve filmu opravdu důležitá role vědy a všimněte si, jak ji Shy provokativně, a přitom přesně ukazuje nikoli jako definitivní řešení problému, ale jako sice užitečný a zároveň nedokonalý nástroj, který komplexitu celého neurčitého DĚNÍ (odtud název filmu, v přítomném čase) nedokáže zcela a adekvátně postihnout. Ostatně jak si můžeme být jisti, že ta mysteriózní epizoda na severovýchodě USA skutečně přestala sama od sebe, nebo jestli ji neukončila dobrovolně vyjádřená vůle k sebeobětování ve jménu lásky (ach, jak patetické) v moři samozřejmě internalizovaného individualismu? Výborný, nekompromisní a ve svém vyznění znepokojivě ambivalentní film - a ano, strašně nacastovaný a zahraný, ale to se dá dnes brát jako součást kouzla. ___________ Detailnější rozbor filmu tady. (28.07.2021)

Strach, paranoia a napětí, to všechno funguje, film je v tomhle vzácně konzistentní, ekologie je teď hodně ostře sledovaná věc, víte, ano, zdravíme Václava, Shyamalan prostě potřeboval hit a jede po určité vlně a proč to nepřiznat, hlavní téma je nedomyšlené a možná i vymyšlené a blbé. Co je mi ale víc líto, jsou ty špatně motivované postavy a nic, co by je vytrhlo z té letargie. A až moc šedých barev. A hudba Jamese Newtona Howarda, kterou si nejvíc užijete, když ji máte ve sluchátkách a utíkáte před bouřkou :-P A škoda některých recenzí a neposkvrnění tím červeným trailerem to mají úplně nejlepší, čímž bych se logicky mohl dostat až někam na sedmdesát procent. Stále se mi ale vkrádá do hlavy takový pocit, že ať se bude dít v budoucnu cokoliv, nevím, zda mě to ještě bude zajímat... (23.06.2008)

Vynikající!! Přes vlažné přijetí tohoto filmu, já osobně ho považuji za Shyamalanův nejlepší. Téma je mi vyloženě blízké od dob Romera a Cronenberga v jejich začátcích a fungovalo výborně rovněž. Všudypřítomné apokalyptické zlo, záhadné cosi, brutální mrazivé, nepříjemné, ztísněné a nepředvídatelné ... Ať už jsme čekali jakýkoliv konec, tento se mi zdál nejpřirozenější. Prostě to skončilo ... Vynikající atmosféra. Opravdu paráda, tyhle filmy můžu. (11.09.2009)

Slušná atmosféra, pasáž v opuštěném domě se starou babicí geniální, stejně epizoda pro červený Jeep Wrangler uprostřed Pricetownu...ale co ten IMBECILNÍ scénář?? Wahlberg si sedne ke stolu s umělými sklenicemi od vína a začne vykládat pseudointelektuální vedeckofantastické kraviny jen chvilku poté, co vedl monolog s pokojovou květinou, navrch plastovou? OMFG ne, Shyi, tohle ne... (26.03.2009)

Škoda, že ten vítr nepohltil také Václava Klause, aspoň by ta Shymalanova ekologická agitka měla nějaký užitečný efekt. Ale vážně – Shyamalan svojí režisérskou zručnost neztratil a stále umí natočit scény, při kterých zamrazí, problém je ale ve dvou věcech – v nedomyšleném konceptu, kdy si logika dává dost často dovolenou a pak hlavně v ústřední herecké dvojce. Mark Wahlberg, ať ho mám rád sebevíc, se do role středoškolského profesora biologie a tápavého manžela absolutně nehodí (Markovi jsou vlastní nasrané macho postavy, nejlépe se zbraní v ruce) a kdykoliv se snaží zahrát nějakou vážnou emoci a do toho promluví, ruinuje se svým věčně zkrabatělým čelem a nevěrohodností projevu veškeré dění na plátně. Marku, sorry, tohle se nepovedlo (Jacksonova ´The Lovely Bones´ se bojím, bojím). Zooey - nachová panenka s velkýma očima – tomu pak dává ještě ránu. S castingem a nedomyšleným scénářem tedy Shyamalan prohrál na celé čáře, ale ještě pořád zůstávám jeho příznivcem. (20.07.2008)