Trhák

Plejáda známých českých herců a zpěváků, a přece tenhle film nevyužívá svůj potenciál do poslední kapky. Smoljaka a Svěráka mám ráda, jejich filmy jsou vždy specifické a jejich podíl je v nich znát. Trhák není výjimkou. Přesto však myslím, že stopa Smoljaka a Svěráka pod vlivem Podskalského mírně zaniká, což je ke škodě věci. Trháku je ale nutno přiznat množství chytlavých písniček, několik zajímavých scén a vtipných gagů. Pokud tento film neberete příliš vážně, můžete si jej dost dobře užít. Je to totiž tak ujeté, že to ani jinak vnímat nelze. (14.12.2012)

Svěrákovskosmoljakovský humor patrný ve filmové komedii o natáčení komedie ve vsi Lipovec. V příběhu hrají důležitou roli písničky, proto účinkuje řada zpěváků. Zagorová v roli učitelky Elišky kouzelně naivní, její partneři pyrotechnický agronom Ticháček (Abrhám) a řezník (Kukura) roztomile nemotorní. Nejlepší scény: 1. režisér Kohoutek (Smoljak) odmávající výbuch, 2. účast staříčka Lukeše (Řehoř) na vlastním pohřbu. (28.12.2008)

Když jsem Trhák viděl v dětství, neměl jsem vůbec šanci pochopit, o co v něm jde, ale přesto mi to už tenkrát přišlo hodně zábavné. Nyní s odstupem let, po novém zhlédnutí v telce, jsem se do Trháku (a jeho písní) téměř zamiloval a nově mi zde ten film přijde docela nedoceněný (byť Podskalského filmy jsem nikdy moc nemusel a z dnešního pohledu by se asi řeklo, že to je dějově strašný bizar, který se netrefí do chuti každému). Obsazení je v podstatě bezchybné, stejně jako ty písně, místy mi to přišlo skutečně hodně vtipné, a celkově je to mnohem chytřejší film, než by se mohlo na první (povrchní) pohled zdát. Navíc už je to dnes jedna velká nostalgie, neboť většina umělců, kteří se zde objevili, už jsou dávno po smrti nebo jsou z nich starci nad hrobem, takže není divu, že lidi na YouTube pod každou písničkou z filmu svorně vzdychají, jaká je to krása a současně smutek, že takové filmy už se dnes netočí, což je samozřejmě pravda. (23.05.2021)

Jednoznačně nejslabší film autorského tandemu Svěrák & Smoljak, velmi ho sráží hlavně taneční a hudební kusy estrádní éry normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let (mimo jedné čestné výjimky - píseň Nech brouka žít se povedla i s tou uvozující pasáží s Goethovou citací...). Zrazující je totiž sám koncept celého projektu - jedná-li se o parodii budovatelských agitek a přiblblé normalizační bezduché zábavy, nesmí být ve výsledku také normalizační bezduchou zábavou. Žánr hudební komedie s desítkami vyprázdněných figurek showbyznysu je prostě vyžilý formát, který naštěstí odnesl čas. Komedii Trhák zachraňuje tradiční skvělé herecké obsazení (úvodní scéna castingu je spolu s předčasným výbuchem vesnické návsi vrcholem celého filmu), slušná porce fórků a gagů, zajímavý nápad (jakéhosi metafilmu o vzniku filmu) a kdyby se z Trháku vystřihaly (skoro) všechny hudební a taneční čísla, zřejmě by šlo o další skvělou (tentokrát krátkometrážní) komedii z pera klasiků českého filmového humoru... (25.03.2007)

>Jíši horor pičtur šou< aneb jak se za hnusákoffských časů na >blablandovskym vršíčku< trhaly žánry... Škoda jen, že je to jen takový kolchozně podbízivý a i na svou dobu pitomý blábol, i když jak vidno stádu líbivý i v dobách postnormalizačních... A že mě to ani nepřekvapuje, však stačí se mrknout na dnešní role zde šaškujících pseudokulturní kvazisvobody doživších se protagonistů, že... Víc už nic, ta druhá hvězda jen za hrstku(!) vskutku povedených scénářem daných hlášek... Jinak v igitátorovi tahle matérie i po víc jak třiceti letech způsobuje nějaký duševní trhání, nebo co... °-/ - - - - - (Poprvé viděno s pošetilostí sobě vlastní v kině v trhlých dobách, hodnocení kdysi po nějakém repete mnohé, komentíř zde jen tak čestně z plezíru jako dvastačestý - 21.1.2012) (21.01.2012)