Majestic

"Na tom nesejde, kdo jsou Oni. Oni vědí, kdo jsou. To stačí." A kdo začne bránit principy, toho Oni smetou. Já tedy plně věřím Výboru pro neamerickou činnost, že odhalil mezi scénáristy spoustu komunistů. Pravejch i falešnejch. Ti falešní jsou samozřejmě horší, protože ani nevědí, že jsou komunisti. Pak ale neměli do scénářů psát komunistický bláboly o tom, že dělníci mají i jiný práva než držet hubu a makat. To bych jim taky neodpustil. Jinak jsem samozřejmě podlehl atmosféře filmu, takže jsem Peterovi věřil, že není mrtvej Luke, komunista a jméno na neexistující černý listině. Fandil jsem mu a netušil, jestli zvítězí pravá filmová americká demokracie nebo realita mccarthismu. Nakonec to bylo na můj vkus zbytečně moc dlouhý, ale ta budovatelská obnova kina mě jako filmovýho fandu docela potěšila. (16.04.2022)

„Jsem na černý listině? Tak jsem sakra na černý listině?!“ - „Žádná černá listina není.“ - „Ovšem. Žádná není. Studio se k tobě jenom nechce znát.“ Když si klidně žijete v 50. letech v USA a najednou se dozvíte, že jste se znelíbili Výboru pro neamerickou činnost, může se vám během chvilky zbortit celý svět. Začít někde jinde pod novou identitou je pak tajným přáním…Líbil se mi už úvod s „dominantním“ Peterem, ale hned po příchodu do Lawsonu začne film bavit naplno a dlouho se na něj moc příjemně dívá (i za přispění soundtracku, zvláště těch boogie-woogie písniček, díky čemuž je třeba perfektní klavírní pasáž vůbec nejlepší v celém filmu). Samozřejmě je jasné, že tahle idyla nevydrží věčně. Horší je, že od čtení dopisu ve vlaku začne postupně přibývat patosu, konec je pak sentimentální a dojemný až běda. A pak záleží na vaší míře přeslazení, jak moc vám to pokazí celkový zážitek. Ale ač jde pro mě o nejslabší Darabontův film, stále je to ještě na slušné 4*. „Adele?“ - „Ano?“ - „Možná se mi to jen zdá, ale mám pocit, že tu nejsme sami.“ (22.03.2020)

Zaujímavý film F. Darabonta, majstra väzenských drám, ktorý som na DVD donedávna nemohol zohnať. J. Carrey ani zďaleka nepatrí k mojim obľúbencom, ale grimasy nechal bokom a umierneným herectvom si aspoň čiastočne získal moje sympatie. Najväčšiu zásluhu na tom má pútavý príbeh, ktorý mi napriek dlhej stopáži celkom zbehol i hudba T.Newmana, ktorá je ako balzam na dušu. Film 80%. (31.01.2010)

Já jsem teda na plný čáře zklamaná. Naprostá odrhovačka, která ještě skončí, tak jak skončí? Nestalo se tam absolutně nic nečekanýho, převratnýho, novýho a už vůbec ne originálního. Jednu hvězdu jsem přidala za Carreyho, kterýho ač nemám ráda, mě čim dál tim častějc přesvědčuje o svejch kvalitách, za Laurie Holden, která vypadá, že si jen odběhla od vraždění zombíků, za parádní hudbu a taky za to, že pořád naivně doufám, že takhle trapný to bylo schválně. (13.05.2012)

Jak jsem tak předevčírem sledovala "Majestic", připadala jsem si, jako bych sežrala obrovský krémový zákusek, spláchla to colou, jako nášup si dala mléčnou Milku, požvýkala pytlík karamelů a navrch pochroupala hrst kostkového cukru. Mám ráda sladké, ale všeho moc škodí a v tomhle filmu je skoro všeho moc - moc vlídnosti, moc lásky, moc blbosti na straně zla, moc patriotismu a hlavně moc patetických projevů, potlesku, transparentů, pochodové hudby a freneticky šťastných výkřiků. Je to tak sladké a milé a plné ideálů, až by životem otřískaný Evropan blil. Na druhou stranu je dobré se občas nechat dojmout pohádkou, připomenout si, co je správné a jak by vypadal ráj, kdyby existoval: jako americké maloměsto plné přátelských, usměvavých lidí, vždy ochotných podat pomocnou ruku. Pro mě nejslabší Darabont (měl by se nadále věnovat pouze předlohám Stephena Kinga) a nejsilnější Carrey (on umí hrát i bez tlemení, pitvoření, ksichtění a celé té mimicky přemrštěné gymnastiky, volejme hallellujah!). Čtvrtou hvězdičku dávám se značným sebezapřením - chtělo to najmout zdatného střihače, co by ušmiknul tak 45 minut natahování (to by se nechalo sebemrskačům pro director's cut). 70% (14.05.2012)