Poslední kanibalové

Deodatova kanibalská prvotina a svým způsobem i korunovace. Na jednu stranu velmi dobrý horror, tentokrát ani ne tak morbidní, jako spíš založený na depresivní a ubíjející atmosféře neznámé a neprostupné džungle. Na kanibalský horror skvělý děj a profesionální herecké výkony, nenajdete tu tolik porna (což by mi až tak nevadilo) ani krve (což je pro mě trochu zklamání, na rozsekání těla si počkáte dost dlouho a rozhodně není tak brutální, jako bývá ve většině kanibalských horrorů a jaké bych chtěl). Jakkoliv je krutá atmosféra drsné džungle fascinující a svíravá a jakkoliv je scénář dobrý, nepatří tento film ke špičce, jaká se od Deodata dá očekávat. Příčinou je především v závěru nepříliš padnoucí hudba, debilní konec (a já jim tak fandil!) a také stopa jakési romantické dějové linie, která sice neskončí svatbou, naopak, ale přesto trochu štve. P. S. Krásná obálka - která s filmem nemá vůbec nic společného. (06.05.2009)

Zpropadené nitro džungle, srdce které nemá slitování, strach z noci a obava ze svítání. Ať už chci nebo ne, prostě mě pronásleduje jak černá ruka srovnání nechvalně proslulým Cannibal Holocaust, který se díky své pověsti, jakémusi zosobnění mezí lidského vkusu stal oním nejšokujíčtějším kanibalským hororem všech dob. Samotný předchůdce kultu (nebo chcete-li „kultu“) The Last Cannibal World je trošku jinde z několika ohledů. Prvně samotnou formou příběhu, který se neváže na linku jakéhosi pseudodokumentu a krom periodické kadence násilností snaží se i vyprávět, převyprávět hrůzné zážitky, snaží se o nápadnější dějové zlomy, o celkovou dějovou barvitost. Na to navazuje forma zpracování, naturalistická dokumentární surovost Cannibal Holocaust je potlačena na surovost obrazovou, stylem kamery, snesitelnějším provedením závěru, větší filmovostí. Co se složky „animal masakr“ týče, je velmi podobná svému následovníku, linku děje prokládají mnohé náhledy na potravní návyky pralesních predátorů, náležitě kvalitně ozvučené, stejně jako usmrcení nebohé zvířeny člověkem. Nemohu nezmínit hudební složku, ta která mě u Kanibalů totálně zmrazila, tady spíš v rukou Ubalda Continiella nenuceně rezonuje s dějem, jen ústřední plnější motiv děj umocňuje. Obraznost, nahota, sexualita, brutalita, tohle vše je díky tomu o něco více filmové, tudíž ne tak mocně znepokojivé jako Kanibalů (není tu tak tenká hranice mezi fikcí a realitou), byť samotné defilé graduje v hodně drsných otáčkách a nezůstává naturelu všech následných kanibalistických hororů nic dlužno. Shrnutí? Trochu opomenuté dílko, které jednoznačně svou povětší a znásobením všech výše zmíněných aspektů předčily Cannibal Holocaust (1980) a Lenziho Cannibal Ferox (1981), rozhodně není výrazně horší nebo propastně méně znepokojivé. Varany nežeru, nemám tak výběru [final rate: 55%] (26.01.2008)

Jeden z prvních a rozhodně těch lepších "cannibal" horrorů. Sympatické je na něm to, že opravdu funguje i jako dobrodružná story malé výpravy, kterou ta hnusná džungle doslova sežere. Anakondy, krokodýli a lidojedi jsou jen slabým výčtem všeho nebezpečí, i když hlavními záporáky zůstávají samozřejmě titulní domorodci. Nějaký ten lidský chod rozhodně nechybí, ale dojde i na pár jiných chuťovek, třeba brutální vykuchání krokodýla nebo porod, po němž domorodá matka hodí své novorozeně dalšímu krokodýlovi. A závěr je celkem nečekaný nervák, v němž hrdinovi musíte držet palce. (11.09.2014)

Myslím si, že všechny zásadní starší kanibalský filmy jsem už viděl. Včetně tohohle. Jen jsem ho tady neměl ohodnocenej. Tak jsem si dal repete. Nutno dodat, že éra kdy jsem tyhle kanibalský filmy sjížděl a ujížděl na nich je dávno pryč. Dnes už je asi nedokážu tak docenit jako kdysi. Určitě se najde pár scén který utkví v paměti jako třeba kuchání krokodýla, kuchání člověka ale dějově mě to vyloženě nudilo. Kdysi bych šel s hodnocením určitě výš. Dnes už to bude jenom za 2 hvězdy. (06.03.2023)

Taliansky milovník zvierat - Ruggero Deodato sa v tomto svojom kanibalskom filme nezaprel a rozhodne využil potenciál, či už svoj osobný alebo príbehový. Je to tým pádom des a naturalistické animálné mäso, ktorým svojrázny režisér nešetril a stavy zvierat trocha preriedil. Príbeh sa v "Ultimo mondo cannibale" uberá a vyvíja trocha iným smerom ako tomu bolo v nasledujúcom a známejšom CANNIBAL HOLOCAUST-e, ktorý v konečnom dôsledku vďaka svojej sile zatienil aj samotný pilotný kanibalský trhák Ruggera Deodata, orientovaný skôr dobrodružne než hnusne. Tentoraz režisér vykresľuje prakticky hneď od začiatku boj o prežitie v nehostinnej džungli štvorčlennej skupiny, ktorá do danej lokality prilieta za predchádzajúcou výpravou. Lenže nastanú komplikácie a aby to mali aj s korením, príchod besniacich kanibalov nenechá na seba dlho čakať. Teror, či už fyzický alebo psychický, sa rozprúdi za sprievodu podivnej, ale dobrej hudby, hereckého nasadenia a pútavej kamery. (26.10.2007)