Tudorovci: Sex, moc a intrigy

Barvitý historický seriál o atraktivním úseku anglických dějin. Je mi celkem jedno, jestli se autoři drželi věrně historické pravdy, nebo ne a překročili s autorskou licencí běžné zvyky. Je to krásná podívaná a o atmosféře britského královského dvora v 16-tém století vypovídá nepochybně stejně pravděpodobně jako učebnice dějepisu. Rád bych jednou viděl takový seriál třeba o Přemyslovcích. (23.10.2011)

1. série - 70% - Detailně probraná politika, poutavé vztahy, nekompromisní činy a spousta linií, kterým pohříchu chybí atraktivnost. Kdyby se scénář soustředil na krále, jeho partnerky a případně na nejzajímavější lidi z jeho okolí, tedy v mých očích Wolseyho a Brandona, šlo by o perfektní žánrovou dobovku. Místo toho ale jde do neúměrné hloubky historických skutečností (což při jejich občasném pozměňování lehce postrádá smysl) a podkopává tak nohy samotnému ústřednímu příběhu. 2. série - 85% - Tvrdší kalibr ve všech směrech. Prchlivější Jindřich, intriky sahající až do Říma a i bez dějepisu jasný pocit, že tady se na optimismus čeká marně. Hlavním zlepšením proti úvodní sezóně je ale určitě srozumitelnější politika a pochopení, že ne všechno, co se toho času na dvoře řešilo, musí být řečeno. Zapuzená Kateřina, Thomas More nebo všudypřítomný Cromwell mají proto v příběhu o to pevnější a zásadnější místo. Nejslavnější dějový zlom snad celého Jindřichova panování ale přichází v samém závěru a zanechává po sobě lehkou příchuť osudovosti a nového začátku. 3. série - 90% - Michael Hirst pokračuje ve svých scénářích v kvalitativním vzestupu a dovádí Tudorovce do doby věčných neshod, zdrcujících zklamání a náznaků neodvratné zkázy. Hlavně ale ukazuje, že i dlouhodobě intrikující postavy si zaslouží soucit nebo to, že i nejpevnější charakter může podlehnout všudypřítomnému tlaku a uchýlit se ke stejným praktikám, jaké používají lidé kolem něj. Kromě toho jsem se dočkal i svého nejoblíbenějšího dílu vůbec. Nechci z něj prozrazovat nic, protože historie sice možná spoiler není, ale pochybuji, že máme všichni nastudovaný Jindřichův životopis od A do Z. Proto jen prozradím, že jde o čtvrtou epizodu. Kdo viděl, ten ví. Kdo neviděl, bude očarován. 4. série - 75% - Stárnoucí král, houstnoucí intriky, rozum pobírající Jindřichovi potomci a závěr ságy. Škoda jen, že tentokrát scénář občas lehce klopýtá a pár motivů se opakuje, protože střídání manželek hlavního hrdiny nemůže být strhující napořád a debaty o smyslu a směru anglické církve už také byly probrány snad ze všech stran. Přesto Tudorovci nemají šanci spadnout kamkoli do oblasti průměru. Na to jsou totiž herci až příliš brilantní sestavou, které stále s přehledem vévodí znovuzrozený Myers. Jeho dokončený přerod z popudlivého mladíka do strhaného muže zmítaného vlastním nezvladatelným já je jedním z nejpůsobivějších dlouhodobých hereckých koncertů, co jsem měl tu čest poznat. Velmi zdatně mu sekunduje vyzrálý Henry Cavill a Sarah Bolger, která z nenápadné postavy přesvědčivě dozrála do potenciální panovnice plné až děsivě jasných cílů. Ať už je ale závěrečná série jak chce rozporuplná, její úplný závěr rozechvívá nadlouho. Osudové smíření a vzpomínky na klíčové okamžiky celého lidského života. A klid v Jindřichových očích. Poklona, veličenstvo. (14.03.2009)

Celá slavná Anna Boleynová je sice mimořádně nesympatická, ale Sam Neill a hlavně Jonathan Rhys Meyers seriál táhnou a úplně v pohodě utáhnou (Neill tedy bohužel jen v 1. sérii). Ale král Jindřich by si klidně všech pět hvězd zasloužil sám. Nafoukaný, arogantní, sebevědomý, nesmírně mocný a pro nepřátele velmi nebezpečný. Tak to má být. (20.07.2012)

Podle názvu jsem si myslel, že Tudorovci, jsou nějaký druh brouků. A vida, moc jsem se nemýlil. Opravdu to vypadá, že Tudor je nějaká mužská varianta Kudlanky Nábožné, pač po styku taky zanedlouho následovala likvidace samičky. A jestli je taky pojídal? Když se podívám na jeho dobové vyobrazení, klonil bych se klidně k názoru, že ano. Ten hnusák je na přesdržku, už od pohledu. To obsazení, celkem hezkým hercem, je pro něj hodně silná lichotka. 70% (09.08.2013)

"Tudorovci" nejsou dokonalí, ale dokážou skvěle vyvážit své slabší stránky. Průserem seriálu jsou hlavně na začátku směšné CGI krajinky a mdlá hudba, postupně se k tomu přidává i nešťastné herecké obsazení. Hlavním problémem je sám Rhys Meyers, který to jakž takž zvládal jako mladý Jindřích, u starého ale připomíná nějakou postavičku z Monty Pythonů. Nenadchla ani Natalie Dormer. Pak jsou tady ale i překvapení - a to hlavně ve vedlejších rolích: skvěle dozrávající Henry Cavill coby Charles Brandon, pak slabě začínající, ale skvěle finišující Sam Neill a Anthony Brophy (překvapivě dojemná role velvyslance Chapuye). Postupně začíná dorůstat i hudba - ústřední smuteční melodii nebo motiv Wolseyho konce (i když se hodně kradlo z Posledního Mohykána) mi na Spotify hraje dodnes. Ve třetí a čtvrté řadě chytá druhý dech i scénárista (i když je stejně půl seriálu o sexu a popravách), takže po pompézním finále musím dát za čtyři - prozatím je to asi nejlepší historický seriál, jaký jsem viděl. Nemluvě o tom, že jsem se - po Tudorovcích, White Queen a několika hodinách strávených na Wikipedii - konečně začal trochu chytat v anglické historii. Juj! P.S. S těmi popravami by to mohli mírnit - při kuchání zaživa si má milá musela odběhnout na WC odhodit boa. (09.03.2015)