Čierna labuť

Natálko, na konci filmu tvé postavě aplaudovalo plné divadlo komparsistů. Ale neboj, za dva měsíce ti budou aplaudovat tví největší herečtí kolegové, taky ve stoje, až si půjdeš pro zlatou sošku. Dechberoucí herecký výkon! A Aronofsky si minimálně jednu nominaci taky připíše. Můj dojem z filmu navíc umocňuje skvělá hudba - variace na PIČe. (03.01.2011)

Byl jsem z toho nervní. Neustále koukat na vynervovanou Natalii Portman, jak se hroutí a pseudohororově to kupuje nebylo úplně příjemné. Film klade důraz na ženskou (nejen) hygienu rozměrů až eyeswideshutovských a někdy to není pěkný pohled. Vždycky jí tam něco krvácí u umyvadla, nebo jí zas psychomatka stříhá nehty, nebo má halušky a ke konci jsme se už s tátou smáli, co se jí zase stane. Konec byl ovšem strhující a celý film je díky mnoha baletním scénám opravdu estetická podívaná. Chápu, že to byl asi záměr udělat divákovi ten zážitek trochu nepříjemný, aby se vcítil do její postavy, ale já dám vždycky přednost příběhově pochopitelnýmu zkrachovalýmu wrestlerovi, před zadaptovanou multivýznamovou psychobaletkou. A největší ovace si stejně zaslouží Čajkovskij a jeho nesmrtelná hudba. (25.12.2010)

Krásný film. Takových režisérů jako je Darren Aronofsky je opravdu málo. Mistrovské dílo, které mě okouzlilo v plném rozsahu. Okouzlující a křehká Natalie Portman je bohyně, která odevzdala všechno kouzlo pro svou roli (neuvěřitelná herecká krása). ČERNÁ LABUT' je moje (nyní prozrazená!) tajná filmová láska. Soundtrack ve mně rezonuje ještě týden po závěrečných titulcích. Pohlcující směs emocí, které zasáhnou přímo do srdce. (12.02.2013)

Když nám Portmanovic Natálka vyrostla ze svého pedofilního šarmu princezny Padmé, její Padedé je naprosto ohyzdné a Pádekatr totálně plochý. Když přeceňovaný egomaniak natočí s jeblou baletkou předvídatelný dokument o castingu na Lebedinoje ózero, člověku to až zahýbe statistickými tabulkami, kolik je tu najednou obdivovatelů anorektických "krasavic" a hochů v pitkáčích s obříma koulema. A to při posledním sčítání tvrdili, že jsou jich tu stále všehovšudy čtyři procenta! Toto je naprostý audiovizuální teror a čiré utrpení a doporučuji americkým tajným službám nahradit jím waterboarding v Guantanamu. První arabáš, kterému to pustí, prostě musí pod pohrůžkou opakované projekce vyžvanit Ládinovu adresu i s GPS souřadnicemi. Něco jako, když vás vaše maloměstská matka vytáhne v desíti na to Čajkovského veledílo online, navleče vás do těsných, hnusných tesilek, utáhne vám motýlka, až vám modrá hrtan a ještě vás nutí, aby se vám to líbilo! Navíc je Herr Aronofski kýčovitý jako panenka s porcelánovou hlavou a Natálku, dle toho jak se celý film tvářila, vážně podezírám, že si v rámci naturalistického herectví ten kolík do prdele opravdu vrazila. Ne, dělám si srandu, ve skutečnosti byla naprosto příšerná, nepřirozená a tvářila se jako zevní genitál. Normálně bych jednu dal alespoň za Kundisovic Milku, ale musím tady trochu srazit teplotu. Z toho Plijé Verbal blijé. (26.12.2010)

Děkuju režisérovi za ten nápad obsadit Natalii Portman, která konečně mohla ukázat co v ní je a já jí budu moc držet palce při Oscarech, protože tohle je její dost možná nejlepší herecký výkon. Tím však nechci říct, že by zcela zastínila všechny ostatní na place, protože Mila Kunis jí byla více než dobrou "protihráčkou", stejně tak mihnuvší se Winona Ryder zaujala. Černá labuť je velmi kvalitně natočené drama s thrillerovými prvky, které napomáhají navodit tu správnou atmosféru, paranoiu. Jediným problémem filmu tak je nepříliš originální zápletka, u které divák tak nějak cítí, že ji už někde viděl, což naštěstí zachraňuje její vizuální podoba, prostředí ve kterém se odehrává a samozřejmě Nataliino herectví. Není to čístých 5* (objektivně vzato by to byly nejspíš silné 4*), ale já je filmu rád přiklepnu, jsem moc spokojen. (26.01.2011)