Vykúpenie z väznice Shawshank

Tak jsem konečně dala na doporučení svého přítele a podívala se na Shawshank a musím říct, že se tak trochu stydím za to, že jsem s k němu dostala až v roce 2012. Umístění v žebříčku mě nechávalo chladnou, ale kupodivu musím říct, že je Shawshank tak opěvovaný zaslouženě. Je to přesně druh filmu, po kterém vám zbyde dobrý pocit a poťouchlý úsměv na tváři.Přestože hlavní zápletku aby člověk pohledal, je to nesmírně vtipný a zároveň dojemný příběho naději, o svobodě a přátelství především. Herecký koncert Morgana Freemana a možná i Tima Robbinse, kterému jsem nejprve musela přijít na chut. Vězeňské snímky mě baví a tenhle je pravděpodobně tím nejlepším. Nemám prostě vůbec co vytknout, takže plný počet. (25.06.2012)

Myslím, že na tento film může být Stephen King právem pyšný. Spolu s Osvícením a Zelenou mílí patří mezi jedny z nejlepších a nejznámějších adaptací jeho knih. Stejně jako má své kouzlo literární předloha, má své kouzlo i filmové Vykoupení z věznice Shawshank. Připomněl mi nezapomenutelné chvíle, které jsem prožívala při čtení povídky. Nejvíce mě dostal konec a hlavně závěrečná pasáž, jíž končí i samotná povídka. Jeden z filmů, při němž jsem na konci poměrně hojně slzela. Společně s mými dojmy a pocity z povídky, které prostupovaly celým snímkem a střídaly se s dojmy z něj, jsem byla obdařena nezapomenutelným a jedinečným filmovým zážitkem. Děkuji, Stephene Kingu. Děkuji, Franku. Děkuji, Morgane a Time. A všem, díky kterým mohl vzniknout "this incredible movie story..." King má obdivuhodný talent na vytváření rozmanitých a skvělých charakterů postav. A Frank Darabont má výborný talent při výběru herců, kteří tyto postavy v jeho filmech ztvární. "Doufám, že tam bude přítel a já mu podám ruku. Doufám..." (12.10.2007)

Jeden z nejlepších filmů všech dob!! Na vylíčení toho, jak je tento snímek úžasný, ještě nemá čeština dostatek výstižných slov, takže jen krátce - fantastické, grandiózní, velkolepé, skvělé, vynikající, excelentní, úžasné, jedinečné, nezapomenutelné, špičkové, dokonalé, nádherné, geniální, a hlavně lidské! Tim Robbins i Morgan Freeman se svými výkony povýšili mezi herecké velikány a Frank Darabont si nasadil laťku tak vysoko, že aby ji přeskočil, musel by natočit film, u nějž by diváci asi umřeli úžasem. Procítěný a pečlivě zpracovaný příběh neprávem odsouzeného muže musí dostat na kolena i nejotrlejší z diváků a to tak razantně, že se z těch kolen mnozí ani bez pomoci nezvednou. Naprosto dokonalý zážitek pro každého, kdo má ještě alespoň zbyteček srdce na svém místě s jednou neoddiskutovatelně nezapomenutelnou scénou. Kdo neviděl, neuvěří. (15.04.2003)

Malý filmový klenot, který si v budoucích anketách o nej film všech dob hlasitě říká o čelné umístění. Kdyby se mně někdo zeptal, co se mi líbilo na tomto filmu, musel bych mu říct, že všechno. Od začátku do konce si mráz dělal z mých zad autodráhu a na konci se mým tělem rozléval hřejivý pocit štěstí. A když už jsem u toho konce, ten se svou překvapivostí vyrovná i Obvyklým podezřelým, ale co do intenzity a citového prožitku ho hravě překonává. Kdo neviděl a má možnost, ať neváhá. Bude bohatě odměněn. (25.12.2002)

(1001) K filmu mám takový nostalgický vztah, protože můj tatínek pořád chodí po bytě a vykřikuje "právník to podělal!" a podobně. A když pláče i Morgan Freeman, kdo jsem já, abych neplakala! Zamlada byla moje oblíbená epizoda s mladým Elvisem, nyní si zejména užívám Clancyho Browna, jeho 192 centimetrů a bezkrevný obličej. Nicméně oficiální důvod, proč ten film oceňuji, je zobrazení mužského přátelství. Zajímalo by mě, jestli muži vidí toto zobrazení jako pravdivé. Oproti jiným filmům podobného charakteru mám dojem, že tady všechno tak nějak přirozeně zapadne do sebe, zvolení herci to neuvrhují do kýče, necítím křeč a nemám potřebu hledat chyby technického rázu. Navíc film dost sugeruje spíš než realitu jakési podobenství o touze po svobodě. A poslední scéna vypadá tak strašně divně, modře a ideálně, že čím jsem starší, tím víc mám utkvělý dojem, že se nikdy nestala a že je to jenom zoufalé přání zastiňující skutečné události. (Což mi přijde jako docela cool interpretace srážející náběh k předávkování sentimentem.) P. S.: S hrůzou jsem si vyzkoušela, že kdybych já byla Red, tak si "Zihuatanejo" několik let nevydržím pamatovat. (19.12.2014)