Poslední kanibalové

Osobne nechápem, prečo sa už tento Detodatov pvotný stret s kanibalmi nestal takým (ne)slávnym kultom, akým sa stal Cannibal Holocaust. Jungle Holocaust (alebo Last Cannibal World), čo sa týka nechutností, si totiž so svojim známejším bratom v ničom nezadá. Sú tu špinaví kanibali pochutnávajúci si na čerstvom ľudskom mäse, sú tu scény násilia (najčastejšie páchané na ženách) vrátane znásilňovania, a samozrejme, je tu skutočné zabíjanie zvierat. Deodato pozvoľna zvyšuje hranicu únosnosti tým, že nám najskôr ukáže hada požierajúceho jašterku a netopiera, neskôr samotné zabitie hada a pelikána údermi sekery do hlavy, až k absolútnemu vyvrcholeniu - odrezaniu hlavy a následnému kompletnému vypitvaniu živého krokodíla, ktorému ešte aj po vykuchaní bije srdce a jeho končatiny sa zmietajú v kŕčoch. Čiže navlas rovnaká scéna, akou bola v Cannibal Holocauste tak kritizovaná pitva korytnačky. Naviac sa dočkáme jednej veľmi alarmujúcej scény s vraždou práve narodeného dieťaťa. Popri týchto masakroch sa zároveň režisérovi darí udržať príbeh v uveriteľných medziach a v závere pekne vykresliť psychiku zdecimovaného civilizovaného človeka uväzneného v pazúroch besniacich domorodcov. Jungle Holocaust sa týmto svojou kvalitou (či ju vnímate pozitívne, alebo negatívne) stáva rovnako desivým hororom, akým je jeho slávnejší nástupca. (28.12.2005)

Dříve, než Ruggero Deodato světu ukázal, co je to skutečný horor, natočil snímek The Last Cannibal World. Tedy film s kanibalskou tématikou, na který se, stejně jako v případě Cannibal Holocaust, valí vlna kritiky, popřípadě nadšení nad dobře odvedenou prací zobrazující teror, strach a nejistotu hlavního hrdiny v plné parádě. Leč z hlediska mého tomu tak není. Možná jsem očekával až přílišnou brutalitu, jež nám byla ukázána v již zmíněném Cannibal Holocaust, možná kanibalské orgie, možná více kontroverze, možná něco jiného, nevím... Výsledek však, podle mě, dopadl příšerně. Postavy se chovali jako idioti, hudba se k filmu absolutně nehodila (leda by se jednalo o porno ze 70.let), kanibalové byli k smíchu a strach a teror v nedohlednu. Oproti Cannibal Holocaust je toto jen obyčejná zívačka a jsem rád, že to bylo viděno teprve až po něm, protože kdoví, zda bych po této příšernosti dokázal dát Deodatovi druhou šanci. Ta jedna hvězdička za jednu dvě solidní scény (především pitva krokodýla) a krásnou kanibalku s prsy číslo tři. (18.08.2010)

Vítejte ve světě neobyčejných možností. Máte jedinečnou příležitost odhodit zábrany a zasednout do školních lavic na hodinu anatomie. Rozčarování z lidské nahoty ze mě vyprchalo již po prvních minutách exkurze. Byl jsem poučen o prastaré skutečnosti, že obnažené lidské tělo je přirozeným zdrojem neutěšitelné fantazie v lidském životě. Milovníci zvířátek si přijdou na své. Uvidíte kozičky i ptáčky, ale až se vrátíte do své rodné vsi, nezapomeňte se zahalit, poněvadž příslušník policejního oddělení by pro to nemusel mít pochopení. (12.03.2009)

Jungle Holocaust sa dá hodnotiť prinajmenšom dvoma spôsobmi, pričom v oboch prípadoch sa jeho kvality výrazne menia. Ako samostatné dielo je Deodatova práca zavrhnutiahodný, skomolený odpad - veľa nezmyselných strihov, neschopnosť budovať súdržnú dejovú líniu, veľa nemotivovaných scén, extrémne samoúčelného násilia. Film postráda akúkoľvek estetickú, alebo remeselnú hodnotu, je sexistický a rasistický, ponúka príbeh podobný obsahom magazínov Rugged Men, Mans Conquest, Man´s World... a ich charakteristické črty špičkuje do morbídneho maxima. ___ V rámci žánru je Jungle Holocaust zásadným dielom. Postrádanie estetických, či remeselných kvalít je v rámci Mondo Filmu legitímnou žánrovou konvenciou, rovnako všetka režijná ťarbavosť, skomolenosť, samoúčelnosť, nemotivovanosť atď. __ Deodato v Jungle Holocauste ustanovil podobu Mondo filmu na nasledujúcich pár rokov - nejde o dokumentárny film, ako v prípade Savage Man, Savage Beast, v porovnaní s Deep River Savages od U. Lenziho je Jungle Holocaust po Mondo stránke čírejší, surovejší, odpútaný od romantického pátosu a možnosti porozumieť si s domorodcami. Deodato o tri roky neskôr dotiahol Mondo film do jeho milovanej aj nenávidenej podoby v Cannibal Holocauste, prinášajúcom okrem iného aj mockumentárny found footage štýl, a skeptickú relativizáciu postavenia bieleho muža (nech vyzerá v rámci filmu akokoľvek naivne a plocho) čo ostáva jeho najväčšou devízou. __ Jungle Holocaust je bipolárna snímka, ktorej bipolárnosť sa miesi do zvláštnej jednoliatosti . Čistý brak a zásadná snímka zároveň, moje hodnotenie je mixom týchto dvoch pozícií. Na záver na naskytuje otázka, či je možné Deodata viniť za nastavenie daných žánrových pomerov? Osobne si nemyslím, že by ktokoľvek iný vyvinul Mondo film ako žáner kvalitnejší a uvedomelejší. (01.01.2017)

Myslím si, že všechny zásadní starší kanibalský filmy jsem už viděl. Včetně tohohle. Jen jsem ho tady neměl ohodnocenej. Tak jsem si dal repete. Nutno dodat, že éra kdy jsem tyhle kanibalský filmy sjížděl a ujížděl na nich je dávno pryč. Dnes už je asi nedokážu tak docenit jako kdysi. Určitě se najde pár scén který utkví v paměti jako třeba kuchání krokodýla, kuchání člověka ale dějově mě to vyloženě nudilo. Kdysi bych šel s hodnocením určitě výš. Dnes už to bude jenom za 2 hvězdy. (06.03.2023)